„Toto utkání rozhodne sérii,“ prohlásil před páteční bitvou proti Tampě kouč Islanders Barry Trotz. Must win game. Zápas, který musíte vyhrát. Jeho tým ztrácí 0:2 na duely, po úvodním výprasku 2:8 se oklepal, druhý bod pro Lightning vystřelil devět vteřin před třetím klaksonem Nikita Kučerov (1:2). Defenzivní val Isles opět zafungoval, o tom žádná, ale chybí góly. Možná za to vezme jeden z nejzkušenějších borců sestavy Casey Cizikas. Muž, který si v mládí prošel neuvěřitelně krutým zážitkem, při kterém zemřel člověk. Tady je jeho příběh.
29letý Kanaďan zatím za 18 utkání letošního play off vygeneroval jen dvě asistence, to ale překvapí málokoho. Cizikasovo maximum zní 33 bodíků z minulého ročníku, za devět let u Islanders přelezl 25 bodovou hranici jen dvakrát.
Gró jeho práce spočívá jinde, dře na centru čtvrté lajny, jeho ice time nepřesahuje 13 minut, sráží se. Hráče Lightning počastoval už deseti hity, jeho slovo má v kabině váhu. Aby ne, když je čtvrtým nejdéle sloužícím hráčem Islanders (534 utkání), více startů nasbírali jen Josh Bailey (865), jeho levé křídlo Matt Martin (560) a Brock Nelson (548).
Takový ostatně býval Cizikas vždycky, bojovník, který si v mládí prošel peklem. Ale ustál to! V roce 2007 hrál jako šestnáctiletý OHL za Mississauga St. Michael's Majors a ve volném čase se v šestém největším městě Kanady věnoval i ragby. Během jednoho utkání došlo ke střetu Cizikase a o rok mladšího protihráče Mannyho Castilla. Hokejista se oklepal a z trávníku vstal, druhý jmenovaný byl převezen do nemocnice, kde o dva dny později zemřel na krvácení do mozku. Podezření na poraněnou míchu se nepotvrdila.
Podle některých svědků šlo o obyčejný zákrok, kterých se za 2x40 minut hracího času stanou v ragby desítky. Nešťastnou náhodu. Jiní účastnící hrozivé události nesouhlasili, Cizikas prý Castilla srazil cíleně. Sám Cizikas popsal, že byl držen v kravatě, bránil se a soupeřem mrštil o zem. K nehodě ale nemuselo dojít, Castillo se dva týdny před tragédií zranil, utrpěl těžký otřes mozku, a neměl se účastnit zápasů celý rok. Bohužel, zákaz doktorů nereflektoval.
Rodiče Castilla talentovaného hokejistů ze smrti svého syna nikdy nevinili. Byli přesvědčeni, že šlo o tragickou náhodu, a nepřáli si, aby byl jakkoli soudně popotahován. Castillův otec dokonce vystoupil v emotivním prohlášení ve kterém skrz média apeloval, aby „hon na čarodejnice“ okamžitě přestal. Stejně tak ataky protihráčů v OHL, kteří říkali Cizikasovi vrahu.
„Jsou to skvělí lidé. Ani nevím, co bych o nich mohl říct. Byla to hrozná, hrozná nehoda. Ani jednou na mě neukázali prstem. Je pro mě těžké o nich mluvit. Oni ví, jak se cítím,“ citoval tehdy slova zničeného Cizikase deník Toronto Star.
Přání Castillových rodičů ale nebylo vyslyšeno, v roce 2009 byl Cizikas v Bramptonu nedaleko Toronta uznán vinným ze zabití kanadským soudcem Brucem Duncanem, který uvěřil, že použil v zápase „zbytečnou sílu“. Cizikas dostal roční podmíněný trest a 100 hodin veřejně prospěšných prací.
Islanders, kteří 180 centimetrů vysokého útočníka bedlivě sledovali, to neodradilo. V turbulentním roce 2009 ho přivedli na draftu do své organizace, v následujících dvou ročnících 2009/10 a 2010/11 pobral Cizikas za Mississaugu 126 kanadských bodů při bilanci +75, byl i i jejím kapitánem. Svůj debut v NHL si odbyl 24. února 2012 v derby proti New York Rangers, o rok později pak do branky strážené pittsburghským Marcem-Andrém Fleurym vstřelil svůj první gól.
„New York Islanders mi věří. Mám na své straně tým NHL. Víte, co to pro mě znamená po všem, co se stalo? Udělám vše pro to, abych jim ukázal, že se ve mně nezmýlili. Budu trénovat dvakrát tak tvrdě abych jim oplatil jejich důvěru,“ vyznal se tehdy Cizikas, který byl na draftu 2009 tažen ve čtvrté rundě jako 92. hráč celkově.
Hokej mi umožňuje zapomenout
Nic moc pozice, která ale optikou Ostravanů dávala smysl, vedení využilo své první čtyři volby na Johna Tavarese (jednička draftu), Calvina de Haana a dva brankáře, Mikku Koskinena a Anderse Nilssona. Bývalý dlouholetý kapitán Tavares už dva roky zkouší restartovat Toronto, obránce De Haan to vzal oklikou přes Carolinu do Chicaga, Koskinen lape v Edmontonu a „horký brambor“ Nilsson si za devět let barvil masky postupně do motivů Oilers, St. Louis, Buffala, Vancouveru a Ottawy. Jen Cizikas zůstal a těší se z nejlepší klubové sezony za posledních 27 let.
„Každodenní příchod na kluziště pro mě znamená všechno. Být se svými přáteli, mými trenéry. Uvolňuje to můj stres, přinejmenším na několik hodin,“ řekl juniorský vicemistr světa Cizikas v rozhovoru pro Islanders Point Blank v roce 2009.
V konferenčním finále se Islanders představili naposledy v roce 1993, tehdy nestačili na našlapaný Montreal, který si s Patrickem Royem v brance v suchém triku (jen čtyři porážky v průběhu play off) došel až pro Stanley Cup. Letošní tažení Isles zatím neskončilo, Ostrované odklidili v předkole Floridu (3:1), v prvním kole šampiony z roku 2018 Washington (4:1), do semifinále NHL je postrčila výhra 4:0 v sedmém utkání s Philadelphií. A aktuální průběh série s Tampou jsme zmínili.
Ještě můžeme dodat, že Cizikas na svých zádech nosí číslovku 53 na Castillovu počest a společně s Martinem a Calem Clutterbuckem tvoří dle odborníků nejlepší čtvrtou formaci v NHL. Ze dna se odrazil k perfektní kariéře, klobouk dolů!
