Článek
Králem taneční hudby v předválečném Československu byl vysoký štíhlý fešák s pečlivě zastřiženým knírkem R. A. Dvorský (24. 3. 1899 – 2. 8. 1966). Nezaměnitelný hlas tohoto dokonalého prvorepublikového gentlemana se naštěstí dochoval na gramodeskách a mnohé z hitů, které nazpíval, ať už je to Hm – hm…, Sám s děvčetem v dešti, Nikdy se nevrátí pohádka mládí, Nečekej, nečekej, Letí šíp savanou nebo Je na západ cesta dlouhá, jsou dobře známé i dnes.
Dvorského kultivovaný projev pak můžeme obdivovat i v řadě pamětnických filmů (např. Krb bez ohně, U pokladny stál, Kristián, Těžký život dobrodruha).
Inspirace rodným městem
Fenomenální muzikant, zpěvák, kapelník, hudební skladatel i nakladatel přišel na svět ve Dvoře Králové nad Labem jako Rudolf Antonín. Toto poněkud matoucí jméno si v roce 1925 nechal úředně změnit podle svého rodiště (říkal mu něžně „Dvoreček“) na R. A. Dvorský. Začínal jako pianista, později zpíval, řídil orchestr a skládal. Jeho písně, které šly ruku v ruce s dobovými trendy, byly líbivé a dobře zapamatovatelné, protože sázel především na melodii a rytmus. Asi nepřekvapí, že tento talentovaný umělec začal komponovat už v pubertě.
Král swingu
Dvorského kapela Melody Boys se ve 30. letech stala nejpopulárnějším orchestrem v zemi - nahrávali pro rozhlas, gramofonové firmy i pro film. Kromě toho pořádali zájezdová představení, vystupovali v luxusních karlovarských hotelích a hráli i na Barrandovských terasách, kde se scházela pražská smetánka.
Hudba, kterou hráli, se líbila všem věkovým kategoriím. Aby také ne – orchestr dokázal publiku naservírovat lidovky, swing, jazz i nejnovější světové taneční rytmy. A rády s ním spolupracovaly i největší prvorepublikové hvězdy, mj. Inka Zemánková, sestry Allanovy, Vlasta Burian, Arnošt Kavka, Hana Vítová, Zita Kabátová… Není divu, že sláva R. A. Dvorského a jeho Melody Boys přesáhla i hranice tehdejšího Československa.
Osudové rány
V roce 1936 založil R. A. Dvorský vlastní hudební nakladatelství, ve kterém vydával moderní taneční hudbu. V roce 1944 přišla první těžká rána – slavný hitmaker dostal tuberkulózu a musel své aktivity omezit. Jeho hudební nakladatelství ale naštěstí prosperovalo a v roce 1947 Dvorský dokonce navázal spolupráci s americkou společností Mills Music, která chtěla publiku v USA zprostředkovávat skladby českých jazzmanů. „Teď konečně zbohatneme,“ řekl prý poté, co s Američany uzavřel smlouvu.
A pak přišla další nečekaná rána – v listopadu 1947 zemřel jeho jediný syn Miroslav, který měl nakladatelství převzít. Šlo o mimořádně talentovaného absolventa konzervatoře a mistrovské školy dirigentské, který by otci jistě neudělal ostudu.
Persona non grata
Aby toho nebylo málo, krátce nato přišlo znárodnění a Dvorský o svůj podnik přišel. Jako symbol zkaženého prvorepublikového vkusu a „prodejce buržoazního opia“ byl navíc novým mocipánům trnem v oku, a tak není divu, že uvažoval o odchodu ze země. Domluvilo se, že v roce 1950 uprchne za kopečky dopravním letadlem, které měli unést tři piloti Čs. aerolinií. Jenže ti nakonec odletěli sami.
To vše se provalilo o tři roky později a Dvorský byl tehdy obviněn nikoli z pokusu o opuštění republiky, ale přímo z vlastizrady. Pětiletý trest vězení mu byl nakonec kvůli jeho vážným zdravotním potížím snížen na 3,5 roku.
Poslední úspěch
Nějaký čas po propuštění směl opět vystupovat, zpíval hlavně ve vzpomínkových pořadech, často s Hanou Vítovou. Složil i několik dalších hitů. Tím nejznámějším je Pohádka o konvalinkách, kterou nazpívala Yvetta Simonová s Milanem Chladilem. Její autor už se ale nedozvěděl, že se stala i nejúspěšnější písní roku 1967.
