Komentář Dušana Šrámka: Chráněný účet nemusí dlužníkovi pomoci

Exekuce

Exekuce Zdroj: profimedia.cz

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Jedním z hitů exekuční novely, která leží v Poslanecké sněmovně je, i institut takzvaného chráněného účtu. Ten má mít má zajistit ochranu zákonem nezabavitelné částky náležící dlužníkům.

Jde o případy těch dlužníků, kteří mají více než jednu exekuci u více exekutorů. Dochází tak k případům, kdy jeden jim u zaměstnavatele obstaví mzdu, druhý obstaví účet, na který už v daný moment chodí pouze nezabavitelná částka garantovaná zákonem. Prokázat, že exekutor nemá na peníze nárok, může trvat i několik měsíců. Dlužník se tak ze dne na den ocitá zcela bez prostředků a mnohdy i v existenční nouzi.

Výhodami chráněného účtu je větší finanční svoboda a jistota pro dlužníka, ale také nižší riziko, že si dlužník bude nucen půjčovat u lichvářů, protože se nedostane ke své výplatě. Návrh chráněného účtu také slibuje menší zájem pracovat takzvaně načerno, protože si dlužníci nebudou nechávat vyplácet peníze na ruku ze strachu, že jim je z účtu strhnou. A například podle Pavla Staňka, prezidenta České asociace věřitelů by chráněný účet mohli uvítat i zaměstnavatelé, protože jednou z variant je, že srážky ze mzdy by nově prováděly banky, což by zaměstnavatelům ušetřilo čas i náklady spojené s účetní a součinností agendou.

Pokud novela zákona projde, nový institut bude fungovat tak, že dlužník si v bance, kde má svůj obstavený účet, zažádá o zřízení nového, chráněného účtu. O jeho existenci bude informován soud i příslušní exekutoři. TI pak budou moci nahlédnout do výpisu a zkontrolovat, kolik a jaké peníze na účet chodí. Tak by se podle záměru měla řešit nejenom ochrana dlužníků, ale zároveň by se tím mělo omezit odklánění prostředků z exekuce a poškozování věřitelů.

Problém je ale v tom, že chráněný účet neřeší situaci osob pracujících na černo a osob s nízkou mzdou, ze které nelze nic srážet. Také neřeší exekuce na podnikatele. Je zhruba 400 000 osob v dluhové pasti s více než třemi exekucemi a tyto osoby jsou dle běžných způsobů prováděných lustrací exekutory nemajetné, ale žijí běžným životem. Tyto osoby mají v současné době "chráněné účty" u třetích osob – přátel rodinných příslušníků apod. K těmto účtům mají často i dispoziční právo, ale tuto informaci banka exekutorovi nesdělí.

Není důvod, aby si zřizovali tito povinní chráněný účet, protože exekutor nepostihne ani mzdu a ani účet. Povinný tak může u chráněného účtu vystačit pouze s nezabavitelnou částkou, která činí například z patnácti tisíc korun čisté mzdy pro svobodného bezdětného 10 181 korun. Dalším problémem bude čištění peněz přes chráněný účet.

Není jasné, zda bude účet uzavřen i pro další transakce, a tudíž i pro vyhýbání se exekučním platbám z dalších příjmů povinného či třetích osob. Není dostatečný kontrolní mechanismus pro zjišťování příjmů zasílaných zaměstnavatelem, nebo třetími osobami na chráněný účet. Novela sice počítá s tím, že pokud by se dlužník rozhodl na chráněný účet převést i jiné peníze, vystavil by se tím sankcím. Jejich výše je odstupňována podle konkrétního porušení pravidel. Pokud by si dlužník na účet například poslal peníze z prodeje automobilu, mohl by mu být účet dočasně zablokován. Otázka ale je, zda a jak to bude možné v praxi kontrolovat.