[Recenze] Crusader Kings III - Hra o trůny ve vaší režii

Filmy, seriály i videohry většinou vykreslují středověk jako období, kdy nesvítilo slunce, a tak pod zamračenou temnou oblohou hnily tisíce mrtvol na polích v důsledku mocenských válek mezi sousedícími vladaři. Chudí poddaní neměli co do huby, a umírali na rýmu, zatímco jejich movití pánové se za studenými zdmi hradu pelešili s příbuznými, kterým nakonec vrazili kudlu do zad, aby získali jejich trůn. No, vlastně ono to není daleko od pravdy, jen tedy to slunce svítilo mnohem častěji.

V Crusader Kings 3 si podobný středověk zažijete na vlastní brnění. A co je nejlepší, tak si v této rozsáhlé strategii vytvoříte své vlastní dějiny. A to rovnou na tisíc způsobů. Ale nebudu předbíhat. Nejdřív je nutné si připomenout, jak to bylo s Přemyslovci, k čemuž nám poslouží Alterkosmova kronika.

Po meči

V roce 1066 se český kníže Vratislav rozhodl, že spojí, na několik hrabství rozdrobené, Čechy a Moravu do jednoho silného království a podrobí si část Uher, na které mu náležel nárok. Svůj ambiciózní plán započal pomocí diplomacie. Nejdříve bylo potřeba získat silné spojence. A tak provdal své dcery mocným francouzským a saským knížatům, a syny oženil se šlechtičnami s nárokem na významné tituly a území. Za nemalou sumu se poté jmenoval králem, čímž vzniklo Království České, a zaměřil se na Uhry.

Vyslal tak svého biskupa, který v dochovaných spisech našel důkazy, že Vratislav má nárok na určitá uherská hrabství, čímž získal tzv. Casus belli. Nic tedy nebránilo tomu, aby vyhlásil válku uherské královně.

Žel, Bohu! Císař Svaté říše římské se spolčil s Vratislavovým synem Břetislavem, hrabětem plzeňským, který měl právoplatný nárok na uherskou korunu, a ti společně vytáhli proti královně Uher. Král Vratislav, ujištěn tím, že koruna připadne jemu, když je Břetislav jeho syn i vazal, se rozhodl tento nárok podpořit a přidal se do války. Po dobytí nemalé části území, uherská královna kapitulovala. A koruna připadla Břetislavovi. Ten se stal uherským králem, a tím plzeňské hrabství již nenáleželo Čechům, nýbrž Uhrům.

Pošetilý Vratislav se rozzuřil a vytáhl proti svému synovi, ačkoliv by mu bylo milejší jej nechat zavraždit. Bohužel mu to svědomí a stvořitelé nedovolovali. Krátkou válku vyhrál Vratislav a poměrně snadno získal značné uherské území. Tímto činem sice klesl v očích císaře, ale nezatěžoval si tím hlavu, jelikož české království sahalo od Litoměřic až po Bukurešť.

Když o několik let později Papež Otto II. vyhlásil Svatou válku proti španělskému králi, jenž konvertoval k islámu, se Vratislav, s vidinou získání nových zemí a zlata do pokladnice, neváhal vytáhnout na Baskicko. Bůh stál při svatém vojsku, jež bojovalo a umíralo v Jeho jménu, a Vratislav kromě tučné odměny, získal taky hrabství Coimbrie, které svěřil svému synovci Bořivojovi, postiženému leprou a impotencí, což mu zajišťovalo v případě jeho úmrtí prvotní nárok na tuto oblast.

Avšak při Svaté válce zemřel Vratislavův bratr Konrád, kníže moravský, a tak po něm převzal titul nejmladší bratr Ota. Také Vratislavovi tři synové padli statečně v boji, čímž se následníkem trůnu stal prostřední Boleslav.

Během několika poklidných let Vratislavův bratr Ota, nynější kníže moravský, získal díky chytrým vdavkám značnou část německého území a Dánska. Na tato území měl ale nárok pouze kníže moravský, a tak se pomocí lsti ještě podařilo Vratislavovi na smrtelném lóže získat tenhle titul pro sebe.

Po válečné a rytířské Vratislavově éře nastoupilo období strachu, špionáže, sodomie a podezřelých úmrtí. Král Boleslav se vyžíval v intrikách. Ačkoliv byl ženatý se saskou kněžnou, nebránilo mu to v navazování milostných poměrů s dvorními dámami, ale i s ženami jiných vládců a plození bastardů. Dokonce smilnil také s českým biskupem, aby nevyzradil jeho poměr a zplozené bastardy s hraběnkou Zsus, dvorní velitelkou špiónů, která pro Boleslava odhalila nejedno pikantní tajemství na ostatní vladaře. Což Boleslav využíval jako mocnou páku.

