Příspěvek četlo
726 total views
Přetiskuji článek pana architekta Geberta k novele stavebního zákona, předkládané Hospodářskou komorou.
Současník Adama Smithe – filosof David Hume napsal: „Demokracie se hroutí tam, kde nefunguje státní správa.“
Optikou F. Korbela (právník Hospodářské komory) to měl být „takový zákon, který se oprostí od prizmat dnešní úpravy a marné snahy opravit již prohnilou konstrukci současného stavebního práva, neboť ta opravit nelze“.
Co opravit lze, je selhávání státní správy při implementaci zákona, která v některých oblastech země je úplná, multioborová a plošná. (ROP severozápad, kauza Rath a další). Jde o kontrolu státní správy a ochranu před ovlivňováním partikulárními a politickými zájmy. Nejde o prohnilý systém, ale o jeho místní prostoupení parazity.
(V tomto smyslu se vyjádřil na semináři v Senátu i developer Paul Koch).
Ostatně ve společnosti, která respektuje občana, je rovnost příležitosti veřejný zájem. Právo je vymahatelná dohoda, veřejný zájem chránící. Má vyloučit jednání v partikulárním zájmu, pokud veřejný zájem ohrožuje.
Hospodářská komora je subjekt reprezentující partikulární zájem podnikatelské obce. Zákon psaný takovým subjektem není společensky konsensuální, ale ekonomicko-ideologický produkt.
Etický imperativ architekta není postavit cokoli jen proto, aby se stavělo, ale vytvářet krásné a obyvatelné prostředí. Výstavba je tvorba prostředí realizovaná v rámci společenského konsensu ve veřejném zájmu a tak musí být zlepšením současného stavu (viz. dnešní stavební zákon). Realizuje a potvrzuje jej rozhodování státní správy dle právních norem.
Nefunkční správu definují prohřešky proti právu a obcházení správních postupů. Cesta vymáhání práva je opravný mechanizmus právního státu. Ani zdlouhavé posuzování projektů není tedy selháním zákona, ale jeho implementace.
Pokud praktiky selhání správy a politiky věcně neposoudíme s cílem je napravit, je rekodifikace stavebního práva lobbystický produkt a šidítko veřejnosti a nemá užitečný smysl. Náprava vede úpravou jiných zákonů, Občanského, Správního a Trestního práva. Pokud tyto zákony protiprávní jednání nebudou definovat, jdeme dál ďáblovou cestou nezákonnosti. Pozor ale: na takový zákon nebo plán území, který jednání subjektů jasně nereguluje, je nevymahatelný, je tedy „na nic“ a nastoluje bezpráví. A to je právě předkládaný podnikatelský návrh nového stavebního zákona.
Teprve potom je na pořadu zjednodušení schvalovacích procesů, ale především, rekodifikace zákonů k posílení pravomocí samosprávy v rozhodování o území ve veřejném zájmu.
To platí, pokud cílem našeho myšlení o budoucnosti je udržitelný rozvoj naší země a planety.
Jiří Gebert
architekt
Další články pana architekta Geberta na Občanském monitoringu si můžete přečíst zde.
V kategorii Kultura, Legislativa, Názory
Příspěvek četlo
Příspěvek zaslal/a Vitezslav Praks on 6.9.2020
