RECENZE: Stachův hrdina táhne dva slabší druhy na vrchol hory

Činí tak oficiálně proto, aby uctili památku zesnulého kamaráda. Podvědomě se však cestou především vyrovnávají s plíživě nastupující krizí středního věku.

Trojici rozdílných postav se podařilo obsadit herci s dostatečně odlišným naturelem. Prim zde hraje Petr Stach v roli zkušeného vůdce výpravy, alfasamce Jacka, který zrovna řeší, zda sňatek je ta nejlepší životní vyhlídka. Martin Písařík se objevuje v roli afektovaného gaye Daniela, který se dlouho nedokáže vyrovnat s rozchodem. Třetím do party je pak Jan Holík jako pohodový, pohodlný, ale především strašně osamělý Tony, kterému se v hlavě honí nejčernější myšlenky.

6 fotografií

Stavba Quilterovy hry je prostá. Trojice se během výstupu špičkuje, hádá, usmiřuje, filozofuje, znovu hádá... A tak pořád dokola. Sám britský dramatik v rozhovoru k premiéře přiznal, že do hor nechodí a že psaní Vejšlapu nechal volně plynout, aniž by sledoval nějaký přesný cíl. Oboje je z výsledku patrné. Když totiž trojice konečně zdolá vysněnou horu, na vrcholu se vyfotí a odchází dolů. Opona padá. Diváci se cestou sice dozvěděli, jak se Jack rozhodl vyřešit své dilema (jeho postava je zdaleka nejpropracovanější a po herecké stránce nabízí nejvíce), v případě Daniela však tvůrcům stačilo pouhé konstatování, že se mu už nestýská... A postava Tonyho pak vyznívá zcela do ztracena.

Vejšlap 70 % Divadlo Ungelt premiéra 2. září 2020 režie: Pavel Ondruch hrají: Petr Stach, Martin Písařík, Jan Holík

Quilter prý napsal dvě verze hry, jednu temnější a druhou oddychovou. V Ungeltu si vybrali druhou verzi, ovšem z té temnější do ní zapojili zápletku s Danielem. To patrně způsobilo onu nevyrovnanost, co se uzavření postav týče. Výtky však neznamenají, že diváka čeká špatné představení. Po režijní stránce se totiž z relativně slabého základu povedlo Ondruchovi vybrousit svižnou komedii, která přes zmíněnou repetitivnost dobře ubíhá. Vedle režijní ruky a souznění herců na to má vliv i fakt, že Quilterovou předností nadále jsou zvonivé dialogy.

Anglický dramatik se stal zdejším oblíbencem,v Ungeltu nyní uvádějí hned tři jeho hry. Zdá se však, že potenciál autora tím byl prozatím vyčerpán.