Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zbavili jsme se Koněva, budeme mít rakouskou panovnici a Radeckého. Pražští politici budují pomníkový skanzen

Dobová pohlednice Radeckého sochy na pražském Malostranském náměstí z doby kolem roku 1900. Teď se tam má maršál zase vrátit. Foto: Wikimedia Commons
Dobová pohlednice Radeckého sochy na pražském Malostranském náměstí z doby kolem roku 1900. Teď se tam má maršál zase vrátit. Foto: Wikimedia Commons

Komentář Ondřeje Táborského: Po kauze okolo odstranění pomníku sovětského maršála Koněva se v Praze chystá instalace soch Marie Terezie a maršála Josefa Václava Radeckého. Ani v jednom případě však nepanuje shoda o jejich (ne)potřebě pro veřejný prostor. Naopak kulturní války probíhající kolem odstraňování a vztyčování pomníků odhalují, jak moc hlavní město potřebuje řízenou diskusi a jasná pravidla umisťování děl do veřejného prostoru.

Zatímco evropské metropole zasáhla zelená vlna, Prahou lomcuje pomníková horečka. Vídeň staví chladicí parky, Atény masivně investují do cyklistické infrastruktury a Paříž reguluje automobilismus ve svém centru. To vedení některých pražských radnic se vedle nesmělých nakročení k větší udržitelnosti rozhodla udělat vpravdě čapí krok na poli monumentů. A ne ledajakých. Šťastnou budoucnost Pražanů mají posvětit symboly feudální moci.

Po mariánském polobetonovém paskvilu na Staroměstském náměstí se chystá návrat pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí a v přípravě je rovněž umístění sochy Marie Terezie v parku u Hradčan. Žádné z těchto děl neputuje na své místo na základě všeobecné shody a dlouhodobé urbanistické strategie, ale spíše jako pozůstatek „devadesátkového“ politického retra.

Pokrokáři zpátečnictví

O stavbě sochy habsburské panovnice se v Praze diskutuje již sedm let, ale teprve letos by se měla idea zhmotnit nad Brusnickým tunelem na Praze 6. Nápad vytvořit v těchto místech pomník vznikl zároveň se samotnou stavbou někdy v roce 2010. Že nakonec půjde o Marii Terezii, je do jisté míry výsledkem třicetileté nadvlády liberálně-konzervativních sil v této části hlavního města. Přestože proti tomuto záměru byla sepsána petice, bude již brzo shlížet směrem do Dejvic bílá kuželkovitá postava od sochaře Jana Kováříka.

Nad volbou historické postavy se přitom nepozastavili jen petičníci, ale i někteří odborníci. Marie Terezie neměla k české společnosti nijak zvlášť kladný vztah a 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější