S knihami o činnosti tajných služeb, jež vždy přitahovala pozornost široké veřejnosti, se po pádu železné opony v zemích bývalého východního bloku roztrhl pytel. Je to přirozené, jelikož o jejich fungování se zájemci dosud dozvídali maximálně tehdy, když nějaký špión, jako například Josef Frolík, utekl na Západ a vydal o nich svědectví, jež ovšem zdaleka ne vždy bylo možno brát za bernou minci.
Pražské Nakladatelství Academia k dané problematice přistoupilo velmi seriózně a vydalo objemnou, 672stránkovou knihu RUDÁ SAMBA autorské dvojice Vladimír Petrilák – Mauro Longaretti Kraenski. O jejím obsahu napovídá podtitul Činnost StB v Brazílii v 50. a 60. letech 20. století. Z polštiny ji přeložila Markéta Páralová Tardy.
StB v největší, nejlidnatější, možná nejbohatší jihoamerické zemi
Publicista a překladatel Vladimír Petrilák, člen Syndikátu polských novinářů, publikoval u nás i v Polsku články především s politickou tematikou a Mauro Longaretti Kraenski, rovněž překladatel, je také turistický průvodce a badatel. Oba se vydali na tenký led oblasti, již dosud odborně nezpracovala česká, a dokonce ani brazilská historiografie.
Řekne-li se StB, průměrně informovanému zájemci o tuto instituci se zpravidla vybaví zejména pronásledování disidentů, případně nevybíravé vydírání osob, které se z nejrůznějších důvodů ocitly v hledáčku jejího zájmu. To však představuje pouze zlomek její rozsáhlé činnosti. Jak se v poutavě napsaném díle dozvíme, důstojníci I. správy Státní bezpečnosti se zaměřili na největší, nejlidnatější a potenciálně nesmírně bohatou latinskoamerickou zemi, již nyní už neohrožuje infiltrace komunistických rozvědek, ale covid-19, který si v ní po Spojených státech vyžádal nejvíce obětí.
Na vraždy nebo mučení byli estébáci krátcí
Autoři zevrubně prostudovali úctyhodné množství dříve nedostupných archívních materiálů, což jim umožnilo sestavit detailní přehled působení StB v zemi samby. Zaměřují se na analýzu aktivních opatření a zachycují ve zvláštních kapitolách každou trochu důležitější akci důstojníků I. správy. Dokládají rostoucí vliv komunistických rozvědek na brazilskou státní správu a politiku.
Jak známo, brazilský hospodářský rozvrat, provázený vysokou inflací a ekonomickou stagnací mající za následek prudký nárůst vlivu radikálních politických elementů, vedl 31. března 1964 k vojenskému převratu a nastolení diktatury trvající až do roku 1985, která své oponenty často likvidovala způsobem, na nějž i obávaní normalizační estébáci byli krátcí (vraždění odpůrců, jejich sadistické mučení a vyhánění do exilu). Aktivity nejrůznějších radikálně levicových, či naopak extrémně pravicových gerilových skupin nalézaly v Latinské Americe odedávna živnou půdu a Stb se do nich pokoušela infiltrovat.
Kdo se chce dozvědět podrobnosti o této dosud neprobádané kapitole, určitě by si neměl Rudou sambu nechat ujít.
