Filip Nerad: Poslední rošáda v Komisi ukazuje vliv malých států

Dublin o něj nakonec opravdu „přišel“, smutnit ale nemusí. A není sám. 

Na úvod je třeba zdůraznit, že eurokomisaři v Bruselu své země nereprezentují. Mají být zcela nezávislí na tuzemských politikách a nesmí prosazovat zájmy metropolí, které je do nejvyšších pater Unie vyslaly.

Čtěte také

Ondřej Houska: Z Evropské komise odstoupil jeden z klíčových členů, Ir Phil Hogan

Spojení s domovskou zemí ale nejde odříznout úplně. Eurokomisaři fungují jako důležitý zdroj informací o tom, co se v jejich oblasti v Unii chystá. Jejich postavení také odráží význam daného státu v rámci sedmadvacítky. Proto je vždy takový boj o co nejvlivnější místa v Evropské komisi.

Irsko si logicky toužilo podržet portfolio obchodu. Pod příslušného eurokomisaře totiž spadají také rozhovory s Británií o obchodní smlouvě po brexitu. A žádná jiná země v Unii nemá takový zájem vědět, jak budou vypadat vztahy se Spojeným královstvím, jako jeho nejbližší soused.

Politické váhové kategorii v Unii

Záměr ale Dublinu nevyšel. Jeho kandidátce, dosavadní místopředsedkyni Evropského parlamentu Mairead McGuinnessové, přidělila šéfka Komise resort finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů.

Pokud ji na tomto postu schválí europoslanci, bude mít pod sebou nesmírně vlivné finanční portfolio – rozhodně mnohem vlivnější, než se pro ni tipovalo (a než úplní nováčci v Komisi bez vládních zkušeností běžně získávají).

Čtěte také

Ondřej Houska: Nový šéf eurozóny ukazuje, jaký vliv mají v EU menší státy, když jsou schopny se domluvit

Finanční služby jsou mimochodem klíčovým odvětvím britského hospodářství. Londýn kvůli své City mocně usiluje o zachování přístupu na unijní trh s těmito službami. Že ho bude mít pod kontrolou irská komisařka, určitě není pouhá zajímavost.

Generální ředitelství Evropské komise pro stejné finanční oblasti vede také Ir. A irský ministr financí Paschal Donohoe se nedávno stal šéfem euroskupiny. Ani ne pětimilionové Irsko tak má „pod palcem“ unijní finanční trhy a řízení eurozóny.

Lotyšsko = vládce obchodu 

Obrazně ještě lépe je na tom dvoumilionové Lotyšsko. Jeho eurokomisař Valdis Dombrovskis se stal novým „pánem“ nad unijním obchodem. Vlivné portfolio přidal ke své dosavadní, už tak výsadní roli výkonného místopředsedy Evropské komise pro ekonomiku.

Z bývalého lotyšského premiéra se definitivně stal nejdůležitější člen komise po von der Leyenové. Pod sebe tak soustředil zásadní ekonomické agendy a proměnil se v takového „superekonomického“ komisaře.

Pobaltská republika se může navíc pochlubit tím, že více než 30 tisíc unijních úředníků řídí lotyšská diplomatka Ilze Juhansonová, jako generální tajemnice Evropské komise.

Čtěte také

Filip Nerad: Německo předsedá EU. Pro Unii štěstí v neštěstí

Podobným personálním vlivem v Unii se třeba výrazně větší Česko pyšnit ani zdaleka nemůže. Při každém obsazování Komise si česká vláda dělá ambice na některé významné ekonomické portfolio. A pokaždé vyjde v tomto ohledu na prázdno.

Důvodů, proč jsou země jako Irsko nebo Lotyšsko mnohem úspěšnější a mají větší vliv, než by jim normálně příslušel, je možné najít víc. Kromě kvalitních lidí sehrála v případě poslední rošády v Komisi podstatnou roli příslušnost McGuinnessové a Dombrovskise k Evropské lidové straně.

Ta dávala jasně najevo, že bude trvat na tom, aby klíčové ekonomické resorty zůstaly jejím členům. Na to tvrdě narazily úvahy, aby se novým eurokomisařem pro obchod stal Belgičan Didier Reynders (který paří, stejně jako lidé z hnutí ANO premiéra Babiše, k evropským liberálům).

Filip Nerad|foto:Khalil Baalbaki,Český rozhlas

Co bezpochyby Lotyšům nebo Irům také nahrává, je skutečnost, že jejich země patří do eurozóny. Je stěží představitelné, že by se k rozhodování o ekonomické a finanční budoucnosti Unie dostal někdo, jehož domovina se nepodílí na projektu společné evropské měny.

Vstup do eurozóny tak určuje nejen to, čím bude stát platit. Sportovní terminologií ovlivňuje i to, v jaké politické váhové kategorii v Unii bude boxovat. A Lotyši nebo Irové evidentně boxují ve vyšší než Češi.

Autor je analytik Českého rozhlasu