LIDSKÉ OBĚTI MEZI KATOLICKÝM KLÉREM II.: VŠECHNO POVSTALO V SUMERU ZA ONĚCH DNŮ, KDY JEŠTĚ NEBYLO ŽÁDNÝCH EVROPANŮ (1)

Úvod

Moje tchyně byla čarodějka, opravdová čarodějnice. Nikdy nepřenesla přes srdce, že jsem své děti nechal pokřtít. Magie katolické církve je silná medicína. Ten, kdo byl pokřtěn a biřmován, chodí na svaté přijímání, odevzdal svoji duši křesťanskému Bohu a tento křesťanský Bůh není tím, za koho jej prohlašuje církev. Jednou za čas, stejně jako v případech, které jsou zde popsány, můžete letmo zahlédnout, kdo a co On jest, ale povždy je obklopen temnotou tisíce let, a ve zpětném pohledu se nezdá být skutečný… Od onoho nočního večírku jsem Ho už znovu nepotkal, věděl jsem však, že tehdy tam byl, velmi blízko, když jsem sepisoval Stopy zla (Footprints of Evil), esej o všech těch lidech, kteří se ztratili v některém z národních parků. Jim Dean, redaktor Veterans Today, a jeho manželka Erica k němu napsali úvod. Toto dílko rychle nabylo velkého věhlasu a já byl vzápětí kontaktován Davidem Paulidesem, který provedl počáteční výzkum a napsal o tom knihu, kterou nazval Missing 411.

Paulides nebyl spokojen, snad že píšu lépe než on, ale možná protože, že každý, o kom jsem psal, skončil v truhle. Napsal mi Allyn Atadero, otec Jaryda Atadera, který byl jedním z dětí, o nichž jsem se v eseji zmínil, a zmizel za opravdu velmi zvláštních okolností. Jaryd chodil na procházku v Coloradu společně s křesťanskou sektou, k níž spolu se svým otcem patřili. Jeho otec u toho nebyl, avšak podle skupiny prostě najednou zničehonic zmizel. Po letech byla nalezena jeho lebka a šatstvo. Allyn měl dojem, že vím, co se jeho synovi přihodilo a prosil mě, abych mu to řekl. Nemohl jsem. O jednu generaci dříve zmizel na stezce v Camp Saint-Malo za okolností právě tak bizarních kluk jménem Bobby Bizup; chlapci náležející k římskokatolické obci tábořili asi dvacet mil od místa, kde zmizel Jaryd. O třicet let později byl papež Jan Pavel II. bez dalšího vysvětlení přesunut helikoptérou do St. Malo dva dny před onou slavnou nedělní mší slouženou v Denveru v roce 1993 při oslavě Světového dne mládeže. Papež tam na oné stezce, kde zmizel Bobby Bizup, strávil dvě hodiny o samotě…

* * *

Bílá sobota, den před Velikonocemi roku 1980; sestra Margaret Ann Pahlová byla nalezena mrtvá „...v sakristii kaple nemocnice Mercy v Toledu ve státě Ohio. Vrah ji přepadl, když se toho dne připravovala na bohoslužbu. Pahlová byla škrcena až na samotný práh smrti, pak nemilosrdně ubodána nožem na dopisy, a nakonec sexuálně znásilněna. Byla nalezena na oltáři, přes její mrtvé tělo byla přehozena látka.“^[1] Podle podání jejích duchovních kolegů si tato nesnesitelná rachomejtle, dobrá sestra, ve svých sedmdesáti jedna letech našla špatný způsob, jak se dostat jako oběť na Ježíšův oltář. „Vedle 31 bodných ran tvořilo devět vpichů v oblasti nad srdcem obrácený krucifix, démonický symbol. Byla až pod pás svlečená a poškrábaná křížem.“^[2]

Všichni věděli, že to spáchal jezuita Chaplin Gerald Robinson. Vždy jí opovrhoval a v době vraždy ho mnozí svědci viděli poblíž kaple. Když ho policie vyslýchala, učinil řadu protichůdných prohlášení. Jenže Robinsona, jezuity ani církev to nijak netrápilo. Dean Mandros, šéf kriminálního oddělení v okresu Lucas ze státního zastupitelství, později vypovídal, jak zástupce policejního náčelníka Ray Vetter, zbožný římský katolík, nehledě na zhrození svých vlastních detektivů, prostě vydal Robinsona jinému monsignorovi. Dokonce i pak panovalo podezření, že do toho bylo zapleteno katolické duchovenstvo. Mandros rovněž uvedl, že Vetter žádal detektivy, aby mu předali své podklady k případu. Některé z těchto zpráv už nikdo nikdy nespatřil.

