Zřejmě žádná jiná událost v novém tisíciletí nevstoupila do lidského povědomí více než teroristické útoky Al-Kajdy na ikonické newyorské mrakodrapy a další místa, které měly na svědomí téměř 3000 mrtvých a tisíce zraněných. Administrativa tehdejšího prezidenta George W. Bushe vyhlásila jako okamžitou odpověď na události takzvanou válku proti teroru. Ta zahrnuje vojenské i politické akce a trvá prakticky dodnes.
  |
Její výsledky jsou ale rozporuplné, terorismus se vymýtit nepodařilo, přičemž experti se shodují, že boj způsobil naopak celosvětový chaos a má na státy největší dopady od konce druhé světové války.
„Americké válčení po 11. září násilně vyhnalo a ovlivnilo nejméně 37 milionů lidí z Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Jemenu, Somálska, Filipín, Libye a Sýrie,“ stojí ve výzkumné zprávě publikované pod hlavičkou americké Brownovy univerzity, která se věnuje dopadům válečného boje proti terorismu.
Odborníci připouštějí, že pětadvacet milionů lidí se sice vrátilo na území svého původního bydliště, ale to podle nich neznamená mnoho. „Válka zapříčinila nevyčíslitelné škody jednotlivcům, rodinám, městům, regionům a celým zemím a to fyzicky, sociálně, emocionálně, ale také ekonomicky,“ uvádí se ve zprávě. Sami Američané podle výzkumu do války investovali již 6,4 bilionu dolarů.
Pochybnosti o legitimitě, ale také pozitiva
Přímo při válečném úsilí zemřelo navíc podle zprávy pouze v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Pákistánu a Jemenu přes osm set tisíc lidí. „Legitimita a účinnost války by vzhledem k téměř dvěma desetiletím katastrofálních výsledků měla být zpochybňována více než kdy jindy,“ neberou si servítky experti ve svém zhodnocení.
Za nejkontroverznější konflikty při válce s terorismem odborníci dlouhodobě považují americké operace v Afghánistánu a Iráku. Mezi oficiální důvody invaze do Iráku v roce 2003 patřila totiž údajná irácká neochota prokázat, že země nevlastní zbraně hromadného ničení a také podezření z podpory mezinárodního terorismu. Chyběly ale jasné důkazy.
Příbuzným atentátníků vyplácejí islamistické organizace nemalé částky, říká expert na terorismus |
Američanům se sice hned první rok invaze povedlo svrhnout režim pro ně neoblíbeného diktátora Saddáma Husajna, poté se ale válka vlekla dalších osm let, než se američtí vojáci stáhli. Celou dobu přitom sužovaly zemi teroristické útoky, proti kterým měla být válka vedena. Ani jinde se Američanům s terorismem definitivně zatočit nepodařilo, navíc jim postupně vyrostl nový protivník v podobě Islámského státu.
Mezi dlouhodobá pozitiva války proti teroru se podle expertů naopak řadí takzvaná sekuritizace terorismu (pozn. red. - terorismus se stává klíčovým pro bezpečnostní politiku státu, protože ohrožuje jeho životní zájmy), vznik nových úmluv a protokolů týkajících se tématu a spolupráce mezi státy v boji s terorismem. Za úspěch Američané považují také zabití Usámy bin Ládina, jednoho ze zakladatelů Al-Kajdy.
