Poddolovat náměstí v Hradci je nepřijatelné, tvrdí ochránci památek

  13:58
Společnost ochránců památek ve východních Čechách odmítla projekt podzemního parkoviště pod Velkým náměstím v Hradci Králové. Už předtím se proti němu postavila archeologické komise.

Velké náměstí v Hradci Králové | foto: Martin Veselý, MAFRA

Volby do hradeckého zastupitelstva mají ještě dva roky čas, ale už nyní lze předpovědět, jaká předvolební témata budou rezonovat. K evergreenům - tedy Benešově třídě, fotbalovému stadionu či severní tangentě - přibude další silný motiv, a to podzemní parkoviště pod Velkým náměstím.

Přestože na světě je teprve koncepce s několika variantami „důlního“ díla, parkoviště pod historickým centrem je natolik silným předmětem, že nechává v klidu jen málokoho.

Podle primátora Alexandra Hrabálka (ODS) je to „téměř geniální myšlenka“, ale pro předsedu Východočeské regionální archeologické komise Miroslava Nováka „nepřijatelný záměr“.

Ke skupině odpůrců se přidala i Společnost ochránců památek ve východních Čechách, která hradeckým zastupitelům, odboru památkové péče i hlavního architekta adresovala jasné stanovisko: podzemní parkoviště by byl jeden velký omyl.

„Se studií a především s její realizací zásadně nesouhlasíme a jsme názoru, že by město mělo řešit situaci parkování v historickém centru jiným, vhodnějším způsobem. Považujeme za naprosto nepřijatelné poddolovat a provrtat nejcennější místo Hradce v městské památkové rezervaci a vybudovat několikapodlažní podzemní parkoviště. Je to v rozporu s památkovou péčí, archeologickou památkovou péčí i s mezinárodními úmluvami, ke kterým Česká republika přistoupila,“ říká předseda Rudolf Khol.

Proti stavbě přidává i argument, že jakékoli zásahy v památkové rezervaci musí být minimalizovány na pouhou údržbu. Poukazuje také na existující Úmluvu o ochraně architektonického dědictví Evropy. Domnívá se, že projektu by měla předcházet multioborová studie a především by město mělo vyslyšet názor obyvatel.

„Nejde udělat odložiště automobilů v cenném území“

„Musíme si uvědomit, že ne každý obyvatel sídliště má možnost parkovat přímo u domu, kde bydlí. Myšlenku přesunutí aut z povrchu náměstí pod zem, do lokality, která je svým několikatisíciletým vývojem bezpochyby nejcennější částí Hradce Králové, považujeme za zcela nesmyslnou, nekoncepční a neefektivní,“ zdůrazňuje Khol.

Společnost ochránců památek ve východních Čechách nelze pokládat za kverulanty. Letos oslavila 30. výročí a stojí za ní výsledky: zachování hradecké vily Anička, záchrana hradu Frymburk, obnova židovského hřbitova na Pouchově a nejnověji i úspěšné kříšení Hrnčířova mlýna v Českém Meziříčí.

Ještě ostřeji se postavila Východočeská regionální archeologická komise. „Stejně jako je nemyslitelné postavit na místě gotické katedrály svatého Ducha třeba obchodní dům, měl by být nepřijatelný i záměr vyhloubit uprostřed historického náměstí památkové rezervace podzemní odložiště automobilů,“ upozorňuje předseda komise Miroslav Novák, vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové.

„Toto srovnání není přehnané, stejně jako katedrála je i archeologické souvrství, které se zde utvářelo nejméně pět tisíc let, nedílnou a nezastupitelnou částí společného kulturního dědictví,“ říká archeolog Novák.

Prozkoumáme podloží, pak se uvidí, říká primátor

Přestože primátor se řadí mezi příznivce podzemního parkoviště, vnímá emoce, které projekt rozvířil. Radnice zadala průzkum terénu: do konce roku nechá mezi morovým sloupem a kašnou vyvrtat tři sondy, které prozkoumají podloží.

„Jestli se při důkladném průzkumu zjistí, že jsou tu cenné artefakty, celý projekt by pravděpodobně bohužel padl. Nepovažujeme se totiž za barbary, kteří by jen kvůli automobilům rozbili to, co nám zanechali předci,“ konstatuje primátor Hrabálek.

Tým architektů kolem Jiřího Krejčíka se pro projekt pojmenovaný Živé náměstí snaží získat politickou podporu. Nikdo neskrývá, že parkoviště má především za cíl po pěti letech oživit zamrzlou rekonstrukci Velkého náměstí. Studii podporuje i Spolek pro kvalitu života, který svými námitkami dokázal zastavit administrativní proces proměny celého náměstí.

Ochránce památek: Co bude za třicet let, nikdo neví

Rozhodující hlas však bude patřit Odboru památkové péče hradeckého magistrátu. Ten dosud žádné řízení nezahájil a jeho šéf Jan Falta se k celému tématu nechce vyjadřovat.

„Snad chápete, proč to nemohu udělat. Ta věc je předmětem řízení, a kdybych řekl cokoli - pro i proti - byl by to důvod, aby to řešil úřad v Hořicích nebo Dobrušce,“ upozorňuje Falta na fenomén systémové podjatosti.

Právě kvůli pochybnostem o nestrannosti při rozhodování se svého času zastavil nejen proces na proměnu Velkého náměstí, ale i křižovatky Mileta.

Poradní hlas bude každopádně patřit Národnímu památkovému ústavu (NPÚ). Podle ředitele územního pracoviště NPÚ Jiřího Balského to bude těžké rozhodování.

„Z pohledu ochrany památkových hodnot to bude věc hodně hraniční a náročná. Realizace podzemního parkování pod historickým jádrem, které roste po staletí, může - ale také nemusí - způsobit poruchy nebo změny fungování hydrologického režimu celého návrší. To je jedno z velkých rizik případné realizace. Zpracovatelé už se ale tomu problému delší dobu věnují a záměr optimalizují, aby byl vymyšlený pokud možno co nejvstřícněji pro organismus starého města,“ říká Balský.

Na případná rizika upozorňuje i Společnost ochránců památek ve východních Čechách.

„Je pravda, že řada měst situaci řeší tímto způsobem. Ale Hradec má pouze jedno historické náměstí, jehož prostor se vyvíjel přes tisíc let. Navíc zkušenosti z jiných měst s podzemními parkovišti ukazují, že to nemusí být vůbec ideální. Nabízí se otázka: Je opravdu nutné provádět tak razantní zásah do podzemí historického centra města? Kvůli čemu? Opravdu to většina Hradečáků chce? A co se stane s domy, které tady stojí, za dvacet třicet let? Na tuhle otázku nemůže dát nikdo uspokojivou odpověď,“ míní Khol.

Architekti připravili tři varianty. Nejvíc příznivců má verze s vjezdem i výjezdem na ulici Komenského. Pod zemí by bylo nejméně pět pater s 240 parkovacími místy, 90 metrů dlouhý tunel by vedl pod Jezuitskou kolejí a na náměstí by ústily výtahy a schodiště.

Půdorys má asi 35 na 45 metrů, plány počítají s prostorem mezi Mariánským sloupem a kašnou. Jedno parkovací místo by podle odhadů mohlo vyjít až na 1,5 milionu korun.