The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.
ZÁPAD
DUBLIN
Škatulata, hejbejte se! Irsko v pátek Komisi navrhlo dva nové kandidáty na eurokomisaře. O post se nakonec utká europoslankyně za Fine Gael Maireád Mc Guinnessová a místopředseda Evropské investiční banky Andrew McDowell.
Bruselské tamtamy zároveň naznačují, že by Irové po odchodu eurokomisaře Phila Hogana mohli ztratit své původní obchodní portfolio. Převzít by jej mohl současný eurokomisař pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis, který je původem z Lotyšska. Irové by naopak získali lotyšské portfolio. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)
LONDÝN
Frost přitvrdil. Britský brexitový vyjednavač David Frost v předvoji dalšího kola vyjednávání o nastavení budoucích vztahů mezi EU a Británií varoval, že vláda Borise Johnsona se „nebojí“ rozhovory ukončit bez dohody. Již osmé kolo jednání mezi Frostem a unijním vyjednavačem Michelem Barnierem by mělo začít v úterý v Londýně. (Benjamin Fox | EURACTIV.com)
BERLÍN
Nord Stream 2 v ohrožení? Německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD) o víkendu nepřímo pohrozil ukončením stavby plynovodu Nord Stream 2, a to v reakci na otrávení ruského disidenta Alexeje Navalného. „Doufám, že nás Rusové nepřimějí změnit postoj k plynovodu Nord Stream 2,“ řekl Maas pro noviny Bild am Sonntag.
Ministr však zároveň upozornil na „cenu“ takového kroku a na to, že by si všichni měli být „vědomi následků“. V případě přerušení projektu by mohly dotčené firmy požadovat po Německu náhradu škody. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
VÍDEŇ
Čtvrtina obyvatel země má přistěhovalecký původ. Jeden ze čtyř lidí žijících v Rakousku má tzv. přistěhovalecký původ, což znamená, že dotčená osoba nebo její rodiče do země imigrovali. Vyplývá to z vládní zprávy o integraci. Během poslední dekády počet obyvatel Rakouska s přistěhovaleckým původem vzrostl o 35 %. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)
PAŘÍŽ
Krajské úřady mohou nařídit roušky. Francouzské krajské úřady budou moci nařídit povinné nošení roušek na svém území. Potvrdila to francouzská státní rada, která dohlíží na dodržování ústavy. (Anne Damiani, EURACTIV.FR).
SEVER
HELSINKY
Nekonečný příběh jaderné elektrárny Olkiluoto. V pátek 4. září oznámila energetická společnost Teollisuuden Voima (TVO), že pravidelné dodávky elektřiny z jejich nově vznikajícího bloku jaderné elektrárny Olkiluoto nezačnou v březnu příštího roku, jak bylo v plánu, ale až o rok později, v únoru 2022.
Důvodem je celá řada problémů, které elektrárnu obklopují, ať už jde o zařízení pro filtrování mořské vody a praskliny v pojistných tlakových ventilech, nebo o závady na nouzových dieselových generátorech.
Výstavba třetího bloku elektrárny Olkiluoto začala v roce 2005. Tehdy bylo Finsko první západoevropskou zemí, která si za posledních 15 let objednala jaderný reaktor. Olkiluoto 3 měl svůj provoz zahájit v roce 2010 s ročními náklady kolem 3 miliard eur a díky své úspornosti, bezpečnosti a spolehlivosti měl být první svého druhu. Třináct let průtahů s dokončením stavby však dále zvyšují náklady, které se nyní pohybují kolem 11 miliard eur. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)
JIH
ŘÍM
Lék na covid-19 lze očekávat do konce roku 2020. Pokud vše půjde podle plánu, tak by vakcína proti novému typu koronaviru, kterou vyvíjí společnost Astrazeneca (tzv. „oxfordská vakcína“), měla být dostupná do konce roku 2020. Alespoň to tvrdí italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza.
