7°C
Sůkal navazuje na rodinnou tradici, kterou založil už jeho pradědeček. „To ale ještě nebylo v takovém rozsahu, jak nyní. Proto počátky rodinného vinařství řadím spíš až do roku 1990, kdy si tatínek Miloslav (68) nechal vrátit zabavené pozemky předchozím režimem. Takže jsem vlastně druhá generace,“ vysvětlil Vinař roku 2020.
Nyní se svými nejbližšími obhospodařuje 11 hektarů vinic. „Je to asi 55 tisíc keřů a už bych nechtěl ani jeden na víc,“ směje se Sůkal, který přiznal jednu paradoxní věc: „Přestože je mám v okruhu tří kilometrů od domova, tak ani jedna není v katastru Nového Poddvorova.“
Pohled do vinice Vinaře roku 2020 Milana Sůkala z Nového Poddvorova.
Pohled do vinice Vinaře roku 2020 Milana Sůkala z Nového Poddvorova. Hynek Zdeněk, blesk.cz
Stejně jako ostatní vinaři, i on musí řešit problém se špačky. „Když se přesunují z Polska na jih, je to opravdu strašný problém. Plynová děla, ani střelba do nich, nefungují. Nám se osvědčilo dávat na problematická místa sítě. Vinici tak přikrývá taková jakoby pavučina,“ vysvětlil Sůkal.
Kvůli synovi změní jméno
Ve vinohradu pomáhá Vinaři roku 2020 manželka Jaroslava (44), syn Jakub (17) a několik dalších rodinných příbuzných. „Syn už od dětství počítá s tím, že se vinohradu bude věnovat. Když se ho učitelka na základní škole ptala, čím bude, odpověděl jí: ‚Paní učitelko, já musím být vinař‘, teď studuje na vinařské škole ve Valticích,“ upřesnil Sůkal.
Zejména kvůli synovi se od příštího roku chystá změnit název vinařství. „Už to nebude vinařství Milan Sůkal, ale už jen Vinařství Sůkal. Nechci, aby si Jakub myslel, že vlastně pracuje na cizím,“ vysvětlil vinař roku.
Neúnavná teta
Sůkal je ale hrdý na všechny své rodinné příbuzné, kteří mu pomáhají ve vinici. „Takové lidi je těžké sehnat. Za všechny bych zmínil aspoň tátovu sestru Danu Pluhařovou (70). Nikdy dřív nepracovala ve vinohradu, ale teď je k nezastavení. Když jsme tam i 8 hodin, jsme všichni unavení a zpocení, jen ona už se těší na další den a to nás ještě všechny, včetně mě, stačí zkontrolovat, jestli jsme to dělali dobře. Je velká puntičkářka,“ nechápavě kroutí hlavou Sůkal.
Příští rok by se vinařství mělo dočkat i vlastních webových stránek. „Zatím jsme na ně neměli čas a ten rok to ještě vydržíme. Pak už určitě vzniknou. Do té doby nám musí vydržet nástěnka, kterou mám ve vinařství,“ směje se Sůkal.
