Hlavní obsah

Burleska Miss Cool Cat: Jsem klasická ženská, řeším se!

Foto: Neil Kendall

Foto: Neil Kendall

Reklama

Aktualizováno

Vystupování a umění bylo Terézii Bělčákové vždycky blízké a před lety se rozhodla stát burleskní tanečnicí na plný úvazek. Co všechno to obnáší a jak se vyrovnává s názory okolí?

Článek

Žít si po svém. Jestli tohle na někoho sedí, je to určitě Terézia Bělčáková (33) alias Miss Cool Cat, jak zní její pseudonym. Přes sedm let se živí jako burleskní tanečnice v tuzemsku i po celém světě. S Prague Burlesque Show ji po pauze konečně čeká 18. září obnovená premiéra. Show Supersonic Women pak můžete vidět každý pátek v Divadle Royal.

Od začátku rozhovoru měla pusu od ucha k uchu, přifrčela na Vespě a energii by mohla rozdávat po kilech. Povídaly jsme si o tom, jak si udržuje ve formě nejen tělo, ale i duši, co ji na vystupování nejvíc baví a kým by byla, když ne burleskou.

Co dělá burlesku dobrou burleskou?

Vášeň pro to, co dělám. To podle mě platí ale pro každého umělce, který vystupuje před lidmi. Chce to mít zápal pro věc a chtít být originální, věřit tomu, co děláte a mít samozřejmě nějakou dovednost navíc, třeba tanec, zpěv. To pak dohromady tvoří skvělou show.

Navíc když tohle chcete dělat v Česku, tak pro to musíte mít hodně vášně. Teď to odlehčuji, ale vlastně je to pravda. Takové lidi, jako jsme my, kultura příliš nepodporuje, přičemž v zahraničí je tento druh umění dávno plně uznáván.

Jakou roli v tom hraje vzhled?

Myslím, že vzhled není na prvním místě. Za mě je důležitá sebereflexe a vkus. Navíc díky kostýmům a make-upu se se vzhledem dá skvěle vyhrát.

Jak jste se k této profesi dostala? 

Okolo umění a lidí z umělecké sféry tady v Česku jsem se vždycky pohybovala. Dělala jsme fotografku a potkala jsem Davida Jahna, producenta Prague Burlesque Show. Zalíbilo se mi to a začala jsem je fotit, a pak jsem se nějak ocitla na pódiu. Spíš jsem se tak trochu vetřela. Tehdy, sedm osm let zpátky, jsem v tom viděla potenciál. V té době to tady nikdo moc nezpracovával do historie, kostýmy se moc neřešily…

Foto: Alzbeta Jungrova

Nejdřív burlesky fotila, pak se stala jednou z nichFoto: Alzbeta Jungrova

Co můžu od takového vystoupení očekávat?

Je to taneční, výpravné a erotické vystoupení, je o krásných kostýmech a součástí je i svlékání, tedy striptýz. S tím burleska historicky začínala, striptýzem upozorňovaly na nějaké politické problémy nebo zesměšňovaly vyšší vrstvy. Svlékaly se, aby šokovaly. Slovo burleska vychází ze slova burla, což znamená italsky vtip, a historicky to bylo spojené s nadsázkou. U mě může být nadsázka v tom, že si z toho dělám legraci, že nejsem dramatická ve striptýzu, ale snažím se to odlehčit. Dříve to celé bylo jen o zesměšnění nějaké situace, my si z toho nechaly jen nějaké vtipné prvky.

S Prague Burlesque Show se snažíme posouvat trochu dál, takže tam máme pěvecké, komické nebo čistě taneční vystoupení. Nečekejte „utančený muzikál” s čísly, které můžete vidět i jinde. My jsme originální a provedeme vás vlastními fantaziemi.

Jste před vystoupením nervózní?

Ano, jsem velký stresař, z našeho souboru největší. Je to tím, že mi na tom hrozně záleží. Těsně před vystoupením se ve mně nakumuluje hrozný stres, ale jak vkročím na pódium, tak to ze mě spadne. Nebo to možná spíš přetransformuji v dobrou energii.

