„Určitě máme zájem, aby mladí lidé z Jesenicka studovali v Nyse, bohužel zatím se nábory a kampaně míjí účinkem. Asi tu jsou předsudky, obavy z cizího prostředí. Mám pocit, že spousta lidí se hranice mezi zeměmi, byť už byla překonána Schengenem, nezbavila,“ míní například předseda Sdružení města obcí Jesenicka (SMOJ) Lubomír Žmolík.

Podle něj není k psychologické bariéře důvod. „Jako bych hodně lidí slyšel říkat s despektem: Jé, to je jenom Polsko. Jenže by si měli uvědomit, že Polsko je dynamická země s dobrými příležitostmi,“ podotkl.

„Bohužel lidé z Jesenicka pořád do Polska nejezdí ani za prací, byť příležitosti tam jsou. Přitom Poláci sem jezdí už běžně. Pokud naši lidé budou jezdit do Polska pracovat, možná se změní i pohled na nyskou vysokou školu,“ dodal.

Na nule jsou všechny jesenické střední školy s výjimkou Hotelové školy Vincenze Priessnitze.

„Pořád máme zájem o kontakty s vysokou školou v Nyse, o to, aby alespoň někteří naši studenti pokračovali na studiích v Polsku. Jenže ani po několika letech přesvědčování se to bohužel nedaří,“ přiznává šéfka Střední odborné školy gastronomie a potravinářství Jeseník Silvie Pernicová.

Roli hraje mimo jiné obava z cizího prostředí

Velkou roli podle ní hraje jazyková bariéra, obava z cizího prostředí a také skutečnost, že nebudou mít ve škole české kamarády.

„U nás dokončil studium chlapec z polského pohraničí. Řekla bych, že to chtělo hodně jeho osobní statečnosti i odvahy rodičů, zvlášť v prvním roce, a stejné by to bylo i v případě, že by naši absolventi měli jít studovat do Polska, i když přece jen už jsou o čtyři roky starší. Bariéry jsou ale stejné,“ míní ředitelka.

Žádného studenta zatím „nevyslaly“ na studium do Nysy ani jesenická průmyslovka nebo gymnázium. Obě školy rovněž upozorňují na jazykovou bariéru.

„Na nyské škole jsou přednášky v polštině, naši studenti by přivítali, kdyby více výuky probíhalo v angličtině,“ říká zástupce ředitele jesenického gymnázia Stanislav Jurník.

Podle Jurníka nepomohly ani opakované návštěvy studentů v nyské škole, kde se mohli dopodrobna seznámit s výukou, ani návštěvy „náborářů“ z Polska na Jesenicku.

„Přes veškeré aktivity v tomto směru je odezva nulová. Nevím, co by se muselo změnit, aby naši studenti projevili o studium v Polsku zájem. Řekl bych, že pořád u nich budou mít přednost vysoké školy v českém vnitrozemí,“ sdělil Jurník.

O polštinu není na školách zájem, učí ji jediná

Jesenické střední školy s výjimkou Hotelové školy Vincenze Priessnitze a Obchodní akademie možnost zdokonalit se v polštině nenabízejí. Podle ředitelů se totiž o polštinu studenti vůbec nezajímají. Pro studenty neznalé tohoto jazyka nicméně nabízí nyská vysoká škola intenzivní kurz jazyka, ani to ale nezabírá.

Výjimkou mezi středními školami z Jesenicka je hotelová škola, kde se polština učí jako jeden z nepovinných jazyků.

„Učí se ji asi polovina studentů a myslím, že polštinu mají po absolvování školy na dobré úrovni. Bohužel ani to není recept. Ta obava z vyučování v polštině na nyské škole pořád přetrvává,“ míní ředitel hotelové školy Petr Procházka.

Podle něj studenti preferují české školy nejen kvůli jazyku. „Nysa je poměrně malé město a rozhodně nenabízí tolik příležitostí k vyžití. Komu ale nevadí menší velikost města a že bude studovat v zahraničí, najde tam moderní školu se špičkovým zázemím a s kvalitní výukou,“ vysvětluje.

Jeden student obchodní akademie z Jesenicka ale přece jen do Nysy studovat šel, aby se dál vzdělával v obchodní branži.

„Řekl bych, že to není díky náboru. Ten student pochází ze smíšené česko-polské rodiny, takže polština je jeho druhou mateřštinou. A bydlí v blízkosti hranic. Třeba jeho příklad povzbudí další,“ přeje si Procházka.

Kdo odejde do vnitrozemí už se většinou nevrátí

I starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová přiznává, že dosavadní snaha dostat do Polska více studentů selhává.

„Bohužel se nám přes řadu aktivit nepodařilo zájem studentů zvýšit. Radši pojedou dál do vnitrozemí, než by využili stejného oboru na moderní škole v Nyse. Nevím, proč to je, ale pořád jsme si s Poláky hodně vzdálení, a přitom pohraničí by mělo být především o česko-polské spolupráci,“ myslí si.

Šéf SMOJ Lubomír Žmolík si i přes několikaleté neúspěchy myslí, že dostupné studium v Polsku může mít pozitivní dopad.

„Bude to delší cesta, než jsem si myslel, ale pořád věřím, že jde o perspektivní možnost vysokoškolského studia. Čeští absolventi této školy, stejně jako ti polští, pak mohou najít práci u nás,“ věří s tím, že by pak také byla větší šance, že na severu regionu zůstanou.

„Z těch, kteří studují ve vnitrozemí, se vrací jen minimum a my na Jesenicku potřebujeme vzdělané mladé lidi,“ doplnil.