Pracovat v londýnské City, jednom z největších světových finančních center, to je sen mnoha mladých lidí v Česku. Adamu Šoukalovi se splnil, přesto z Londýna před sedmi lety dobrovolně odešel, aby se v Brně pustil do podnikání.

Založil platební instituci Roger, která jednak pomáhá firmám, jež nechtějí čekat měsíce, než jim odběratel zaplatí fakturu. Zároveň poskytuje investorům možnost vydělat na tom, že tyhle faktury zafinancují. To vše on-line. Zatím mu tenhle nápad funguje. Letos očekává, že firma poroste o 100 procent a jen za září profinancuje faktury za čtvrt miliardy korun.

Vysvětlete, co firmám nabízíte.

Roger zkracuje splatnosti faktur. Našimi klienty jsou firmy, jež dodávají služby nebo zboží jiným podnikům a mají splatnost faktur delší než 30 dní. V průměru okolo 60 dní. Ty faktury pak financuje našich asi 1200 nezávislých investorů. Od fyzických osob přes banky až po různé investiční butiky. Ti všichni na naší platformě soutěží, kdo firmám nabídne peníze za lepší cenu. Princip aukce má velkou výhodu, loni byl průměrný roční úrok kolem 4,2 procenta, což je pro malou či střední firmu dost atraktivní. Firmy se účetně nezadlužují, jak tomu bývá u bankovních způsobů provozního financování. Jednoduše vymění faktury za peníze na účtu.

Jaké firmy mají o vaše služby zájem?

Typicky jde o společnosti s obratem od jednoho do 100 milionů korun ročně, které dodávají velkým odběratelům. Často je to v období sezony, v případě výkyvu v cash flow, když přijde nová zakázka nebo stávající odběratel prodlouží splatnost. Máme v portfoliu i několik větších firem s obratem přes půl miliardy. Ty lákáme na to, že jsme jednodušší než bankovní faktoring.

Co když nedokážete sehnat dostatek investičních prostředků, abyste pokryli poptávku firem po financování?

Kdyby se to nepovedlo, máme zajištěné úvěrové linky od bank, takže mezeru v poptávce umíme vykrýt my. Ale to se nestává.

A co se stane v okamžiku, kdy odběratel nezaplatí?

Riziko jde za našimi investory. Když si však myslíme, že to v některých případech hrozí, tak aukce pojišťujeme. Máme navíc velmi robustní riskový model, který jsme dokonce prodali jedné bance v Česku. Máme k dispozici velké množství dat, průběžně analyzujeme údaje 250 tisíc českých a 150 tisíc slovenských firem a živnostníků, díky čemuž dokážeme opravdu dobře odhadnout kondici společností.

V některých odvětvích, jako je logistika či autoprůmysl, se splatnost faktur prodloužila v průměru o 20 dní.

Jak často se tedy stane, že faktura není proplacena?

My reportujeme všechny, které jsou 60 dní po splatnosti, v průměru jde asi o dvě procenta celkového množství faktur. Letos naším systémem proteče něco málo přes dvě miliardy korun, jde tedy asi o 40 milionů. Z tohoto množství se nám podaří úspěšně vyřešit okolo 90 až 95 procent. Pro investory je ale samozřejmě nepříjemné, pokud přijdou o peníze, a proto jsme zavedli rezervní fond. Když u nás jako investor máte úrok 4,2 procenta, tak 0,42 procenta, tedy desetinu vašeho výnosu, odložíme do rezervního fondu. Kdyby se stalo, že některá faktura, do níž jste investoval, nebude proplacena, tak se částku snažíme dva roky vymáhat, a když se nám to nepovede, investovanou sumu vám vyplatíme z tohoto fondu.

Jak se na vašem byznysu projevila koronakrize?

Na trhu ubylo faktur, což je pro nás negativní. Na druhou stranu, my jsme silní v oblastech, které jsou digitalizované. Hodně financujeme internetové obchody, které během pandemie rostly. Stejně tak rostou i naše objemy, čekáme, že letos opět o 100 procent, jen v září chceme profinancovat faktury za čtvrt miliardy korun.

Máte asi výborný vhled do toho, jak se mění platební morálka firem. Jak moc se zhoršila v posledních měsících?

V některých odvětvích, jako je logistika, elektroprůmysl a strojírenství a potažmo automobilový průmysl, se splatnost faktur prodloužila v průměru o 20 dní, což je pro dodavatele samozřejmě problém. Tato odvětví se snažíme více pojišťovat, abychom omezili případná rizika.

Byli investoři letos opatrnější?

Určitě. Jestli jsem říkal, že loni se průměrný úrok pohyboval lehce nad čtyřmi procenty, letos v březnu a dubnu stoupl asi na šest procent. Postupně se to však srovnalo na dřívější úroveň. Na začátku pandemie jsme se báli, jestli se investoři nestáhnou, ale zachovali se tržně. Peníze investovali dál, jen chtěli vyšší úrok. Což je třeba rozdíl proti bankám, které vám v takové situaci často úvěr vypnou.

Jaká je průměrná suma, kterou u vás investoři investují?

Jde zhruba o jeden milion korun, rozprostřený samozřejmě mezi spoustu příležitostí. V současnosti od nich máme přibližně půl miliardy korun.

A na čem tedy vyděláváte?

Firmám, které u nás poptávají financování, účtujeme administrační poplatek, v průměru je to okolo jednoho procenta z hodnoty faktury. Takže za službu platí, jen když ji využívají, bez fixních poplatků.

Jak vás vlastně napadlo založit platební instituci Roger?

V londýnské City jsem pracoval pro Banco Santander. Tehdy se ve Velké Británii objevil fintech MarketInvoice, který financoval malým a středním podnikům faktury, jež měly za velkými firmami. Asi rok jsem je sledoval, a když jsem viděl, jak jim to šlape, řekl jsem si, že když neuděláme nějakou zásadní chybu, není důvod, aby něco podobného nefungovalo i v Česku. Dal jsem výpověď a vrátil se do Česka. A nutno říct, že začátky byly mnohem tvrdší, než jsem si představoval.

Proč?

Finančnictví je hodně o důvěře, získat ji u firem i investorů nějaký čas trvalo.

Kam byste chtěl firmu dotáhnout?

Například bych rád víc spolupracoval s bankami. Kooperujeme už třeba s Equa bank, všechny klienty, kteří do ní přijdou s žádostí o faktoring, již obsluhujeme my. Hodně se nám teď také daří integrovat se s velkými odběrateli, všichni dodavatelé do Alzy si mohou na dva kliky myší nechat hned proplatit faktury. To samé jsme spustili s Datartem nebo s Pilulka.cz. Rádi bychom také tenhle byznys replikovali v zahraničí. Máme už licenční povolení pro Polsko, Slovensko a Španělsko.

Dokážete srovnat, jak je na tom český faktoringový trh ve srovnání se zahraničím?

V Česku projde přes faktoring 3,5 procenta HDP, v Německu je to asi 12 procent a v Evropě v průměru okolo 10 procent HDP. Takže ten potenciál je velký.

Související