Kdybyste nebyla burleskou, čím byste byla?

Rozhodně bych nějak pracovala s lidmi. Kdyby se tím šlo živit, pracovala bych ráda s ženami bez domova nebo s opuštěnými zvířaty. S jednou takovou organizací spolupracuji. Nicméně vždycky jsem chtěla být tanečnicí nebo dělat performance art, vytvářet něco hezkého. I když v době korony bych možná přehodnotila být umělkyní… Neměla jsem odpovědět něco atraktivnějšího? Doktorka třeba?

Foto: Neil Kendall

V takovém kostýmu můžete Miss Cool Cat vidět při showFoto: Neil Kendall

Zmiňovala jste, že burleska by měla mít nějakou svoji zvláštní dovednost. Jaká je ta vaše?

Já mám trochu herecké schopnosti, diváci mi často říkají, že to zahraji i obličejem, jsem bezprostřední a je tam vidět vášeň a radost. Dál trénuji různé taneční styly a snažím se zdokonalovat ve všem, co jde. Taky do toho kombinuji akrobacii a vystoupení s ohněm.

Je to vaše full-time zaměstnání?

Ano, dělám to na plný úvazek. Plus k tomu mám spoustu dalších aktivit. Produkuji vlastní festival společně s Davidem Jahnem a učím začátečnické kurzy burlesky. Snažím se v nich normálním ženám předat, jak si tenhle styl přenést do svého života. Také organizuji workshopy se zahraničními hvězdami, hostuji v divadle v Brně, budu dělat v Jihočeském divadle pohybovou spolupráci na jedné divadelní hře... Nějak se mi to rozšiřuje, ale pořád je to tak nějak propojené. Taky občas točím reklamy.

Je někdy den, kdy se vzbudíte a necítíte se sama sebou a na pódium se vám ani trochu nechce?

Jasně, o to víc, když je velká sezona a vystupuji každý večer. Já jsem klasická ženská, hrozně se řeším. I přesto že se učím se neřešit, tak to taky občas dělám.

Foto: Alzbeta Jungrova

Burlesce se věnuje na profesionální úrovni přes sedm let a má spoustu dalších plánůFoto: Alzbeta Jungrova

Jaký je podle vás návod na to méně se jako žena řešit?

Podle mě je to každodenní práce na sobě. Pokud po něčem toužíte, tak to fakt udělejte. Může to být změna stylu, něco v osobním životě, klidně nějaká plastika. Naopak spoustu věcí změnit nelze, takže doporučuju konfrontovat se v zrcadle, koukat se na sebe nahá a touto cestou k sobě hledat lásku. Je to trochu terapie šokem, ale je to podle mě nejlepší, co můžete udělat.

Je pro vás důležité, co si myslí okolí?

V profesionálním měřítku mi do nějaké míry záleží na tom, co si okolí myslí. V tom osobním jsem hodně sama sebou, ale kdysi jsem se hodně řešila a bývala stydlivá. Od té doby jsem ale ušla už hodně cesty. V profesním životě si nechám klidně poradit, mám okolo skvělé lidi a opravdové profesionály na pravém místě, třeba tanečnice Monina Nevrlá, David Jahn, návrhářka Zuzana Kubíčková, fotografka Alžběta Jungrová nebo návrhář Lukáš Krnáč.

Ale burleska je citlivější, na pomezí erotiky, a tak samozřejmě někteří lidé to vnímají různě a mají různé komentáře. Nedá se koukat na názor většiny, je dobré věřit svému instinktu a zkušenostem. Já vím, kdo jsem, jsem v tom úspěšná a věřím tomu. Co řeším, je moje publikum, fanoušci nebo studentky, na nich mi hodně záleží.

Zdá se mi, že pro vaše povolání je předpokladem být stoprocentní extrovert. Z toho, co jste mi už stihla říct, bych to ale do vás úplně netipla.

