Sex, porod, smrt, ego. Nadia Rovderová vystavuje fotky, na kterých zachytila silné momenty blízkosti
Osobní a konkrétní témata fotí Nadia Rovderová tak, že z nich často zbyde jenom barevný pocit. Jak taková zvětšená emoce vypadá, to mohou vidět až do letošního listopadu návštěvníci pražského DOXu, kde má Rovderová výstavu pojmenovanou Fotofatal 1999 – 2020. Do Vizitky ji pozvala Markéta Kaňková.
Intuice, náhoda, chyba, sen a jungiánský přístup k vlastnímu já – to všechno se odráží v díle původem slovenské umělkyně, galeristky a kurátorky Nadii Rovderové, která aktuálně vystavuje v centru současného umění DOX.
Ačkoliv původně studovala žurnalistiku a bavila ji malba, nakonec u ní zvítězila fotografie. „Když jsem studovala žurnalistiku, neměla jsem na malování tolik času. Záhy jsem zjistila, že focení je rychlejší. Taky při něm není třeba řešit absenci znalostí anatomie a perspektivy. Zároveň mi došlo, že když využiju principu chyby, fotka získá to, co jsem se před tím snažila dostat do malby,“ řekla ve Vizitce žena, která mezi své oblíbené fotografy řadí Nan Goldin, ale také autory slovenské nové vlny.
Retrospektivní výstava Fotofatal 1999 – 2020 je jakýmsi deníkem, kde dostávají prostor i ty nejintimnější momenty lidského života: porod, smrt a sex. Na výstavě diváci uvidí také fotografie, na nichž Rovderová zachytila pohlavní styk se svým tehdejším partnerem. „Jednotlivé fotky jsou ale hodně rozmlžené a rozostřené a je z nich cítit něha,“ míní. „Když to viděl můj čtrnáctiletý syn, ptal se mě, co to je, a když jsem mu to vysvětlila, odpověděl: ty fakt musíš fotit všechno!“
Super, už je to tady
S tím Nadia Rovderová tak úplně nesouhlasí. Foťák nebo mobil má sice v ruce skoro pořád, témata si ale vybírá. „Je spousta věcí, které mě nezajímají, fotím jen momenty, které mi přijdou silné. Do ranku „silné a zajímavé“ řadí i autoportrét („v zrcadle prostě najdete sami sebe, bez ohledu na to, kam se vás snaží dostat nejbližší okolí anebo společnost“) a také paměť míst.
V minulosti zaznamenala Sudety či Terezín, v němž tři roky působila jako kurátorka galerie Middle European Colony of Contemporary Art. „To bylo tak strašně silné období, že kdybych nefotila, z místní energie bych se zbláznila,“ komentuje pobyt ve městě úzce spjatém se vzpomínkou na vězně koncentračního tábora.
Klíčová je pro ni samozřejmě i rodina, do popředí ji ale nikterak netlačí. Jeden z vystavených rodinných portrétů pořídila přes několik filtrů právě s důrazem na zmíněnou chybu. Po cestě přes skype, mobil, chabou tiskárnu a plátno se tak z fotografie blízkých lidí stala spíš abstraktní olejomalba.
Čtěte také
Kromě fotografické tvorby se Nadia Rovderová věnuje galerijní činnosti, v centru Prahy provozuje prostor Art In Box. „Galerie je věnovaná hlavně fotce, a to jak klasické, na kterou se už zapomíná, tak výtvarníkům, kteří se k fotografii vztahují trochu jinak. Děláme také výstavy art brut,“ vypočítává. V Art In Box tak měl výstavu například neškolený sarajaveský malíř George Radojčič, kterého Rovderová poznala přes jeho maminku na Facebooku. Což je mimochodem síť, jejíž existenci si velice pochvaluje. „Jsem hodně komunikativní typ, něco takového mi před tím hodně chybělo. Když se Facebook objevil, řekla jsem si: super, už je to tady.“
Poslechněte si celou Vizitku, ve které Nadia Rovderová mluví o svých novinářských začátcích, o stopování po celé Evropě, o tématech autorských fotek, o spolupráci s Libuší Jarcovjákovou a Lubošem Plným anebo o plánech galerie Art In Box na následující měsíce.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
