Hospodářská komora rozumí rozpočtovým omezením a podporuje myšlenku, že výše podpory stanovená konkrétním procentem z průměrného čistého výdělku zaměstnance je závislá na fiskálních možnostech státu. Ta ale nemůže být podmiňována speciálním zvýšením odvodů zaměstnavatelů.

"Taková pomoc nedává smysl. Není možné, aby zaměstnavatel za každých 100 korun, které stát dá zaměstnanci, odvedl 30 a více korun zpět státu, a to vedle dalších výdajů, daní a odvodů, které zaměstnavatel již dnes musí platit. Navíc při hospodářských potížích firem, které by měl kurzarbeit pomáhat překonat," upozorňuje prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Podle Hospodářské komory také není možné, aby byl absolutní strop výše měsíční podpory snížen pod 1,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství. "V takovém případě se v kombinaci s odvody za vyplacenou podporu pro zaměstnavatele stane kurzarbeit neefektivním jak pro pracovníky, tak hlavně pro firmy, které budou zejména vysoko kvalifikované experty namísto kurzarbeitu rovnou propouštět a lidé budou končit na Úřadech práce," dodává Dlouhý.

Komora zároveň doporučila vládě, aby doplnila stávající návrh kurzarbeitu o možnost jeho aktivace na úrovni jednotlivých firem. Konkrétní rámcové podmínky aktivace by byly stanoveny zákonem.