O novince ve službách Alzy informovaly Hospodářské noviny. Podle finančního ředitele e-shopu Jiřího Ponrta ji zavedl kvůli vysokým poplatkům, které musí v případě platby firemní kartou uhradit kartovým asociacím, jako je například Visa nebo Mastercard, a vydavatelům platebních karet, což jsou většinou banky.
Ponrt uvádí, že to bývají i více než dvě procenta z placené částky. "My chceme, aby se tomuto tématu kartové asociace a vydavatelé platebních karet aktivně věnovali a nastavili stejné podmínky jako při využití běžných karet, proto jsme se pro tento na první pohled nepopulární krok rozhodli," přiznává Ponrt v Hospodářských novinách.
Nový poplatek zaskočil například finančního ředitele společnosti podnikající v maloobchodě a e-commerce, který nechtěl být jmenován. Dozvěděl se o něm až při zadávání čísla karty na platební bráně. "Celková částka se nenápadně zvýšila o více než sto korun. Kdybych nepracoval celý den s čísly, tak si toho ani nevšimnu," uvádí s tím, že mu žádný upozorňovací e-mail od Alzy nepřišel.
Poplatek za platbu jakoukoliv platební kartou, který platí obchodník, se skládá z takzvaného mezibankovního poplatku - pro osobní debetní nebo kreditní karty je regulovaný nařízením EU na 0,20 až 0,30 procenta ze zaplacené částky. U firemních nebo služebních karet se mezibankovní poplatek pohybuje mezi 0,95 a 2,10 procenta. Další část tvoří poplatky kartovým asociacím, pro Visu je to maximálně 0,1 procenta z transakce a pro Mastercard 0,2 procenta, připomínají HN. Poslední je poplatek bance, kde má obchodník účet. Ten je stejný jako u vydavatele karet.
Podle výkonného ředitele Sdružení pro bankovní karty Romana Kotlána je ovšem tvrzení Alzy, že tímto krokem vytvoří tlak na regulaci poplatků u firemních platebních karet, spekulativní. "Nemám žádné informace, že by se k tomu schylovalo. Alza je dominantní mezi e-shopy, nakupuje u ní zřejmě nejvíce firem, takže to nastavili tak, aby poplatek přenesli na klienta," uvedl Kotlán.
Podle Jana Vetyšky, ředitele Asociace pro elektronickou komerci, je poplatek pochopitelný. "Poplatky kartovým asociacím a vydavatelům platebních karet jsou v případě platby firemní kartou celkem významné částky. Není to diskriminační, obchodníci nejsou chráněni regulací tak, jako je tomu u spotřebitelů," uvádí Vetyška.
Konkurenční české e-shopy ovšem takový poplatek nemají. Dvojka na trhu Mall.cz nebo konkurenční e-shop s elektronikou Datart poplatek ani neplánují zavést.
Poplatek jako přestupek?
U soukromých karet jsou poplatky regulovány legislativou. "Proto se s nimi při prodeji nesetkáváme," dodává Vetyška.
"V případě, že příjemce platby poplatek v rozporu se zákonem o platebním styku účtuje, se může dle našeho názoru jednat o bezdůvodné obohacení, přičemž držitel platební karty, který takový poplatek uhradil, se může občanskoprávní cestou domáhat jeho vrácení," vysvětluje pro Aktuálně.cz Česká obchodní inspekce (ČOI).
Zákon o platebním styku nicméně nestanovuje sankce za porušení ustanovení, v současnosti nejde o přestupek, který by ČOI řešila. To se ovšem může změnit s novým rokem. Poslanecká sněmovna totiž projednává novelu, která s definicí přestupku a dozorem ČOI v této věci počítá.
Narazit na obchodníka, který by po zákazníkovi vyžadoval poplatek za platbu kartou, je skutečně v současnosti spíše výjimkou. Prodejci navíc už před lety začali tyto poplatky zahrnovat do cen zboží a služeb, na jejich náklady tak v podstatě začali přispívat všichni zákazníci.