Já jsem trochu kombinace, ale víc jsem extrémně extrovertní. Nerozlišuju, kdo je Miss Cool Cat a kdo je Terézia v osobním životě. Já jsem Cool Cat i normálně, jsem crazy. Někdo to má rozdělené na svoje alter ego, ale já si žiju život tak, jak chci. Ráda se předvádím, ale mám i momenty, kdy se zavřu doma a chci jen čas pro sebe. Záleží, v jaké jsem fázi cyklu.

Foto: Neil Kendall

Na kostýmech si dává hodně záležet a spolupracuje s návrhářkou Zuzanou KubíčkovouFoto: Neil Kendall

Jak trávíte čas jen pro sebe?

Snažím se samozřejmě o sebe starat, protože vzhled je pro moji práci důležitý. Ráda se zavřu doma, dám si masku, vykouřím si byt kadidlem proti zlým energiím a čtu si. Nebo naopak hodně sportuju, někdy i dvakrát denně. Během karantény jsem si oblíbila fitko, kde cvičím s činkami i vlastní váhou. Taky miluju hory, neznám lepší pocit než zdolávání vrcholů.

Denně taky cvičím jógu, chodím běhat, do přírody a propadla jsem boxu. A k tomu samozřejmě tanec a akrobacie. Jsem prostě hodně aktivní, vždycky jsem byla. Jsem zrychlená a potřebuju toho v životě dělat hodně. Sport mi ale pomáhá i psychicky. Tím, že dělám v tomhle odvětví a sama na sebe, potkal mě syndrom vyhoření a úzkosti. Cvičení mi z toho hodně pomohlo.

Jak jste se s tím vypořádala?

Jela jsem fakt intenzivně, asi 6 let v kuse. Do toho i produkovala a nezastavila se. Živit se v Česku jako profesionální tanečnice není snadné. Nejvíc mi pak pomohlo vyloučení některých lidí ze života a práce na sobě, nejen fyzicky, ale i po mentální stránce.

Zpět k vystupování, na pódium se líčíte sama?

Ano, burlesky by měly samy vědět, jak se nalíčit. Většina z nich na tom vyloženě ujíždí, já se spíš těším na výkon na pódiu. Líčení je pro mě spíš tedy povinnost, ale baví mě to, sleduji spoustu profilů na Instagramu, jenže v titěrných věcech nejsem moc zručná.

A co péče o pleť, ta vás bere?

Na té ujíždím docela dost, starám se o sebe hodně. Dávám si záležet na odličování, miluju olejíčky, protože mám suchou pleť, a často si dopřávám nejrůznější masky. Také si dávám jednou denně kolagen do pití, abych měla pořád pěknou pleť, a ještě ujíždím na nehtech, ty miluju hodně dlouhé a výrazné až kýčovité. Dělá mi je moje dvorní manikérka Michaela Jančíková. Na někoho to může působit povrchně, ale pohled na ně mě těší každý den a dodávají mi sebevědomí.

Foto: Alzbeta Jungrova

Kromě pravidelných show pořádá Terézia i začátečnické kurzy burlesky pro veřejnostFoto: Alzbeta Jungrova

Co jsou vaše plány do budoucna?

Chtěla bych rozvíjet to, čemu se věnuju. Líbilo by se mi mít vlastní prostor pro ženy, kde by probíhaly workshopy, kurzy, zároveň bych tam chtěla otevírat sexuální témata, možná prodávat krásné prádlo, sexuální hračky, ale vkusně a na úrovni. To si myslím tady chybí. Sexualita je u nás dost neprobádaná, hodně žen nedosahuje orgasmu a to je věc, o které by se mluvit mělo. Mám to hodně v demo verzi, je to zatím takový můj sen. Logicky mi to vyplývá z toho, co dělám a myslím, že se o těchto věcech dokážu se ženami dobře bavit.

Společně s návrhářem Lukášem Krnáčem připravujeme pár fashion kousků, které budou nést moje jméno. Také bych jednou chtěla napsat knížku a přála bych si normálně založit rodinu a mít chaloupku u lesa.

Přečtěte si další rozhovory: O udržitelné módě s Evou Urbanovou.

Reklama

Související témata:

Načítám