„Zažil jsem ale už horší situaci než Hradec v předchozích dvou sezonách,“ říká před zápasem s Děčínem hráč, který k výhře v prvním kole v Ostravě přispěl sedmi body a na hřišti strávil přes 27 minut. „Takhle je to mnohem lepší.“
Jaká je vaše nejhorší zkušenost v tomto směru?
V Jindřichově Hradci jsme v NBL vyhráli jen dvakrát za sezonu, poprvé až někdy v únoru.
Letos s Hradcem Králové se vám povedlo vyhrát hned první ligový zápas. Co rozhodlo, že jste si z Ostravy přivezli výhru?
Náš dobrý první poločas, protože ve druhém to bylo od nás mnohem horší. Naštěstí jsme z prvního měli dost nahráno. Myslím, že kdybychom měli méně a skóre bylo vyrovnanější, nemuselo by to takhle dopadnout. A pak jsme také měli trochu štěstí, statistiky byly vyrovnané. Nakonec jsme to ale upižlali a to je nejdůležitější.
Basketbalisté Hradce Králové ve středu hrají poprvé v sezoně NBL doma, přijede Děčín (19 hodin) |
Tým si prý na výhru věřil a nakonec ji také přivezl.
Je to pravda, já jsem doufal, že by to mohlo dopadnout, přece jen soupeř obměnil kádr, pro nás mluvily zkušenosti a zvládli jsme to.
Nyní máte možnost dobrý vstup do sezony potvrdit. Jakým bude Děčín soupeřem?
Těžko se to odhaduje, hodně klubů před sezonou značně obměnila kádry, což platí i o Děčínu. Na druhé straně oni hrají už dlouho stále stejně bez ohledu na to, kdo je trénuje a v jaké sestavě hrají.
Co se tedy od nich dá ve středečním zápase čekat?
Že budou hrát tvrdě, na hranici faulů. Pokud to trochu přeženu, oni jsou jedním z mála týmů, které, i když se jim nedaří, soupeře alespoň seřežou, umějí to.
Takže označení válečníci, jak se klub přezdívá, je vystihuje?
To na ně sedí.
Máte s nimi nějaké zkušenosti vy sám?
Nějaké ano. Jedna byla hodně nepříjemná. Před osmi lety jsem byl u toho, když po jednom ze soubojů děčínský Jakub Houška spadl tak nešťastně, že mu zapadl jazyk. Zápas se ani nedohrál, což nebylo divu, protože mu šlo o život.
Ještě nějakou?
Mnohem příjemnější a také s Pardubicemi. V jedné sezoně jsme hráli právě s Děčínem poslední čtvrtfinále, to jsme celý zápas prohrávali a až pár vteřin před koncem jsme se dostali do vedení a o bod vyhráli. Pamatuji si to i proto, že jsme tehdy postoupili do semifinále proti Nymburku a měli jistou bronzovou medaili v lize.
V přípravě jste s Děčínem dvakrát hráli, dá se z těch zápasů pro ten aktuální něco čerpat?
Dá, ale příprava je něco jiného než liga. Sice jsme s nimi dvakrát prohráli, ale bylo to těsné. Podle mě máme v současné chvíli na to, abychom je nejen potrápili, ale mohli je i porazit. Jde o to neznervóznět a využít toho, že hrajeme doma.
Pro vás to bude v NBL první zápas za Hradec Králové na domácí palubovce. Po řadě let jste se sem před sezonou vrátil. Co o tom rozhodlo?
Několik okolností. Po minulé sezoně, kdy byla řada věcí jinak, než jsme byli domluvení, jsem dokonce zvažoval, že se vrcholového basketbalu vzdám, půjdu do nižší soutěže a zkusím dělat i něco jiného. Pak ale přišel Hradec, s trenérem Peterkou se dlouho znám, už dříve jsem pod ním v Hradci hrál. Navíc jsme se rychle domluvili i s vedením klubu.
Jaký byl návrat z první ligy do NBL?
To jsme trochu řešili, byly obavy, zda zvládnu tréninkovou zátěž. Jenomže my jsme v GBA (klub z Jindřichova Hradce) trénovali opravdu hodně, takže žádný problém.
Jiří Šoula (5) v dresu Jindřichova Hradce přijímá gratulaci od spoluhráčů.
Když už jsme u Jindřichova Hradce, zrovna Hradec Králové vás dvakrát právě s ním nepustil do NBL. Byl jste hodně zklamán?
Pochopitelně. Navíc u prvního před dvěma lety bylo zklamání ještě větší o to, že jsem kvůli baráži, kterou jsme pak hráli právě proti Hradci, o čtyři měsíce odložil operaci a k tomu jsem pak v samotné baráži moc nehrál, dodnes jsem nepochopil proč. Loni jsme na postup také měli, ale zase to nevyšlo.
Co očekáváte v této sezoně s Hradcem?
Pochopitelně prvotní je, abychom neměli starosti se záchranou. Kádr ale tady je už delší čas pohromadě, navíc je kvalitní, takže když nepřijdou komplikace třeba se zraněními, mohlo by se nám dařit.