Král Boleslav neměl žádné zábrany, a když zjistil, že může získat sousední Polsko sňatkem s princeznou Agneszkou, nařídil svým vrahům, aby jej zbavili jeho manželky a manžela polské princezny. Jenže se polskému králi zatím stihl narodit ještě syn, který by dostal v následovnictví přednost před princeznou. Ke vší smůle, se v kolíbce vyskytl jedovatý pavouk, který několikaměsíční nemluvně usmrtil. Za podivuhodných okolností začali mizet také následovníci trůnu byzantského, anglického a Svaté říše římské, ať už byli dospělí či děti. Král Boleslav věděl, proč se tyhle nešťastné události dějí. Na řadu díky tomu přišli jeho bastardi, ačkoliv si ještě jiní vladaři mysleli, že jde o jejich potomky. Žel Bohu, než mohl kníže Boleslav vyjít s pravdou na povrch, a nárokovat si tak trůny dvou rozsáhlých císařství a Anglie, náhle zemřel.

Následovníkem se stal syn jeho zesnulého bratra Vladislava. Syn Ješek, na kterého Boleslav zapomněl, a tím všichni jeho potomci přišli vniveč. Ješek byl velice zbožný a bez pozemků, a tak jediné co zdědil byl nárok na Čechy a Moravu. Rozsáhlé království Čech rozléhající se od Baltu až po Černé moře náleželo příbuzným, kteří příčinou nesmyslných vdavek, už nepatřili k rodu Přemyslovců, a stali se vazaly říšského císaře. Vznikla tak samostatná království a knížectví.

Ješek přišel taky o hrabství plzeňské, které podle práva náleželo hraběti Bořivojovi, jenž získal účastí ve Svaté válce Coimbrii. Tomu se, ačkoliv byl impotentní, narodil syn, skřet, s největší pravděpodobností bastard z tajného poměru jeho manželky s dvorním rytířem, který všechna tato území zdědil.

Za vlády krále Ješka se sice ve velkém stavělo, papež si českou zem oblíbil, a lidem se dařilo díky vůle Boží. Avšak Ješek byl slabý v diplomacii, intrikách i umění války, čehož spousta jeho vazalů, poddaných i jiných vládců využívala.

Jeho bratranec, uherský král patřící do transylvánského rodu, si nárokoval práva na český trůn, a tak proti němu vytáhl i se svými spojenci. Král Ješek byl spojencem jen několika malých hrabství. Ačkoliv se Ješek obracel k Bohu celý život, Bůh svůj pohled nyní od Čech odvrátil.

A tak zanikl rod Přemyslovců.

Dvacetkrát a stále jinak

Proč jsme zabrousili do téhle vyčerpávající alternativní historie? Abyste viděli, jak si v rámci jednoho rodu můžete vyzkoušet různé typy vladařů. Tohle žádná jiná strategie nenabízí. Nic není tak zaměřené na jednotlivce. Až bych klidně Crusader Kings 3 nazval jako role-play strategii.

Oproti běžným RPG, kde je zvykem plnit úlohy, a ačkoliv se to nezdá, hra vás vždycky nějakým směrem a příběhem vede, tak zde si celou hru tvoříte sami. Je jen na vás, jaký si zvolíte cíl. Můžete se uchlastat či usouložit k smrti, vést ortodoxně pobožný život, válčit každý pátek odpoledne, vytvořit si vlastní náboženství, odtrhnout se od císařství a tak dále, a tak dále. Možností je opravdu nespočet. Tedy než kvůli nepatrné chybce váš rod zahubíte. Nebo uděláte tolik školáckých chyb jako já už na začátku. Nějakých 150 let to bude vypadat, že vše šlape jak dobře namazaný kolovrátek, až nakonec přijdete o vše, jen proto, že jste jednou provdali dceru francouzskému knížeti, který zemřel, a ta se provdala za nějakého Maďara, jehož potomci mají nyní větší nárok na trůn.

Pak můžete začít hrát zase od znova. Ale to nevadí. Já si třikrát zkusil tu samou kampaň za Přemyslovce, a třikrát to bylo naprosto jiné. I kdybyste se snažili vést cesty ovládaných vladařů stejně, tak náhodné události jsou pokaždé tak různé, že se nikdy nebude opakovat stejný scénář.

Kdybyste se rozhodli napsat kroniku vašeho rodu, vznikne vám z toho snad lepší story, než je Hra o trůny, a nebudete k tomu potřebovat ani nemrtvé armády, draky a erotické scény. I když, co by to bylo za středověk bez incestu.

