Žádné roušky poštou, ale... Libor Rouček prozradil, jak řeší nákazu úspěšné Německo

19.09.2020 17:23

EVROPAN ROUČEK „Němci nikdy neuvolnili opatření tak, aby mladí chodili do klubů a diskoték druhu Techtle Mechtle,“ hodnotí bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, jenž popisuje německý způsob trasování. Sám už roušky poštou obdržel a rozdal je bezdomovcům. „Raději bych doporučil umožnit lidem bezplatné testování nebo dát roušky bezplatně na místa, kam senioři nejvíce chodí, tedy do zdravotních středisek nebo sociálních zařízení,“ podotýká.

Žádné roušky poštou, ale... Libor Rouček prozradil, jak řeší nákazu úspěšné Německo
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

V Česku přesáhl počet pozitivně testovaných nákaz covidem-19 číslo 3000 denně. I když se čísla mění, přitvrzují epidemiologická opatření, úřadovat začne ústřední krizový štáb. Co bychom dál měli dělat?

To, co dělají nejúspěšnější země. Nemusíme chodit daleko. V Německu mají nižší počet pozitivně testovaných na covid-19 než my, a přitom je Němců osmkrát tolik. Na jaře jsme měli podobné výsledky, jenže Němci nikdy neuvolnili opatření tak, aby mladí chodili do klubů a diskoték druhu Techtle Mechtle.

V Německu jsem byl poslední dobou několikrát. Když jsem si sedl na zahrádku před restauraci, servírka s pivem přinesla i formulář, kde jsem měl vyplnit jméno, adresu, e-mailovou adresu a číslo telefonu. A to kvůli trasování. Kdyby se v restauraci vyskytnul covid, okamžitě by mohli lidi kontaktovat. Takto to bylo v celém Bavorsku. Bavoři si přes léto vytvořili systém trasování a posílili testování. Cestovali, ale na letišti se mohli zdarma nechat otestovat. Případy měli podchycené a opatření nikdy neuvolnili tak jako u nás, kdy jsme umožnili vnitřní akce, diskotéky, neomezený provoz klubů, kde se mačkaly stovky lidí.

Už v létě jsem upozorňoval na to, že šíření v některých podnicích způsobil nábor zahraničních dělníků, kteří nebyli otestování. Podcenili jsme opatření, testování, nevytvořili jsme dostatečné kapacity. Přitom každý hovořil o tom, že druhá vlna přijde. Přesto jsme toho moc neudělali a vytvořili situaci, kdy čísla rostou exponenciálně. Teď budeme muset stále více a více omezovat. Jiný způsob, jak zastavit epidemii, není. Jde o to, aby nebyly přetížené nemocnice. Pokud čísla porostou, během několika týdnů nebude systém schopen se s epidemií vyrovnat. Vláda bude muset opatření přitvrdit.

Promrhala tedy vláda čas z jara? Jan Farský (STAN) označil Andreje Babiše (ANO) a spol. za „zmatkující papaláše“, Miroslav Kalousek (TOP-09) za lháře. Co udělala vláda dobře, a co špatně?

Vláda podlehla vlastnímu sebeklamu. Je pravda, že na jaře jsme byli jedni z nejúspěšnějších. Podcenili jsme destruující kapacitu viru. Nelze z toho vinit epidemiology. Na nebezpečí upozorňovali. Byl to především premiér, který názory epidemiologů a zdravotníků ignoroval. Výsledkem jsou tři tisíce potvrzeně nakažených denně. Nikdo neví, jak to zastavit a co dělat jinak, než přijmout další restrikce, které budou nepříjemné pro všechny.

Myslíte si, že může dojít k podobným omezením jako na jaře? Je to ekonomicky a sociálně možné?

Anketa

Bojíte se COVIDu-19? (Ptáme se od 16.9.2020)

41%
59%
hlasovalo: 21104 lidí
Myslím si, že k nějaké totální izolaci, podobné jako na jaře, kdy se vypínaly průmyslové podniky, uzavíraly hranice, nedojde. Známe už částečně schopnosti viru, nelze jej podceňovat, ale na druhé straně, když to srovnáme s jinými epidemiemi, např. s chřipkou, vidíme, že je nakažlivější, má větší úmrtnost, ale nejde o vir, který by decimoval celou populaci. Ano, k omezením dojde, ale nepůjde o taková opatření, že by se zavíraly hranice a že by došlo k totálnímu vypnutí ekonomiky.

Jde o to, ochránit nejzranitelnější skupiny, ať to jsou senioři, nebo i lidé mladšího věku s chronickými nemocemi a s oslabeným organismem. Hůře než na jaře se bude dařit přesvědčit společnost, aby se chovala zodpovědně. Ano, vláda může za problémy, ale pokud budeme situaci zlehčovat a chovat se nezodpovědně, zploštění křivky bude složitější. Vláda promrhala důvěru veřejnosti. Celý národ šil roušky, teď už se něco takového konat nebude. Lidé jsou demoralizovaní, společnost rozdělená.

V Německu také menší skupiny organizují demonstrace a rozšiřují nejrůznější spiklenecké teorie, ale 90 % Němců vládě věří. Všechno se pak daří lépe, než u nás, kde je společnost nedůvěřivá. Bohužel, politici se nechovají zodpovědně, vidíme silnou dávku populismu, netolerance i agresivity.

