Jít učit, nebo za pokladnu? Debata Blesku o potížích s platy učitelů i místem ve školkách

Většina z víc než 350 tisíc dětí chodí do veřejných školek, které zřizují obce. Zvyšují se ale počty těch, kteří chodí do školek soukromých. Tam je totiž snadnější dostat děti mladší tří let. Pokud by měly tzv. státní školky povinnost přijímat dvouleté, znamenalo by to podle poslance Petra Gazdíka (STAN), že by do nich obce a města musely v příštích dvou letech investovat zhruba 15 miliard korun.

Problém s dvouletými dětmi

„Zásadní problém jsou učitelky, protože chybělo by v takovém případě asi 10 tisíc učitelek či vychovatelek,“ zmínil kandidát na hejtmana Zlínského kraje Gazdík. Kritizoval však vládu za to, že obce dle něj znejisťuje - například kompenzačním bonusem - a bere jim peníze.

Systém není na povinné přijímání dvouletých dětí do školek připravený i podle ředitele základní a mateřské školy kandidujícího v Jihočeském kraji Pavla Klímy (TOP 09).

Roušky ve třídách jsou nesmysl? V debatě Blesku to vláda schytala i za „alibismus“

„Mateřská škole je vzdělávací instituce a pokud teda máme přijmout děti mladší třech let, tak už je to problém,“ říká kandidátka z téhož kraje Alena Nohavová (KSČM) a jako bývalá učitelka v mateřince dodává: „To je masakr skutečně, když vám do třídy, kde máte 24 dětí, přijde dvouleté díte, které má úplně jiné potřeby, nezvládá ještě mnohdy hygienu, oblékání.“ Mateřské školy loni podle údajů ministerstva školství navštěvovalo 43 tisíc dvouletých dětí. 

Jadrný (ČSSD): Místa ve školách jsou, je to o penězích

Jak v debatě Blesk Zpráv projevil zástupce ČSSD Josef Jadrný, místa ve školách jsou podle něj dostatečná. „Obecně platí, že když chcete a máte dost peněz na soukromou školku, tak to dítě umístíte. Nevím o nikom, kdo by nemohl umístit dítě,“ řekl kandidát na hejtmana Libereckého kraje. Uznal však, že státních školek není moc.

„Trh zareagoval, vznikly soukromé školky a je to otázka peněz, aby ta rodina si mohla dovolit, že dítě umístí do soukromé školky,“ dodal.

Problém s kapacitami podle kandidátky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) není ani v jejích Karlovarském kraji. Zmínila také, že u nich z bývalého dětského domova udělali první krajské jesle právě i pro dvouleté děti.

Školky od developerů

Nedostatek míst ve školách je zejména ve Středočeském kraji, jak poukázal poslanec a kandidát na hejtmana Královéhradeckého kraje Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Pokud se obec domluví s developerem, tak může udělat cokoliv. Může postavit byty a říct, že jim tam nějaký počet vyčlení na sociální byty, může říct, že když mu dá tuto zakázku, tak postaví školku,“ míní.

„Zavedeme výbor pro územní rozvoj a chceme naučit starosty a starostky obcí, aby uměli jednat s developery,“ slíbil kandidát na hejtmana Středočeského kraje Jiří Snížek (Piráti).

Kandidát na hejtmana Jihomoravského kraje Jiří Nantl zmínil, že s kapacitou pro studenty je problém třeba i na gymnáziích. Řešením je podle něj otevřenost soukromým subjektům. 

Pokladní brala víc než učitelka, přiznal Gazdík (STAN)

V současnosti učitelé berou průměrně 38 951 korun hrubého, což dělá okolo 29 tisíc čistého. Kandidát z Libereckého kraje Josef Jadrný (ČSSD) přiznal, že by mu takové peníze asi nestačily. „To je vidět na feminizaci školství,“ míní a dodává: „Ti muži chodí méně do školství, protože tu rodinu prostě neuživí.“ Nedostatečná je podle něj i částka, kterou vláda slíbila naplnit, tedy 47 tisíc hrubého.

