Od vypuknutí protestů v Bělorusku uběhl téměř měsíc. Jak se změnilo postavení demonstrujících a režimu?
Situace je stále velmi napjatá. Zpočátku, když lidé po zfalšovaných volbách vyšli do ulic, byla reakce režimu velice tvrdá. Pak začal trochu lavírovat a vzal zpátečku. Nyní zase přitvrdil a začal likvidovat hlavní předáky opozice, snaží se je kompromitovat a pošpinit Koordinační radu.
Protesty jsou stále velice silné. Minulou neděli bylo v ulicích zase sto, sto padesát tisíc lidí. Protesty tak neslábnou, ale nebylo možné udržet stávkové hnutí. Dělníci a zaměstnanci státních fabrik přecházejí na jinou taktiku – do práce chodí, ale tak trochu ji bojkotují zevnitř. Dynamika protestů se mění, vymýšlejí se různé happeningy, zapojují se do nich hodně mladí lidé. To jsme viděli na protestech studentů na počátku školního roku.
Mění se i postoj Ruska?
Rusko zpočátku hrálo dvojí hru. Chtělo, aby se Lukašenko prozatím udržel u moci, ale aby hodně zeslábl a Rusko tak mohlo lépe prosazovat své zájmy. Minulý čtvrtek však Vladimir Putin oznámil, že má připravené pořádkové síly na pomoc Bělorusku, kdyby se situace vymkla z rukou. Je třeba zdůraznit, že ten prvotní signál přišel z běloruské strany. Lukašenkovi teklo do bot a sám si řekl o pomoc. Tím se chytil do pasti: když podáte ďáblovi prst, vezme si celou ruku.
V běloruských médiích dnes vidíme zapojení ruských novinářů a techniků, kteří nahradili stávkující. Vidíme angažmá ruských poradců, ruských tajných služeb, v generálním štábu jsou přítomni Rusové. Do Minsku přijel ruský premiér Mišustin, během příštích dvou týdnů pojede Lukašenko do Moskvy.
Režim se tak čím dál víc opírá o ruskou podporu, protože rozptýlení pokojných protestujících sám nedosáhl. Jeho moc se vyprazdňuje. Běloruský stát se stává skořápkou, nad kterou mají Rusové větší a větší vliv.
Počítá Rusko do budoucnosti s Lukašenkem? Nebo ho v blízké budoucnosti nahradí nějakým svým kandidátem?
Přikláním se k druhému scénáři. Lukašenko je zahnaný do kouta. Dnes ho nenávidí naprostá většina společnosti. Nemá se chytit ničeho jiného než Ruskem podporovaných médií a silových složek, s kterými mu už pomáhají také Rusové. Je toxický pro Západ a také Rusové jeho osobu vnímají jako velmi, velmi problematickou.
30. srpna 2020 |
Nyní si s ním mohou dělat, co chtějí. Nechtějí dopustit, aby vyhrála ulice, ale zároveň se ho chtějí zbavit. Mluví se o změně ústavy a transformaci, která by měla běloruský režim odpersonifikovat. Nová ústava se bude psát spíše v Moskvě než v Minsku.
Rusové tak získají čas, nechají protestující vyhladovět a rozhádat se mezi sebou. V minulých dnech se mezi sebou začali předáci opozice dohadovat. Tým Viktora Babaryky a Marii Kalesnikovové se vyslovil pro změny v ústavě, Svjatlana Cichanouská je odmítla. Někteří chtějí zakládat vlastní politickou stranu, začínají se rozcházet i pozice vůči Moskvě.
Jaký vliv má vlastně Koordinační rada na protestní hnutí? Z dosavadního vývoje se zdá, že demonstrace jsou organizovány spíše zdola.
Ano, protestní hnutí je velmi decentralizované a Koordinační rada skutečně nedokáže organizovat, kudy půjdou demonstrace. Je to však jediné politické vyústění protestů, které se snaží vyjednávat s mocí.
