Hřib satan poznáte podle šedobílého klobouku a červené nohy, červené jsou i rourky zespodu klobouku. 

Hřib satan poznáte podle šedobílého klobouku a červené nohy, červené jsou i rourky zespodu klobouku. 

Jedovatý hřib rudonachový modrá, stejně jako hřib nachový, Le Galové, Moserův a satan.

Jedovatý hřib rudonachový modrá, stejně jako hřib nachový, Le Galové, Moserův a satan.

Rudonachový hřib poznáte také podle typického zabarvení. 

Rudonachový hřib poznáte také podle typického zabarvení. 

Nachový hřib: Jedovatá houba, po jejíž konzumaci hrozí průjmy a zvracení. 

Nachový hřib: Jedovatá houba, po jejíž konzumaci hrozí průjmy a zvracení. 

Hřib Le Galové je teplomilný a má rád vápenitou půdu. 

Hřib Le Galové je teplomilný a má rád vápenitou půdu. 

Hřib Moserův je poměrně vzácný, stejně jako hřib rudonachový a Le Galové. 

Hřib Moserův je poměrně vzácný, stejně jako hřib rudonachový a Le Galové. 

Hořčák má stejně jako ostatní hřiby hnědý klobouk, odstín je ale jiný než u pravého hřibu. Střední a velké kusy hořčáku také poznáte podle toho, že mají pod kloboukem narůžovělé až růžové rourky. Na rozdíl od pravých hřibů, u nichž jsou vždy olivově žluté.

Hořčák má stejně jako ostatní hřiby hnědý klobouk, odstín je ale jiný než u pravého hřibu. Střední a velké kusy hořčáku také poznáte podle toho, že mají pod kloboukem narůžovělé až růžové rourky. Na rozdíl od pravých hřibů, u nichž jsou vždy olivově žluté.

Hřib kříšť je také hořký. Prozradí jej relativně světlý klobouk a červenožlutá noha.

Hřib kříšť je také hořký. Prozradí jej relativně světlý klobouk a červenožlutá noha.

Noha hřibu kříšť je pod kloboukem žlutá a přechází do karmínově červené. 

Noha hřibu kříšť je pod kloboukem žlutá a přechází do karmínově červené. 

Hřib medotrpký má světlý, šedý, někdy až bělavý či nahnědlý klobouk a žlutou nohu.

Hřib medotrpký má světlý, šedý, někdy až bělavý či nahnědlý klobouk a žlutou nohu.

Jedovatý hřib rudonachový modrá, stejně jako hřib nachový, Le Galové, Moserův a satan.
Rudonachový hřib poznáte také podle typického zabarvení. 
Nachový hřib: Jedovatá houba, po jejíž konzumaci hrozí průjmy a zvracení. 
Hřib Le Galové je teplomilný a má rád vápenitou půdu. 
10
Fotogalerie

Jak poznat jedovaté a hořké hřiby: Co je typické pro satan, hořčák a další houby?

Poznáte hořké hřiby? Vypadají krásně, ale stačí jediný kousek a celá smaženice bude zkažená. A to v lepším případě! Po konzumaci jedovatých hřibů si totiž můžete způsobit zdravotní potíže. Jak tyto hřiby rozeznat od praváků?

Hřibovitých hub existuje velké množství a patří mezi ně i ty, kterých si houbaři zpravidla cení nejvíce: praváky, kozáky, křemenáče či klouzky. Většina z této skupiny hub je jedlá, jen malá skupinka je nejedlá či přímo jedovatá. Jak je bezpečně rozpoznat?

Jedovaté hřiby

Ošemetné je, že se jedlé a nejedlé hřibovité houby často pletou, což může zkazit nejenom připravované jídlo, ale způsobit i vážné zdravotní komplikace. Například tepelně neupravený satan obsahuje poměrně silný jed. 

Jak podle houbařů poznat, jaké houby jsou jedlé? Podívejte se na video a zjistěte to!