Pokrok nezastavíš

Tutoriály byly vždy Achillovou patou her od Paradoxu. Tentokrát na něm vývojáři zapracovali, díky čemuž se už konečně seznámíte s mechanikami CK3. Samozřejmě nejvíc vás vyškolí samotná kampaň, kde si můžete zahrát za několik přichystaných vladařů během různých období. Popřípadě si můžete zahrát od dvou různých období za jakéhokoliv hraběte, knížete, krále či císaře po celém, dosud známém světě. Ačkoliv už nyní máte k dispozici nespočet vladařů, na které by byly i Zlaté stránky tenká knížečka, tak bych se nebál, že v budoucnu nepřibydou další datadisky, co kampaň ještě „obohatí“. Navíc je to typická strategie Paradoxu.

Díky interaktivnímu uživatelskému rozhraní, které je plné odkazů na důležité herní mechaniky, se nemůže stát, že byste něčemu nerozuměli či ztratili přehled. Lehce mě jen iritovala několika sekundová prodleva, než jsem mohl na odkaz najet myší pro jeho zobrazení, aniž by mi zmizela aktuální tabulka s informacemi.

Nováčkům taky pomohou vyskakující nápovědy, které se zobrazují při opravdu zásadních momentech, aby se příliš nestresovali. Crusader Kings 3 je rozhodně nejvíce uživatelsky přívětivá strategie od Paradoxu, kterou jsem hrál.

Již zmíněný stres je taky jedna z mechanik. Vašemu vladaři může narůstat míra stresu následkem rozhodnutí jdoucích proti jeho osobnosti či například, když na něj někdo zná tajemství, nebo vraždíte své příbuzné stejně často, jak s nimi souložíte. Čím vyšší stres máte, tím větší pravděpodobnost, že vám z toho rupne v bedně. Alespoň něco vás zde může držet zkrátka. Záměrně píšu „může“.

Taky graficky zažil CK3 značný pokrok. Kromě běžných přehledových map území, se budete pohybovat nad pěkně 3D vymodelovaným prostředím, kde bych teda ještě uvítal viditelné změny v ročních období. Postavy v uživatelském rozhraní jsou rozpohybované poměrně omezenými animacemi, stejně jako interakce s nimi.

Velice se mi líbil soundtrack, který ani po desítkách hodin neomrzel, a prostě se k tomu středověkému prostředí naprosto hodí. Například chorály hezky podkreslují atmosféru, když se chystáte zavraždit všechny své sourozence.

S touhle armádou chceš vyhrát válku?

Mírným zklamáním jsou války a armády. Všechno tohle poměřování sil a mužnosti totiž probíhá podobně, jak v minulém díle. Vaše armáda v podobě panáčka na mapě, s číslicí vyznačující počet sil a ikonkou kvality, si to štráduje nějakým způsobem po mapě, honí se za nepřátelským panáčkem nebo obléhá nějaké to sídlo.

Jediné, co můžete udělat, je určit, kam se daná armáda vydá. Jakmile přijde na boj, o všem rozhoduje automatický proces. Což je škoda, taky bych chtěl zasáhnout do bojů. Obzvlášť v případě, kdy větší počet jednotek rovnou neznamená vítězství. Fikaná strategie by prostě pomohla zvrátit výsledek bitev.

Nakonec vytkneme češtinu. Ta zde bohužel naprosto chybí, což může být dost zásadní pro některé hráče, co příliš neovládají některý z nabízených jazyků. Co si budeme, textu je tu spousta, a k pochopení herních mechanik je mu potřeba rozumět. Takže buď musíte doufat, že se toho ujmou alespoň fanoušci série, anebo šup na kurz angličtiny, ať vaše pr… trůní partie pozná středověk.

Verdikt

Král je mrtev, ať žije král! Tahle profláknutá fráze se vám prožene hlavou, kdykoliv vám zemře panovník, tedy alespoň do doby, dokud nevymřete po meči či přeslici. A taky bychom mohli tuhle profláknutou frázi použít v případě druhého a třetího dílu Crusader Kings. Dlouhá a důstojná vláda dvojky, která vyzdvihla reputaci této rozsáhlé strategie od Paradoxu, letos skončila. Třetí díl přebírá žezlo a korunu, a posouvá hranice království a reputace o značný kus. Crusader Kings 3 vám rozhodně nabídne unikátní role-play zážitek, jako žádná jiná strategie na trhu.

Crusader Kings III vyšlo 1. září 2020 na PC a Mac. Cena je v době recenze 49,99€ (cca 1 400 Kč). Hra neobsahuje českou lokalizaci.

Vývojář: Paradox Development Studio / Vydavatel: Paradox Interactive

Klíč k recenzi poskytl český distributor COMGAD s.r.o.