Bělorusové stojí fronty u bankomatů, země nemá peníze |
Má tři hlavní složky. V nejužším vedení jsou zástupci Svjatlany Cichanouské, představitelé stávkujících dělníků či intelektuálové jako nobelistka Světlana Alexijevičová. Pak je širší grémium asi sedmi desítek lidí. A pak je tu největší okruh, do kterého se může zapojit každý Bělorus.
Režim dělá všechno pro to, aby předáky Koordinační rady zdiskreditoval, pozatýkal nebo je jako v případě Cichanouské donutil odejít do zahraničí. To nakonec může být i případ Pavla Latušky, který od začátku čelil neuvěřitelnému množství výhrůžek ze strany režimu.
Ze světa zatím přišla hlavně reakce od pobaltských států, které na Bělorusko uvalily sankce. Není Evropské unie ve své reakci režimu příliš pomalá?
Ve srovnání s událostmi na Ukrajině v roce 2014 byla reakce EU poměrně rychlá. Tehdy trvalo měsíce, než vznikla shoda na sankčním mechanismu. Nyní se v prvních dvou týdnech sešli nejen ministři zahraničních věcí, ale i hlavy všech evropských států, což je něco mimořádného.
Evropa volby neuznala, neuznala Lukašenka jako legitimního vůdce a vyčlenila přes 50 milionů eur na podporu protestujících. I jednání o sankcích postupuje na evropské poměry celkem rychle. Věřím, že jmenný seznam může být během příštích dvou týdnů schválený.
30. srpna 2020 |
Něco jiného je očekávání protestujících. Ti by samozřejmě chtěli mít do druhého dne stovky lidí na sankčním seznamu. Ale to prostě není možné. EU je sedmadvacet subjektů, které se musí dohodnout na společném postupu. V Bělorusku navíc tahá za kratší provaz, protože ve srovnání s Ruskem tam má velice malý vliv.
Běloruská krize se někdy srovnává s revolucí v Arménii v roce 2018. Vidíte tam nějaké paralely?
Výměna moci v Arménii proběhla ve velice specifickém kontextu. Předáci protestů zdůrazňovali, že jde o domácí problémy s korupcí, že nikdy nepůjdou proti Rusku, nehodlají jít na Západ a stát se členy EU nebo NATO.
Běloruská média ovládl výsadek ruských novinářů |
Ani nemohli, protože na arménském území je ruská základna, vedle je Ázerbájdžán, s kterým v posledních letech Arménie opakovaně bojovala. Rusové proto s výměnou moci opatrně souhlasili. Jejich zájmy v Arménii jsou stabilizace svého jižního území a kontrola okolních zemí, jako je Gruzie.
V Bělorusku je kontext odlišný: pro Rusy je velmi strategicky důležité, protože sousedí s Polskem a Pobaltím. Dlouhodobě tam chtějí mít vojenskou základnu, chtějí ho integrovat jako jakýsi přívěšek Ruské federace. Nechtějí tam posílat vojenské jednotky, protože by ztratili veřejné mínění jako na Ukrajině. Pohlídají si to jinými prostředky. Bělorusové jsou tradičně přátelští vůči Rusům, sledují ruská média, kus běloruské ekonomiky už vlastní Rusové.
Troufl byste si načrtnout nejpravděpodobnější scénář budoucího vývoje?
Lukašenko bude hrát o čas. Pokusí se protestující rozdělit a unavit je. Nyní se snaží zlikvidovat předáky opozice a stávkového hnutí. Pokud se mu to podaří, Koordinační rada se názorově rozdělí. Možná bude částečně koupena režimem nebo Rusy.
Pak si Rusové s Lukašenkem udělají, co chtějí. Pojede do Moskvy a tam se dozví svůj ortel. Podle mě dovede zemi ke změnám ústavy a pak bude umístěn do nějaké ceremoniální funkce. Za prezidenta vyberou Rusové někoho jiného, kdo bude loajální Moskvě.
23. srpna 2020 |
