Článek
Ministerstvo vnitra dostalo do začátku září 61 žádostí o kompenzaci ztrát. Na úřad se obrátilo 20 lidí a 41 firem, dohromady požadují zhruba 518 milionů korun.
„Je požadována náhrada škody ve výši 132 805 959 Kč a ušlý zisk ve výši 385 538 492 Kč, tj. celkem 518 344 451 Kč. Každý jednotlivý případ je posuzován individuálně. Ministerstvo současně upozorňovalo žadatele na příslušné, vládou schválené kompenzační programy,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva Adam Rözler.
Nárok na náhradu skutečné škody bude mít větší šanci než nárok na náhradu ušlého zisku.
Kdo stát žaluje, nechtěl mluvčí uvést, již v červnu však ministerstvo informovalo, že firmy chtějí odškodnění hlavně kvůli uzavření obchodů, restaurací či hotelů a fyzické osoby požadovaly nahradit zejména náklady spojené s nerealizovanou zahraniční dovolenou.
Do začátku července byla nejvyšší požadovaná částka od jedné fyzické či právnické osoby přes 108 milionů.
Nároky podle krizového zákona lze uplatnit jen do šesti měsíců od doby, kdy se člověk o škodě dozví. Ministerstvo nyní žádosti vyhodnocuje a žádný nárok zatím neuznalo. „Podle krizového zákona nemají (žadatelé) nárok,“ uvedl Rözler.
Vláda v polovině března začala kvůli šíření viru postupně uzavírat obchody, restaurace, kina či provozovny služeb a omezila cesty do ciziny. Od 11. května pak stát opatření začal uvolňovat. Už na jaře také vláda začala živnostníkům i firmám vyplácet kompenzace a podpory včetně daňových úlev, v součtu za více než sto miliard korun.
Záležet bude na čerpání podpory
„Obecně si myslím, že vůle soudů přiznávat ty náhrady bude malá. Když už se přizná, bude se případná výše škody moderovat dle § 2953 občanského zákoníku,“ sdělil Právu Josef Fiřt z Advokátní kanceláře KF Legal.
Tomáš Martinec ze stejné kanceláře pak upozornil, že hodně záleží na konkrétních okolnostech a také na tom, jestli daný subjekt čerpal nějakou státní podporu, protože v podmínkách pro její čerpání často bylo, že se přijetím podpory zříká práva na náhradu.
Nejvyšší soud chce učit, jak řešit žaloby kvůli koronaviru
„Nárok na náhradu skutečné škody bude mít větší šanci než nárok na náhradu ušlého zisku. V případě ušlého zisku bude problém spočítat jeho výši, resp. určit, v jakém poměru jej způsobila státní opatření a v jakém reakce trhu na pandemii,“ dodal Martinec. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už na začátku května řekla ČT, že stát opatřeními proti šíření koronaviru škodu nezpůsobil.
„Pokud někdo skutečně svůj nárok prokáže, může takový případ být, tak nechť se ozve a bude se to vyhodnocovat v intencích právních předpisů. Ale neumím si představit, že bychom nahrazovali ušlý zisk. Jak a podle čeho by se počítal…? Odvíjel by se od zisků za konjunktury…?“ řekla Právu k žalobám na stát další právnička v kabinetu, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Řadu dotačních programů jsme nastavili i tak, že v podmínkách je, když např. vezmete Covid nájemné, a určitě je to i v řadě dalších, je tam nastaveno, že nebudou na stát vznášeny žádné další nároky na náhrady,“ potvrdila šéfka státní kasy.