Když k očím přiložíte lupu, můžete zblízka zkoumat každý tah štětcem, do detailu prostudovat záhyby rouch každé ze stovek postav, jednotlivé listy v korunách mohutných slovanských lip i pozdně gotická žebra na klenbě Betlémské kaple.

Zkrátka na dotek projít slovanskými dějinami, jak je na celkové ploše 650 metrů čtverečních zachytil Alfons Mucha ve své oslavované i proklínané Slovanské epopeji. To vše z pohodlí vlastního křesla – stačí investovat 280 až 360 tisíc korun do limitované edice knihy Epopej, dosud nejdražšího nakladatelského produktu na českém knižním trhu.

Tvůrci knihy s lapidárním názvem si ambicemi nezadají s těmi Muchovými: kniha o rozměrech 62 x 42 centimetrů váží 12 kilo, vložená do papírového pouzdra skoro dvojnásobek. V pouzdru, které slouží zároveň jako stojan, majitel kromě knihy najde i šperk z pozlaceného stříbra podle návrhu Muchovy vnučky Jarmily Plockové a kameny dovezené přímo z míst zachycených secesním umělcem v monumentálním cyklu.

Vznik knihy, který zabral dva roky, by vydal na další knihu. Za Epopejí stojí dvacetičlenný tým v čele s fotografem Janem Williamem Drnkem. Ten má sice s panoramatickou velkoformátovou fotografií a náročnými technikami HDR letité zkušenosti, ovšem dvacítka Muchových pláten představovala výzvu i pro něj.

„V Národní galerii, kde byla díla vystavena před plánovaným velkým turné do Japonska, jsme strávili zhruba měsíc,“ popisuje Drnek.

Jan William Drnek při práci

Fotografovalo se po nocích, kdy byla galerie pro veřejnost uzavřena, a na tým čekala řada nástrah od komplikovaného svícení monumentálních obrazů až po problémy s aerodynamikou.

„Abychom byli schopni plátna nasvítit, používali jsme rozptylové desky stejných rozměrů, jako mají samotné obrazy, tedy 8 x 6 metrů. Ty však v proudech vzduchu z klimatizace vlály jako lodní plachty,“ vzpomíná fotograf. Cílem bylo století stará plátna zdigitalizovat v co nejvěrnější podobě, a majiteli luxusní knihy tak dopřát zážitek, jako by si díla prohlížel v galerii.

„Ke každému plátnu jsme přistavili lešení a spektrometrem sejmuli celkem 2 tisíce barevných bodů,“ popisuje Drnek zdlouhavý proces. Z každého panelu pořídil 200 až 300 fotografií v rozlišení 50 megapixelů, které se pak počítačově zpracovávaly několik měsíců. Díky speciální tiskařské technice můžete na reprodukci vnímat strukturu malířského plátna, jako byste měli nos nalepený přímo na něm.

„Dokonce ani při šestinásobném zvětšení nevidíte žádný tiskařský rastr. Na to jsme opravdu pyšní a je to unikát i ve srovnání s mezinárodní knižní produkcí. Zážitek z prohlížení knihy je tak vlastně intenzivnější než v galerii, kde se vždy díváte z podhledu a k horní polovině obrazů se vůbec nemáte šanci přiblížit,“ vysvětluje perfekcionista Drnek, který si do tiskárny na pár týdnů nastěhoval i postel, aby mohl kvalitu osobně kontrolovat, a každý vytištěný arch znovu a znovu srovnával s obrazy.

Epopej vyšla v nákladu 200 kusů a pořídit ji samozřejmě nelze v běžném knihkupectví. „Od počátku jsme Epopej koncipovali jako sběratelské a investiční dílo určené pro užší skupinu milovníků umění,“ říká ředitel nakladatelství Albatros Media Václav Kadlec. Titul nakladatelství nabízí přes osobní prezentace.

„Slušný počáteční zájem zbrzdila covidová epidemie. Jednak nelze cestovat do zahraničí, kam mířila polovina nákladu v angličtině, ale i řada potenciálních domácích zákazníků má teď jiné priority,“ komentuje Kadlec skutečnost, že za necelý rok zatím prodali několik desítek výtisků.

Vývoj po maketu stál 10 milionů korun.

„Věříme, že celá edice se vyprodá do pěti let. Dotisk rozhodně neplánujeme, takže následně by cena knihy měla dál růst,“ zdůrazňuje investiční potenciál Epopeje.

Zhodnocení v čase je u takto luxusních knih součástí vysoké ceny. Například monografie provokativního fotografa Helmuta Newtona Sumo, kterou v roce 1999 vydalo v edici 10 tisíc signovaných výtisků německé nakladatelství Taschen, původně stála 54 tisíc korun. Dnes se na uměleckých aukčních serverech prodává za dvoj- až trojnásobek. První výtisk knihy Sumo, podepsaný 80 celebritami portrétovanými v knize, dokonce už rok po vydání otřásl aukčními rekordy – prodal se za neuvěřitelných 430 tisíc dolarů.

Pod značkou Taschen vyšla před dvěma lety další knižní lahůdka: monografie Ferrari vázaná v červené kůži a uložená v hliníkovém pouzdře inspirovaném motorem sportovního vozu. Její prodejní cena startovala na 30 tisících dolarů, což je pakatel proti dosud vůbec nejdražší vydané knize.

Ta nese název Ferrari Opus a její vazbu zdobí ikonické logo vzpínajícího se hřebce, které klenotníci vyskládali z 1500 třicetikarátových diamantů. Pro vybrané klienty Ferrari byla k dispozici za přátelských 275 tisíc dolarů.

Foto Ferrari

V největším tuzemském nakladatelském domě Albatros Media si ještě před rokem od segmentu luxusních knih hodně slibovali. Vytvořili pro ně novou nakladatelskou značkou Valer, jejíž ediční plán u příležitosti stého výročí české státnosti otevřela jednadvacetidílná série Kronika první republiky.

Knihy opřené o texty historika Pavla Kosatíka doplňují limitované série stříbrných a zlatých medailí od předních designérů a každý rok by měl vycházet jeden díl mapující jeden rok v prvorepublikovém příběhu. Tituly ze zlaté edice lze pořídit za 100 tisíc korun, a pokud by tedy někdo chtěl mít v knihovně kompletní řadu, musí počítat s investicí přesahující dva miliony korun.

Po letošním jaru je však Václav Kadlec v nakladatelských plánech přece jen opatrnější. „Investiční náklady na takovéto publikace jsou enormní, pro menší nakladatele v podstatě nerealizovatelné. Vývoj Epopeje po maketu stál 10 milionů korun. Jsou v tom započteny experimenty s technologickým řešením, autor knihy Jan Drnek objel půlku Evropy, skoro vše na knize je ruční práce,“ vyjmenovává Kadlec.

I příprava méně náročných titulů, jako je Kronika první republiky nebo plánovaná monografie českého skla, spolkne v exkluzivním provedení nižší jednotky milionů. „Letos se ovšem i my snažíme zvýšit efektivitu a zrychlit návratnost investic, takže jsme některé záměry ve Valeru načas odložili,“ připouští nakladatel.