zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Povinné zálohování plastových lahví Sněmovna odmítla

18.9.2020 16:46 | PRAHA (ČTK)

Povinné zálohování PET lahví navrhli lidovečtí poslanci. Podle nich se mělo týkat plastových lahví do objemu tří litrů. Záloha měla činit tři koruny, jako je tomu nyní u části skleněných lahví.

Licence | Volné dílo (public domain)

Zálohování plastových lahví bude nadále dobrovolné. Sněmovna odmítla snahu o povinné zálohování PET lahví od roku 2025 novelou zákona o obalech. Předloha, kterou ještě projedná Senát, v návaznosti na unijní předpisy upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Povinné zálohování PET lahví navrhli lidovečtí poslanci. Podle nich se mělo týkat plastových lahví do objemu tří litrů. Záloha měla činit tři koruny, jako je tomu nyní u části skleněných lahví. Podle kritiků by v případě přijetí změny musel stát nahrazovat zmařené investice do linek na zpracování PET lahví.

Mezi odpůrce povinného zálohování patřil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Současný systém sběru plastových obalů je podle ministra funkční a díky němu země evropské cíle plní. Brabcovo ministerstvo chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra mohla patřit průhledná PET lahev.

Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40 000 tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se již dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.

Poslanec KDU-ČSL Jan Čižinský také neúspěšně navrhoval zařadit mezi obaly reklamní letáky. Část nákladů na jejich likvidaci by tím podle něho nesli i výrobci. Sněmovna odmítla také zavedení informační povinnosti hypermarketů k mikrotenovým sáčkům. Poslanec ANO Ondřej Babka chtěl, aby místa s těmito sáčky musela být opatřena textem s výzvou, aby si je zákazníci brali "pouze v nezbytných případech a pouze v uváženém množství". Porušení mělo být podle poslance trestáno pokutou do 50 000 korun.

reklama

tisknout poslat

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Dále čtěte |

Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže

Staré pneumatiky Foto: jeh amm ink Flickr

Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné části

Pláže na Bali zaplavil plastový odpad, do úklidu se zapojili i turisté

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (8)

Vladimír Hošek

19.9.2020 08:45

Iniciativa Zálohujme, je zcela jistě financována vyrobci výkupních automatů, kterých by se muselo nakoupit cca za 6 miliard. Provozní náklady celého tohoto nesmyslu (něco jako stavba hladové zdi) by ročně stály cca 1,5 miliardy. A výsledek veskrze žádný. Jo a ještě jsem zapomněl na zhrzeného itala, který to také financuje.

Odpovědět

JŠ

Jan Šimůnek

20.9.2020 08:11 Reaguje na Vladimír Hošek

Je otázka, zda nechtějí zavést německou verzi, která je založena na cíleném a systematickém okrádání spotřebitelů. Každá láhev má totiž individuální čárkový kód, záměrně vytištěný barvou, která se může snadno rozmazat (zejména při orosení láhve vytažené z ledničky) a láhev se může vrátit jen v tom obchodním řetězci (nebo skupině řetězců) a jen v regionu, kde byla zakoupena. Flašku zakoupenou v Albi v Drážďanech vám v Berlínském Albi nevezmou (nebo vezmou, ale nedají peníze).

Odpovědět

Jiří Daneš

19.9.2020 18:26

Pet láhve,jsou vyrobeny z polyetylentereftalátu a chemický vzorec (C₁₀H₈O₄)n dokazuje, že neobsahuje halogeny, tudíž prosté spalování při obvyklých spalovacích teplotách, neprodukuje žádné jiné spaliny než třeba biometan, tedy CO2 a vodu.

Odpovědět

Jiří Daneš

19.9.2020 18:34 Reaguje na Jiří Daneš

Pro případné "ekology" : to n značí číslo, kolikrát se v molekule opakuje molekula monomeru C₁₀H₈O₄, nikoli prvek dusík. V tomto případě se molekula C₁₀H₈O₄ opakuje n-krát. Konkretní číslo se nestanovuje, záleží na délce řetězce polymeru v závislosti na stupni polymerace. Běžně užívané technické polymery obsahují celou škálu řetězců o různých délkách.

Odpovědět

VŠ

Viktor Šedivý

19.9.2020 21:15

Sněmovna výjimečně odolala nějaké nátlakové tlupě a hlasovala rozumně? No to jsou věci!

Odpovědět

JŠ

Jan Šimůnek

20.9.2020 08:12 Reaguje na Viktor Šedivý

Asi na tom ještě nejsme tak úplně špatně a navíc se dá předpokládat, že vědí o negativním postoji většiny občanů k této ekologické prasečině.

Odpovědět

Břetislav Machaček

20.9.2020 11:42

Víte ono to zálohování by nemuselo být řešeno tak jako třeba v Německu.
Navrhuji zálohu 1 Kč za jakýkoliv kus bez rozdílu druhu, výrobce a stavu
láhve. Výkup by byl prováděn sběrnami, které by si strhávaly například 20% z výkupní ceny pro svoji režiji a při dalším přeprodeji zpracovatelům by se jim vyplácely plné zálohy z fondu záloh vybraných prodejci. Myslím, že by to motivovalo i některé nemajetné tyto láhve cíleně vyhledávat i v přírodě a pro náhodné šetřílky by to byla sice malá, ale odměna za námahu láhev z lesa odnést, klidně zmačkanou a vrátit společně se svými jednou měsíčně
ve sběrně. Odpadlo by jejich třídění a hlavně by se nepovalovaly všude v přírodě. Provozovat sběrny by mohly klidně i města a vesnice a mít tak z každé petky 20 haléřů, což při tisících láhví bylo možná i ziskové.
Spotřebitel by určitě oželel těch dvacet procent z ceny, když nyní oželí
celou částku za cenu obalu. Kontejnérům na plast by se ulevilo, byť jsou petky jediným relativně dobře prodejným plastem, který přináší nějaký malý zisk. U ostatních plastů je to už složitější a tam mimo jeho třídění, recyklace či spalování moc možností není. Vázat to na producenty a prodejce s možností výkupu pouze u nich a vybraných typů je nesmysl a tak se nedivím zamítnutí. Toto řešení nic neřeší a bezprizorní láhve vy se povalovaly zase v přírodě dál.

Odpovědět

JŠ

Jan Šimůnek

20.9.2020 12:21 Reaguje na Břetislav Machaček

Tohle by zcela jistě fungovalo, proto se to takto nikdy dělat nebude. Alespoň ne v EU.
Druhou věcí je, že by byly jistě šílené námitky proti tomu, že by se lidé mohli obohatit sběrem prázdných flašek v přírodě, parcích apod.

Odpovědět

Nejčtenější články

reklama

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.