Když jde o vteřiny 5. série

Pokles koutku nebo poruchy řeči. Během cévní mozkové příhody hraje zásadní roli čas, shodují se lékaři

Cévní mozková příhoda je v Česku jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Podle údajů projektu Čas je mozek každoročně postihne 30 tisíc lidí a každý den jich 28 zemře. Rychlost poskytnutí pomoci je při této zdravotní komplikaci zásadní. A když vše zafunguje, jak má, může i cévní mozková příhoda pro člověka skončit šťastně…

„Volám k obědu, polívku jsem položila na stůl… a vtom jsem se sesypala. No a jelikož mi spadl koutek, celá pravá strana, nemohla jsem se postavit,“ říká na své zahradě na Trutnovsku Zdeňka Stolínová. 

Letos květnu ji jen pár dní před 70. narozeninami postihla cévní mozková příhoda. Naštěstí v tu chvíli nebyla sama a její přátelé věděli, co udělat: „Dali mě na gauč a už tušili, která bije, a tak mi zavolali rychlou. Odvezla mě do Hradce Králové do fakultní nemocnice. To se nedá ani popsat, fakt byli úplně fantastičtí, když to ze mě šťourali.“

Rychle, ale v klidu

Ono „šťourání“, které paní Zdeňka zmiňuje, se odehrává na angiointervenčním oddělení Radiologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové. Právě sem zhruba za 20 minut po vyšetření na urgentním příjmu putují lidé s cévní mozkovou příhodou, kterou lékaři nedokážou vyřešit tím, že do žíly aplikují látku rozpouštějící krevní sraženinu. 

Čtěte také

„Začínáme většinou vpichem do tepenného systému obvykle v oblasti třísla. A z třísla se musíme cévním systémem dostat až do mozkových tepen, které jsou poměrně malé. My jsme schopni se katetrem dostat do ucpané cévy v mozku a různými způsoby krevní sraženinu, která tu cévu ucpává, odstranit,“ vysvětluje intervenční radiolog Ondřej Renc.

„Zoom větší a ještě jednou,“ prosí na sále jeden z lékařů. Jde o velmi jemnou práci, při které má lékař k dispozici moderní rentgeny, díky kterým přesně vidí, jak aktuálně v mozku postupuje. I tak je potřeba naprostá koncentrace, zároveň ale také rychlost. 

Hradecká fakultní nemocnice ošetří ročně zhruba 700 lidí s cévní mozkovou příhodou

„Osobně se snažím nestresovat ani okolní personál, protože když potom přijde nějaký stresový okamžik, tak je mnohem lepší, když se postupuje v klidu a nesnaží se zbytečně příliš spěchat. Protože to pak může vést ke zhoršení konečného výsledku. Jak se říká: spěchej pomalu. Je určitě potřeba pracovat v klidu,“ dodává doktor Ondřej Renc.

Jde o minuty

Hradecká fakultní nemocnice ošetří ročně zhruba 700 lidí s cévní mozkovou příhodou. Na péči o ně se podílí několik oddělení, důležitá je proto naprostá souhra, popisuje vedoucí zdejšího komplexního cerebrovaskulárního centra Roman Herzig. „Za tímto účelem máme vypracován plán logistiky péče o tyto pacienty, kde je přesně napsáno, kdo má co dělat a v jakém časovém okně.“ 

Důležitý je pokles ústního koutku, porucha řeči a ochrnutí končetin. To jsou úplně nejčastější, nejvýznamnější příznaky iktu.
Lékař Roman Herzig

Veškeré manuály a snaha lékařů ale přijdou vniveč, když pacient s cévní mozkovou příhodou dorazí pozdě. „Čím později dojde ke zprůchodnění tepny, tím větší je pravděpodobnost, že neurologický deficit nebo neurologické postižení bude přetrvávat. Hrají tam roli minuty,“ doplňuje Roman Herzig. 

Čtěte také

Nejen podle něj je tak stěžejní nepodceňovat příznaky. „Pro laiky můžeme říct, že důležitý je pro ně pokles ústního koutku, porucha řeči a ochrnutí končetin. To jsou ty úplně nejčastější, nejvýznamnější příznaky iktu. Ale ve skutečnosti se může projevit mnoha a mnoha jinými symptomy. Můžou to být různé poruchy citlivosti, bolesti hlavy, točení hlavy, závratě, poruchy zraku a podobně.“

Zpět mezi živými

Že se vyplatí při podobných obtížích rychle přivolat pomoc, dnes dokazuje i paní Zdeňka Stolínová, která po květnové mozkové příhodě už zase s elánem zahradničí. 

„Mám tady jednu okurku a musím říct, že rodí krásně,“ popisuje u svého skleníku a znovu posílá vděk do královéhradecké fakultní nemocnice. „Opravdu, veškerý personál byl úplně úžasný. I když jsem sama, chci tady ještě chvíli být…“ dodává se smíchem a dojetím v hlase.

Riziko cévní mozkové příhody s věkem roste, mezi pacienty ale nechybí ani mladí lidé okolo 30 let.

autoři: Martin Pařízek , als
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.