Zažít město jinak bude! Festival ukazuje sílu pospolitosti i v době korony. Letos se odehraje ve speciálním režimu
Zažít město jinak je festival sousedství a místních komunit. Dnes ho tvoří síť malých slavností, které organizují lidé u sebe na vesnici, v městečku nebo v městské čtvrti.
Jak pořádat sousedskou slavnost v době koronavirové krize? Co přinesly dřívější ročníky pouličního festivalu? Daří se nadšencům probudit komunitní život i mimo festival během roku? V ArtCafé se o své zkušenosti podělila Renata Munteanu, která organizuje Zažít město jinak v moravských Bílovicích nad Svitavou. O limitech i pozitivních dopadech sousedského festivalu hovoří i Lucie Tvrdíková z obce Hostivice. Třetí host, Martin Šotola z organizace Auto*Mat, mluví o snaze organizátorů adekvátně reagovat na současné pandemické ohrožení, dotýká se i dlouhodobého vývoje akce, která se právě pod hlavičkou Auto*Matu zrodila v roce 2006 na pražském Smetanově nábřeží.
„Tehdy jsme chtěli nábřeží ukázat ve zcela jiném světle, což se podařilo,“ ohlíží se zpět Šotola. Letošní ročník festivalu, který se uskuteční 19. září, se má odehrát na 85 místech v Praze a na dalších 30 místech po republice. Například v Bílovicích se letos Zažít město bude zahajovat na Těsnohlídkově náměstí. „Na střeše obecního úřadu vystoupí tři dudáci a dvoje bubny. To se opravdu ponese,“ říká s úsměvem Renata Munteanu.
Nabízíme koncept pouliční slavnosti. My ji zastřešujeme, jednotlivá místa si náplň určují sama.
Martin Šotola
A jak organizátoři reagují na aktuální výzvy? „Drtivá většina aktivit Zažít město jinak se připravuje venku. Je to tedy vnímáno jako méně rizikovější druh aktivity. Zároveň ve většině případů nejde o místa, kde se shlukne velké množství lidí na jednom místě. Tam, kde hrozilo, že tato situace nastane, jsme se po domluvě s organizátory rozhodli, že festival letos neuspořádají,“ říká Martin Šotola s tím, že šlo o Americkou ulici a Krymskou ulici v Praze. Renata Munteanu, která festival připravuje v Bílovicích, doplňuje, že letos se vzhledem k šíření virové nákazy neobejdou bez roušek, rukavic, kompostovatelného nádobí a udržování větších rozestupů. Lucie Tvrdíková vidí výhodu hostivické slavnosti v tom, že program je rozprostřený na poměrně velké ploše kolem Břevského rybníka.
Obecní hravost i prostor pro změnu
„V Bílovicích to žije. Máme dobrý komunitní základ, ale jednotlivé komunity jsou hlavně samy pro sebe. Mě baví je propojovat, dělat absurdní, nemyslitelné věci, což nakonec vyvrcholilo právě sousedskými slavnostmi. Bariéry najednou padly. Hasiči otevřeli hasičárnu, otevřela se základní škola…,“ popisuje bod zlomu Renata Munteanu.
Pozitivní dopad budování sousedských vztahů je zjevný i v obci Hostivice. „Podařilo se nám zpřístupnit a vyčistit břehy Břežského rybníka. To před čtyřmi lety tam nebylo možné projít, dneska tam můžete jít na procházku nebo na piknik,“ hodnotí přínos festivalu Lucie Tvrdíková s tím, že díky těmto aktivitám vznikají i nová přátelství a potkávají se různé skupiny lidí.
Martin Šotola k tomu dodává: „Akce se dost často odehrávají kolem zanedbaného místa, kde je potenciál pro změnu. Někdy se podaří, že se město promění natrvalo. To, že jde o jednodenní akci, je do jisté míry výhoda: lidé si mohou zkusit, jak by to místo vypadalo, jaký má změna ohlas. Je to testovací provoz. Když se proměna osvědčí, tak může dostat šanci.“
Lidé postupně získají vztah k naší vesnici. Tyhle věci musí přicházet pomalu.
Renata Munteanu
Zapojení místních obyvatel do příprav festivalu se různí v čase i v prostoru. „Ze začátku nebylo zvykem, že by si někdo sám ozval, že se chce zapojit. Dneska je to lepší. Úspěchem je i to, že nám pomáhá náš obecní úřad. Místostarosta, Martin Vozka, je moje pravá ruka,“ hodnotí vývoj v Bílovicích Renata Munteanu. A dodává, že i lidí chodí na akci rok od roku více. „Ale není samozřejmost, že za rok bude i další ročník,“ podotýká organizátorka. Celá akce totiž především stojí na dobrovolné práci a společném nadšení pro věc.
„Opravdu si vážíme entusiasmu a energie, se kterou organizátoři oživují svoje okolí. V celkovém konceptu Zažít město jinak je nejdůležitější se seznámit s lidmi, podniky či institucemi ve svém okolí a sledovat, jakým způsobem jsme schopni spolupracovat a vytvářet v daném místě společenský život,“ uzavírá Martin Šotola.
Související
-
Gentrifikace je výhodná jen pro toho, kdo na ní vydělává, říká architekt z Paměti města
Proměnu pražských čtvrtí a dopad těchto změn tematizují dlouhodobě mnozí architekti i kurátoři. Téma gentrifikace otevíráme v ArtCafé s Jakubem Nakládalem a Lyndou Zein.
-
Od špinavých stánků po obchodní centra. Jak se proměnila místa kdysi živých trhů a tržnic v Praze?
Bývala to centra života našich předků. Jak vypadaly trhy a tržiště Starého a Nového Města a jak fungovaly slavné pražské tržnice? Odpovědi nabídne nový seriál Mozaiky.
-
Jaké významové vrstvy nabízí architektura sídlišť a jak se na ně můžeme dívat dnes?
Jsou sídliště konzervy minulosti, nebo architektonicky a urbanisticky nápadité celky? Koncepce Ďáblic se inspiruje sídlištní výstavbou u nás i v cizině.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
