V dopravě se opravuje podle toho, kdy jsou na co peníze, ne podle podle potřeby systému, kritizuje exministr Moos

16. září 2020

Doprava je veřejný kapitál a její dobré fungování posiluje i samotný region, to podle bývalého ministra dopravy Petra Moose chápou nejen v západní Evropě, ale začínají si to uvědomovat také jednotlivé kraje v Česku. Právě doprava je jedním témat nadcházejících krajských voleb.

Moos ve Speciálu na Plusu upozorňuje, že dobrá dopravní obslužnost umožňuje lidem lépe cestovat za prací a rozvíjet ekonomiku kraje. Poukazuje ale na fakt, že dopravní systémy jako síťové odvětví vyžadují dobrého koordinátora. A právě v tom Česká republika selhává.

„Koordinace návaznosti jednotlivých opravovaných úseků vázne a některé části krajů jsou pak v podstatě neprůjezdné,“ uvádí příklad.

Čtěte také

Moos proto připomíná ještě jednu slabinu státu, která kraje trápí: „Dopravci a provozovatelé nemohou dopředu počítat s pevnou finanční podporou. A tak se stává, že opravy a změny probíhají podle toho, jak jsou peníze, a ne tak, jak je to potřeba z hlediska fungování systému.“

Na tom se s exministrem dopravy shoduje redaktor serveru Zdopravy.cz Jan Sůra. Ten má za to, že hlavním problémem vůbec je pro kraje právě nejistota. „Nevědí, jestli budou peníze mít a nemohou tak soutěžit připravené projekty.“

Výrazné výkyvy ve výši investic navíc mohou negativně ovlivnit ceny na trhu, upozorňuje.

Sůra kladně hodnotí investice současné vlády a vedení ministerstva dopravy do oprav silnic. „Za dob minulých vlád se sice hodně stavělo, ale opravy se zanedbaly. Je dobře, že to Ředitelství silnic a dálnic změnilo a opravuje.“

Čtěte také

Zástupcům krajů by do budoucna radil využít investice do veřejné dopravy, lépe rozvrhnout jízdní řády a zlepšit integraci mezi jednotlivými dopravními prostředky. „Je potřeba udělat veřejnou dopravu atraktivní natolik, aby lidé neměli důvod jezdit autem,“ uzavírá.

Exministr Moos ale připomíná, že není vždy jednoznačně vina krajů, když se něco nedaří. „Nedokonalý je i stavební zákon, který je příčinou mnoha problémů. To musí vláda zlepšit. Bylo by dobré, kdyby vznikl nějaký fundovaný tým, který by to pomohl vyřešit.“

Počet kilometrů i cestujících

Podle analytiků Českého rozhlasu jsou pro určení kvality veřejné dopravy zásadní počty ujetých kilometrů a počty přepravených cestujících, a to v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. 

V počtu ujetých kilometrů si dlouhodobě vedou dobře kraje Jihomoravský, Zlínský nebo Středočeský, nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský a Moravskoslezský.

Ocenění pro Moravskoslezská kraj

Koordinátor integrovaného dopravního systému ODIS v roce 2018 zavedl chytrý systém zúčtování jízdného s garancí maximální ceny. Tento způsob odbavení je první svého druhu v České republice a druhým na světě. V loňském roce byl oceněn v celostátní soutěži.

A podobně vypadá i žebříček podle počtu odbavených cestujících: dobře si dlouhodobě vede Jihomoravský a Středočeský kraj; nejméně cestujících odbavili v Ústeckém kraji a za poslední roky si pohoršil také Olomoucký kraj. 

Možnosti dopravy přitom hrají důležitou úlohu z hlediska sociální politiky a udržitelného rozvoje. Pokud totiž dobře funguje dopravní infrastruktura, lidé se tak často nestěhují za prací a nedochází k „odlivu mozků“.

Stávající hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM), který v nadcházejících volbách svůj post neobhajuje, si statistické výsledky své územní jednotky nedovede vysvětlit.

„Podle průzkumu předvolební spokojenosti dávají voliči dopravě velmi dobré hodnocení. Nabídku máme, teď už záleží na občanech, jestli jsou nebo nejsou ochotni ji využít,“ říká s tím, že kvalita krajských silnic se v posledních letech zvedla, za problém ale považuje kvalitu mostů v kraji, u nichž nejde na první pohled zhodnotit, v jakém jsou stavu.  

Poslechněte si audiozáznam celého speciálu Jana Burdy a Martiny Maškové.

Spustit audio

Související