„Moje manželka je učitelka na nižším stupni, nosila do nedávna domů 23 tisíc hrubého,“ řekl v debatě poslanec a kandidát ze Zlínského kraje Petr Gazdík (STAN) s tím, že více se nabízí i na post pokladní. „K těmhle těm případům dochází a to je určitě špatně,“ souhlasila kandidátka z Karlovarského kraje Jana Vildumetzová Mračková (ANO).

„Lidé, aby se rozhodli pro dráhu učitele, tak potřebují mít jistotu. Potřebují vědět, kolik budou mít peněz až vystudují, aby se nemuseli rozhodovat, jestli půjdou do Lidlu nebo učit a dělat to co chtějí,“ míní kandidát Pirátů Jiří Snížek. Platy učitelů by navázal na průměrnou mzdu, činit by podle něj měla 130 procent. Podle kandidáta ODS jeho strana je pro 150 procent.

Na penězích pro učitele se kandidáti neshodli

Podle Gazdíka (STAN) by polovina z přidaných peněz měla jít učitelům do základu a druhá polovina by měla jít do nadtarifní složky, tedy by o ní měli rozhodovat ředitelé. „V případě, že zavedeme ten socialismus, že všichni dostanou přidáno stejně, tak prostě s českým školstvím nepohneme,“ míní.

Jasně pro to, aby mohl ředitel školy o platech svých učitelů rozhodovat je kandidát z Jihočeského kraje Klíma (TOP 09), který je také ředitelem školy. „Takové ty diskuze o tom, že bude preferovat svoje oblíbence, tak tohle prostě hodím pod stůl,“ řekl. Proti je naopak zástupkyně komunistů Alena Nohavová, učitelé si podle ní zaslouží adekvátní platy ke svému vzdělání, nesouhlasí ale s tím, že by peníze neměli mít všichni stejné. Ne všude podle ní ředitelé rozhodují správně.

Alibismus a pokrytectví, míní Bělobrádek (KDU-ČSL) o povinnostech ředitelů

Ředitelé škol, na jejichž bedrech je už tak mnoho povinností a kompetenci, mají teď za úkol rozhodovat třeba i o epidemických otázkách. Je na nich, zda děti pošlou na výlet, na exkurzi, jestli budou konat hromadné akce. Už před koronavirem si však ředitelé stěžovali na obrovské množství papírování a časovou náročnost. I na velkou odpovědnost danou ředitelům se v debatě Blesk Zpráv ozvala kritika.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

„Je to alibismus, musí tady být centrálně daná pravidla a ne říct, pane řediteli, tak si to udělejte jak myslíte,“ kritizoval Bělobrádek (KDU-ČSL)  s tím, že jde podle něj o pokrytectví.

Jako příklad toho, co by se z beder ředitelů dalo přesunout na starost zřizovatelům škol zmínil Kandidát Pirátů Snížek správu budov. „Já jsem ředitel v městysi dvoutisícovém a že by ještě paní starostka k tomu všemu, co má zvládat měla na starosti ještě toto - nemáme tam odbor školství,“ zmínil praxi kandidát z Jihočeského kraje Pavel Klíma (TOP 09). Přiznal však, že práce mají ředitelé dle jeho slov „strašně moc“.

Vildumetzová Mračková (ANO) kritizovala výběr ředitelů

Kandidát z Jihomoravského kraje Jiří Nantl (ODS) zmínil, že to, jak kvalitně pracují ředitelé se pak nejrychleji projevuje právě na kvalitě samotné výuky dětí. Je podle něj tedy potřeba zlepšit odměňování právě ředitelů. „Ale taky s nimi jinak pracovat. Nastavovat jim cíle, vytvořit systém profesního rozvoje, mít akademii pro uchazeče o tu ředitelskou pozici,“ vyjmenoval.

Mračková Vildumetzová přiznala problémy s kojením a chystá křtiny. Střílela i do vlastních řad

K výběrovým řízením se dostala i bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Kritizovala například to, že výběrová komise sice vybere pět vhodných kandidátů s jedním nejlepším, ale Rada kraje či města vybere kandidáta, který skončil na pátém místě.

Posteskla si také nad tím, že se mnohdy na post ředitele přihlásí pouze jeden kandidát. „A to dáváme inzeráty do všech novin i na sociální sítě,“ dodala.