Byl jste výraznou tváří Strany zelených, v kraji dokonce předsedou. Teď však reprezentujete barvu oranžovou, jste lídr ČSSD. Co se stalo?
Kdysi se ve Straně zelených vážně uvažovalo, že se část nespokojených Zelených přemístí do ČSSD a že tam udělá ekologickou sekci. Seznámil jsem se tehdy s politiky z ČSSD a sblížil se s nimi. Nakonec z toho sešlo, protože Zelení byli neustále přesvědčení, že když se udrží pohromadě, tak se do parlamentu vrátí. K tomu nedošlo a já se pak s nimi rozkmotřil. Byl jsem nezávislý a nepřemýšlel jsem, že bych se do politiky vracel. Dostával jsem však nabídky z různých stran účastnit se politického života, protože se za mnou netáhl žádný škraloup. Nakonec jsem se dohodl s ČSSD, protože mi nabídli první místo kandidátky a silný mandát vyjadřovat se k ekologickým problémům.

Kromě rozkmotření s Zelenými jste se rozkmotřil i se Změnou pro Liberecký kraj vedenou Janem Korytářem, se kterou jste se v roce 2012, byť jako člen Zelených, dostal na kraj a stal se náměstkem hejtmana. Nebyla to škoda? Korytář dnes kandiduje se Změnou pro lidi a pro krajinu a v podstatě si budete konkurovat.
Vždycky je škoda, když se něco rozpadne. Nikdo na tom nemohl vydělat. Já jsem na tom osobně taky prodělal a šel jsem pryč z politiky. Byl jsem znechucen tím rozkmotřováním.

Od kraje jste si dal pauzu, v roce 2016 jste již nekandidoval. O dva roky později jste se stal starostou Janova Dolu a člověk by řekl, že od vysoké politiky jste si chtěl odpočinout. Teď ale znovu usilujete o kraj, proč?
Myslím si, že jsem tam zanechal nějakou stopu, která pak ale byla přerušena. Pořád mám kraji co dát. Jako důležité vidím spojení kraje s ministry. V minulosti jsem například často jezdil za ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. A myslím, že se dá využít toho, že ČSSD je parlamentní strana a má své ministry. Pro kraj je velký přínos, pokud má zastání na ministerstvech a může tam domlouvat nejen finance, ale i spoustu dalších věcí. To si myslím, že jsem uměl a i s hejtmanem Martinem Půtou jsme si v tomto velmi rozuměli.

Tématem číslo jedna je teď pro všechny sucho. Vy působíte jako předseda občanského sdružení Naše Podještědí. Jeho cílem je mimo jiné „ochránit vydatné podzemní zdroje pitné vody.“ Dalo by se říci, že jste na sucho odborník. Je to vážně takový problém?
Snažím se zavést termín hospodaření s vodou. Ten zahrnuje jak sucho, tak hodně vody a záplavy. Víte, mottem našeho sdružení bylo Voda nad uran. Těžba uranu a kyselina sírová, která ničí obrovské zásoby pitné vody, které tady jsou. To bylo to, co nás tehdy přivedlo k tomu, že je vodu potřeba chránit. Když to vezmu k dnešku a k suchu, které tu bylo, je a kdykoliv se může vrátit, tak musím říci, že se tady hodně vody odčerpává, ale málo zadržuje a doplňuje. Dlouhotrvající sucho je pro krajinu a pro život lidí zničující.

Jak by se k tomu měl postavit kraj?
Kraj by měl zcela jistě zadat komplexní studii, jak s vodou zacházet. Tato studie by měla výhledově řešit příštích třicet, padesát let, jak hospodařit s vodou v závislosti na změnách klimatu v rámci udržitelného rozvoje. Měla by ji dělat špičková firma a vyšla by zhruba na jednotky milionů korun. Na tuto studii by pak navazovaly dotační programy či další investice. To, jestli dá kraj deset nebo patnáct milionů na dotační fond na hospodaření s vodou a nechá ten problém na neziskovkách a malých obcích, to je prostě špatně. Je to podcenění situace a nic to neřeší.