Případ byl dán k ledu a zůstal nevyřešený až do vlny paniky ze satanismu s příchodem nového tisíciletí. V roce 2003 obdržela policie v Toledu dopis od ženy tvrdící, že jako dítě byla rituálně zneužita během satanistických ceremoniálů, při nichž došlo k lidské oběti, které pořádali kněží a řádové sestry. Poskytla seznam jmen prominentů, mezi nimiž byl i otec Gerald Robinson. Vzhledem k tomu, že nebylo možné nic dokázat, dopis se dostal k pár detektivům, kteří se tvrdošíjně zabývají odloženými případy. Znovu otevřeli vyšetřování vraždy sestry Margaret Ann Pahlové, a hle, ve skladu důkazního materiálu se našla nezaměnitelná vražedná zbraň, miniaturní mečík na otvírání dopisů, jenž se nacházel v Robinsonově vlastnictví už od roku 1980. Provedli exhumaci těla mrtvé sestry a zjistili, že Robinsonův jedinečně stylizovaný nůž na dopisy dokonale odpovídá ranám na jejím těle, jako když vložíte klíč do zámku.

Byl nalezen jeden žijící svědek, který ho viděl číhat poblíž kaple a podal o tom svědectví. Robinson byl v roce 2006 usvědčen, následovala vlna odvolání, která příhodně skončila 4. července 2014, kdy zemřel na infarkt…^[3] Každý den nás bombardují oplzlými příběhy o dětech, které jsou téměř vždy produktem biblického pásu,^[4] který všem namlouvá, že jsou satanisty proto, že taťka a mamka zneužívali. Zakoupí si výtisk knihy Satanské rituály od pouťového vyvolávače Antona LaVeye^[5] a ve sklepě naporcují kočku za mumlání nějakého nesmyslné rituálu, který LaVey vykradl z knih Aleistera Crowleyho. Dříve nebo později přikročí naporcování sousedů a další věc, o které uslyšíte, bude nová epizoda na televizním kanálu Investigative Discovery.

Zrovna jako tento pouťový vyvolávač i sestra Margaret Ann Pahlová, tak ani tyhle ztracené duše nemají potuchy o tom, co má tento Mistr skutečně na mysli. Aleister Crowley bez okolků připouští, že ti, kdož hledají kvůli černé magii temnotu, najdou to, co hledají, připodobnil to však snaze „hledat vývěr plynu s rozsvícenou svíčkou“. Crowleyho rozhořčilo, když byl označen za černého mága, a řekl k tomu: „Nic hloupějšího jsem o sobě nikdy nečetl. Opovrhuji tou věcí do takové míry, že mohu stěží uvěřit, že existují lidé tak pokleslého charakteru a tak pitomí, aby ji praktikovali.“^[6] Podle Crowleyho lze dosáhnout jistých výsledků pomocí černé magie, avšak téměř vždy mají jen dočasnou působnost, a nakonec se to stejně vždy obrátí proti tomu, kdo ji použil, s jednou velkou výjimkou:

„V případě ‚černé mše‘ jde o úplně jinou záležitost. Nemohu ji celebrovat, i kdybych chtěl, neboť nejsem svěcený kněz křesťanské církve. Celebrující musí být kněz, protože v této praktice jde hlavně o to, že musí býti zprofanována svátost eucharistie. Musíte tedy věřit v pravdu kultu a účinnost jeho rituálu. Odpadlý kněz se obklopuje kongregací lovců senzací a náboženských fanatiků; jedině pak může mít takový profanační ceremoniál prokazatelný černo-magický účinek…“^[7]

V sedmnáctém století, za vlády Ludvíka XIV., Krále Slunce, s obrovskou a zrádnou podporou Říma v osobě kardinála Richelieu a jeho chráněnce kardinála Mazarina, převzala Francie moc od Španělska a ovládla Evropu. Conquistadoři, vždy svéhlavě nezávislí na španělské monarchii, avšak nikdy neodporující římskému katolicismu, se spokojili s požehnáním papeže, aby vytrvale plenili Nový svět. A jejich dědici se tím starým už nezabývali.

-pokračování-

-------------------------------------------------

PRAMENY:

[1] David J. Krajicek: Justice Story: Killer priest murders nun in chapel sacristy, leaves demonic stab pattern over her heart. nydailynews.com, September 23, 2012. Viz http://www.bishop-accountability.org/news2012/09_10/2012_09_22_Krajicek_JusticeStory.htm.

[2] dtto.

[3] David Yonke: Sin, Shame, And Secrets: The Murder of a Nun, the Conviction of a Priest, and Cover-up in the Catholic Church. Continuum, 2006.

[4] Biblický pás je neformální termín pro oblast Spojených států, v nichž sociálně konzervativní evangelikální protestantismus je významnou součástí kultury. Termín vytvořil kolem roku 1925 americký novinář Henry Louis Mencken.

[5] Anton Szandor LaVey: Satanské rituály. Baronet, Praha 2010.

[6] Aleister Crowley („The Worst Man in the World“): Black Magic is Not a Myth. The London Sunday Dispatch, Jul 2nd, 1933. Viz https://hermetic.com/crowley/articles/black-magic-is-not-a-myth#black-mass.

[7] dtto.