„Do vakcíny investujeme vše, co můžeme, a já doufám, že naše úsilí a zdroje přinesou ovoce,“ řekl Speranza. Zdůraznil, že k úspěchu přispějí hlavně finance, zejména z unijního fondu obnovy a z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). „Nezáleží ale na tom, odkud peníze budou, důležité je, že je investujeme do našeho zdravotnického systému,“ dodal italský ministr. (Alessandro Follis | EURACTIV.it)
ATHÉNY
Řecko spoléhá na Rakousko a Francii. Rakousko a Francie jsou zatím jedinými členskými státy EU, které otevřeně podporují Řecko v jeho sporu s Tureckem. Německo s Itálií jsou vůči Turecku spíše opatrnější, obávají se totiž, že by Turecko mohlo opět otevřít své brány a vyvolat další migrační vlnu do Evropy. (Sarantis Michalopoulos, EURACTIV.com)
VISEGRÁD
VARŠAVA
Německý diplomat konečně schválen. Polský prezident Andrzej Duda se rozhodl přijmout pověřovací listiny nového německého velvyslance Arndta Freytaga von Loringhovena.
Von Loringhoven, který dosud působil jako velvyslanec v ČR, musel na rozhodnutí polské strany čekat několik měsíců. Média informovala o tom, že za průtahy stál diplomatův původ – jeho otec Bernd Freytag von Loringhoven sloužil ve Wehrmachtu a strávil několik dní v bunkeru s Adolfem Hitlerem, těsně před diktátorovou sebevraždou.
Schválení nominace ze strany Dudy předcházela jednání mezi premiérem Mateuszem Morawieckim a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. (Aleksandra Krzysztoszek | EURACTIV.pl)
BUDAPEŠŤ
Za univerzitu! Tisíce osob utvořily lidský řetěz táhnoucí se od budapešťské umělecké univerzity, která je stále pod blokádou studentů, až po budovu parlamentu. Lidé tak protestují proti tomu, co mnozí vnímají jako pokus o omezení akademické svobody instituce. Kromě toho protestující doručili z univerzitní budovy před sídlo legislativy dokument deklarující univerzitní autonomii. Minulý týden kvůli ztrátě autonomie odešlo celé vedení univerzity. (Vlagyiszlav Makszimov | EURACTIV.com)
BALKÁN
ZÁHŘEB
Festival svobody. Stovky lidí se v sobotu 5. září v pět hodin odpoledne sešly na hlavním záhřebském náměstí na protestní Festival Svobody, který byl namířený proti preventivním protikoronavirovým opatřením. Ta podle demonstrantů omezují lidská práva. V davu bylo možné zahlédnout nápisy se slovy „sundej si masku, vypni televizi, COVID je lež“.
V reakci na sobotní protesty prohlásil ministr zdravotnictví Vili Beros, že vždy respektoval práva a svobody každého a že jeho postoj ke koronaviru je založen na vědeckých poznatcích. Prezident Zoran Milanovic dodal, že protesty jsou sice součástí demokracie, demonstrovat před domovy s pečovatelskou službou je ale podle něj hloupé. (Karla Junicic, Euractiv.hr)
SOFIE
Protivládní demonstrace. Organizátoři protivládních demonstrací svolávají na 10. září další velký protest namířený proti premiéru Bojku Borisovi a generálnímu prokurátorovi Ivanu Geševovi. Akce označovaná jako „Velké národní povstání“ je reakcí na premiérovi korupční kauzy a na jeho navrhované změny v bulharské ústavě. (Karla Junicic, Euractiv.hr)
BĚLEHRAD
Vučić, Hoti a Trump. Srbský prezident Aleksandar Vučić, kosovský premiér Avdullah Hoti a americký prezident Donald Trump podepsali společné prohlášení o normalizaci ekonomických vztahů mezi Bělehradem a Prištinou. (EURACTIV.rs)
K pravidelnému odběru The Capitals se můžete přihlásit zde.