Před chvíli jste hovořil o tom, jak lidé v Německu vypisují na sebe kontakty. Dokážete si tohle představit ve větším měřítku u nás?

Jde o vytvoření systému, který má vytvářet vláda. Měli systém po celém Bavorsku, takže když se někde něco stane, okamžitě mohou trasovat, lidi upozornit, testovat a šíření zmírnit. Když si situaci u nás promítneme za pár týdnů? Pokud se neudělají drastičtější opatření, bude mít vše devastující efekt jak na zdraví populace, na kapacitu nemocnic, tak na ekonomiku.   

Hana Roháčová, primářka z Nemocnice Na Bulovce, doporučuje kvůli přeplněné kapacitě laboratoří testovat pouze lidi s příznaky. Je to řešení? 

Pokud testovací systém nestíhá, nic jiného nezbude. Samozřejmě ideální by bylo testovat co nejvíce lidí. Já jsem také v seniorském věku a dostal jsem pět roušek. Raději bych doporučil umožnit lidem bezplatné testování nebo dát roušky bezplatně na místa, kam senioři nejvíce chodí, tedy do zdravotních středisek nebo sociálních zařízení. Já jsem odnesl roušky do parku bezdomovcům, kteří jsou první na ráně, a mezi nimi se virus může šířit. Místo populistických gest je důležité dělat to, co je nutné k potlačení epidemie, bez ohledu, jestli na tom někdo získá body. 

Cestující z Česka na Slovensko se od pátku musí elektronicky registrovat a nastoupit do karantény, pokud nebudou mít negativní výsledek testu na onemocnění covid-19 nebo se na ně nebude vztahovat některá z výjimek. Není to vůči nám ze strany Slovenska příliš tvrdé opatření?

Slovákům bych nic nevyčítal, na rozdíl od Maďarů, kteří si zavřeli hranici. Slováci mají nárůst nižší. Jejich opatření jsou rozumná, nenaruší život pendlerů a rodin, které žijí na hranicích. Jsou zodpovědní.

Když opět zmíním Německo, udělali si určitý vzorec, kdy regiony popisují podle nárůstu epidemie. Když je region, kde je více nakažených, tedy více než padesát na sto tisíc, tak je pro ně rizikový, to je Paříž, Brusel, Amsterodam, Praha, střední Čechy... Každou středu situaci vyhodnocují. Můžeme počítat s tím, že další náš region spadne do krizového pásma. Mají to vypočítané, je jedno, vůči komu omezující opatření uplatňují. Nezavírají hranici, lidé mohou i do rizikových oblastí jet, jen pak musí do karantény, testování mají zdarma. Němci dají spíš peníze do testování, protože si spočítají, že se jim to vyplatí, odhalí spoustu případů a dál se nákaza nešíří. Tomu se říká chytrá karanténa.

U nás se o tom pořád mluví, přitom jsme nebyli schopní využít letní přestávku, abychom se chytře chovali a chytře se na podzim připravili.  

„Je naprosto jasné, že musíme vybudovat silnější evropskou zdravotnickou unii,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rozhodnout o tom, jaké kompetence by měla EU mít, by měla konference o budoucnosti Evropy. Co si pod tímto záměrem konkrétně představit? Jak by měla EU posílit kompetence?

Stačí se podívat na situaci v březnu, kdy epidemie začínala, každý stát to řešil po svém, nikdo neměl zásoby roušek, léčiv, všichni jsme byli odkázáni na Čínu. Z toho se země i EU poučily. Jde o to, abychom sebrali všechny zkušenosti z jara a snažili se to na evropské úrovni změnit.

Dnes jsme soběstační v rouškách a snažíme se o soběstačnost v léčivech. Na výzkum jsou potřeba miliardy eur a dolarů, tohle žádná země nezajistí sama. EU u firmy AstraZeneca objednala asi 350 milionů dávek vakcíny, která se teprve vyvíjí. Doufejme, že testy vyjdou dobře a vakcína na přelomu roku bude.

To ukazuje, že pokud země dělají něco jako celek, má to větší váhu. Je důležité vytvořit efektivní systém, abychom to, na co nestačí jednotlivé národní státy, dělali společně v Evropě. Každá vláda je zodpovědná za vývoj ve vlastní zemi, ale žádná vláda nevidí celoevropskou úroveň. Od toho je Evropská komise a EU, aby se vše snažila koordinovat na evropské úrovni.

To samozřejmě neznamená, že bude nařizovat zpřísnění podmínek v Přibrami, v Kežmaroku nebo v Ingolstadtu, ale to, na co nestačí státy samy, ať dělá EU. Je to výhodné pro všechny.

Pandemie také, při stupni integrace, ukázala, že zavřené hranice jsou katastrofou pro celou Evropu. Měli bychom se z toho poučit, a o to se právě EU snaží.

Jde i o to, abychom se i my na tvorbě nových pravidel, které se budou tvořit, co nejvíce podíleli. I to je v našem zájmu, abychom pak někde nefňukali, že se jedná o nás bez nás. Záleží na aktivitě každé země.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…