V souvislosti se suchem se řeší i polský důl Turów. Lidé se bojí, že nebudou mít ve studních vodu. Postupuje kraj v řešení této problematiky správně?
Kraj postupuje velice správně v tom ohledu, že se z toho snaží udělat mezinárodní problém, aby to vrcholoví politici jako mezinárodní problém řešili. Kraj by ale měl být připravený na to, že Poláci neustoupí, těžbu bez omezení prosadí a dojde k rychlému snížení spodní vody na našem území. Nedá se tam voda navážet cisternami. Je potřeba budovat propojení vodovodů a vodu tam odněkud přivést. Ta investice vychází na nějaké tři, tři a půl miliardy korun. A pokud k tomu dojde, tak kraj ve spolupráci se státem musí vymýšlet, jak zařídí, aby tyto investice byly kompenzovány. Ať už od Poláků, nebo třeba od Evropské unie.

Mezi pilíře vašeho volebního programu patří doprava. Co je podle vás největší problém?
Dlouhodobý problém Libereckého kraje je železniční spojení s Prahou. Za těch osm let, co se o tom mluví, se toho příliš neudělalo. Neříkám, že to mělo být hotové. Ale za vlády Starostů se to prakticky nikam neposunulo. Je to o spolupráci se Středočeským krajem, kde se rychlovlak mezi Prahou a Boleslaví nabízí. A bude nutný, protože se Škodovka s Prahou spojit musí. A je důležité, aby Liberecký kraj byl u toho. Aby k protažení do Liberce došlo.

Chcete taky prosadit krajský soud. Ostatně, slíbil ho už prezident Miloš Zeman. Podle předsedkyně ústeckého krajského soudu Lenky Ceplové by se však „jednalo o velmi malý krajský soud, bylo by to dosti drahé a neefektivní.“
Myslím, že každé krajské město by mělo mít svůj krajský soud. Zrychlila by se jednání, nemuseli bychom jezdit až do Ústí. Myslím, že bychom zřízením krajského soudu pomohli lidem i firmám v Libereckém kraji i za cenu, že by to byl „velmi malý krajský soud“.

O vás je známo, že jste dlouhá léta bojoval proti obnovení těžby na Tlustci. Jak vnímáte současné dění, kdy to vypadá, že se opět začne těžit?
Já se Tlustcem zabýval hned, jak přestal uran. V uranu jsme zvítězili, těžba neprobíhá a probíhat nebude. Myslím, že na Tlustci se těžit začne, ale otázka je, jaké dopady to bude mít na životní prostředí. Je potřeba vyjednat co nejlepší kompenzační podmínky. Kraj v tom ale nemá velké slovo.

Jaké další problémy pálí Liberecký kraj?
Chceme se zaměřit na zdravotnictví. Na druhém místě kandidátky máme Jana Mečla, primáře liberecké urologie a zkušeného politika. Pálí nás nedostatek lékařů a zdravotního personálu. Už to došlo do velkých čísel. Honza (Mečl) má připravený celý program stipendií, jak lékaře a sestry do nemocnic přilákat. Já myslím, že by i pomohlo, aby se klíčové nemocnice v kraji spojily do většího celku. Může to být třeba holding. Pak teprve bude možné krajské zdravotnictví efektivně řídit, a to nemyslím jen v době pandemie.

Proč to ČSSD ještě neprosadila, když je teď na kraji v koalici?
V radě máme jednoho člověka, v zastupitelstvu čtyři lidi. Jsme koaliční partner, je nám nasloucháno, ale náš hlas je slabý.

Jaké lidi máte na kandidátce?
Původní myšlenka byla, že přivedeme daleko více nezávislých. To se nám až tak nepodařilo. Ale máme tam od zdravotních sestřiček přes dva starosty až po sportovce. Je to obrovská všehochuť. Spíš tam nemáme lidi, kteří byli v minulosti na kraji. Ale ti už nejsou ani v ČSSD.

Je pravda, že voliči můžou z ČSSD pořád cítit jistou pachuť po některých tvářích, jako je třeba z korupce obžalovaný Robert Dušek.
Vše je to o lidech a různí „chytráci“ se najdou dříve nebo později v každé politické straně. Sociální demokracie nikdy nenavrhne do voleb člověka, který má problémy se zákonem.

Jaké máte ambice?
Naše ambice jsou dostat se do zastupitelstva a prosadit náš program. Některé průzkumy říkají, že se tam dostaneme, ale že to bude těžké.