Satan: Houba, která je obzvlášť problematická

Zvláště problematický je hřib satan. Setkat se s ním můžete v listnatých lesích, ale není jich mnoho. Má velmi světlý šedobílý klobouk, pod nímž jsou červené rourky, a červená je i noha hřibu (fotografie jedovatých a nejedlých hřibů najdete v galerii v úvodu článku). Satan poznáte také podle toho, že modrá. 

Syrový je jedovatý. Sice nezabije, ale stačí pozřít malý kousek a lehkovážný houbař si pozvrací celou bundu. Satany houbaři z neznalosti často jedí, potížím ale většinou uniknou, protože po dvaceti minutách důkladné tepelné úpravy jed ztrácí účinnost. Bohužel ale dospělé exempláře satana páchnou po shnilém zelí, takže zkazí chuť celého pokrmu.

Jedovatý hřib nachový, Le Galové a Moserův

Dalšími jedovatými hřiby jsou hřib rudonachový a nachový, hřib Le Galové a Moserův. Poznáte je tak, že všechny stejně jako satan modrají. Jsou dosti vzácné, vyskytují se jen v určitých lokalitách (hřib Moserův roste v Beskydech, ostatní včetně satana jsou teplomilné a mají rády vápenité podloží).

Po konzumaci jedovatých hřibů vám hrozí průjmy a zvracení. Sice se uvádí, že také u těchto hřibů mizí jedovatost s tepelnou úpravou, jsou ale zaznamenány i případy otravy po konzumaci hřibu, který tepelnou úpravou prošel.

Nejedlé hřiby

Mezi nejedlé hřiby patří hřib žlučník, lidově nazývaný hořčák, hřib kříšť a
hřib medotrpký. Pojďme se na tyto houby, které dokážou pokazit celou smaženici, podívat podrobně. 

Hřib žlučník neboli hořčák: Houba, kterou si snadno spletete

Hřib žlučník, lidově zvaný hořčák, je velmi rozšířená houba. Má hnědý klobouk jako ostatní hřiby, a to houbaře mate a pletou si ho zejména s hřibem smrkovým, dubovým, hnědým a někdy i s některými dalšími druhy. Nicméně odhalíte ho podle přece jen odlišného odstínu hnědé barvy, než má klobouk pravého hřibu.

Střední a velké kusy hořčáku také poznáte podle toho, že mají pod kloboukem narůžovělé až růžové rourky na rozdíl od pravých hřibů, u nichž jsou vždy olivově žluté. Ty menší potenciální žlučníky ovšem nezbývá než ochutnat.

Hřib kříšť

Také hřib kříšť je hořký. Roste v podhorských a horských lesích. Prozradí jej relativně světlý nebo šedobělavý klobouk a noha, která je pod kloboukem  žlutá a přechází do karmínově červené. 

Přesto si ho houbaři pletou s jinými hřiby – s hřibem kovářem (modrákem) nebo kolodějem, někdy ho zaměňují i za hřib žlutomasý, nebo dokonce za satan. Od kováře, koloděje i satana jej nejsnáze odlišíme při pohledu pod klobouk: zatímco kovář, satan a koloděj mají na spodní straně klobouku póry v barvě rudé, oranžově červené až žlutočervené, u hřibu kříště jsou čistě žluté. Také tento hřib modrá.

Medotrpký hřib

Na hřib medotrpký narazíte v listnatých lesích a těžko si ho spletete s jiným druhem hřibů. Má světlý, šedý, někdy až bělavý nebo nahnědlý klobouk a žlutou nohu. Při doteku také modrá. 

Hřib plavý a skvrnitý

Obecně lze říct, že byste si měli dávat pozor u hřibů s bílošedou nebo červenofialovou barvou klobouku. Velmi vzácně můžete narazit na hřib plavý nebo skvrnitý. Mají světle hnědý klobouk, žlutou dužninu a nepříjemně páchnou.

Houbařská poradna: Osobně i e-mailem

Pokud si nejste jisti, jakou houbu jste našli, určitě neriskujte otravu. Houbu buď nesbírejte, nebo se můžete poradit v České mykologické společnosti, která provozuje poradnu – houbu můžete donést osobně nebo zaslat dotaz e-mailem.

Doporučujeme

Články odjinud