Mýty o darování krve

Co už ale nechceme, aby se šířilo, jsou mýty o darování krve, se kterými už jste se možná také setkali. Rozhodně není překážkou, pokud jste žena, kouříte nebo to, že nejíte maso. I vy krev můžete darovat. Pojďme si tedy shrnout několik největších mýtů, které se rozhodně nezakládají na pravdě.

Mýtus: Darování krve bolí
Není třeba se darování krve obávat, není to zákrok, který by byl bolestivý. Během odběru krve se používá podobná jehla, jako když vám krev odebírá váš praktický lékař, jen o něco širší. A s takovým odběrem se už nejspíš setkal každý z nás. Pokud tedy zvládnete běžný odběr krve, zvládnete i její darování.

Darování krve se příliš neliší od běžného odběru na laboratorní vyšetření, nemusíte se tedy vůbec bát bolesti. Každý odběr krve trvá přibližně 7-10 minut a hned po odběru se můžete občerstvit přímo na místě. Dostanete nápoj, párek nebo podobné občerstvení a drobnou sladkost.

Mýtus: Vegetariáni darovat nesmí
Není pravda, že bychom mohli zájemce o darování krve rozškatulkovat na jasné skupiny a třeba zrovna všechny vegetariány rovnou zamítnout. Můžeme předpokládat, že vegetariáni mají v krvi menší množství železa, nicméně je důležité, jak se celkově vegetarián stravuje. Například luštěniny nebo tofu obsahují vysoké množství železa, a tak může být množství železa v krvi u vegetariána srovnatelné s člověkem, který maso běžně jí.

Mýtus: Před odběrem nesmím alespoň den nic jíst ani pít
Tady pozor, toto tvrzení zcela určitě není pravdivé. Důležitá je hydratace před, ale i po odběru. Před odběrem je možná i lehká snídaně, např. rohlík. Je zkrátka potřeba dostatečně pít, ideálně neslazené tekutiny. Večer před odběrem zkuste jen vynechat tučná jídla a dát si něco lehkého. Spolu s tučnými jídly vynechejte také alkohol.  

Mýtus: Jsem žena a darovat krev nesmím
Není třeba tvrdit, že ženy nejsou vhodnými dárci. Celá otázka souvisí s hladinou hemoglobinu v lidském těle. Tu mají ženy obvykle nižší než muži. Pokud ale žena neváží méně než 50 kg, není těhotná či nekojí, její hladina hemoglobinu v krvi by měla být v požadované výši a krev darovat určitě může.

Ženy mohou podle současných pravidel platných v ČR darovat plnou krev nejvýše čtyřikrát do roka, muži pětkrát. Nejkratší interval mezi odběry musí přitom být osm týdnů. Jeden odběr plné krve činí 450 ml.

Mýtus: Kouřím a to je problém
Není! Krev může darovat také kuřák.

Mýtus: Darovaná krev mi bude v těle chybět
Lidské tělo obsahuje kolem 4-6 litrů krve. Nemusíte se tak bát, že by vám krev v těle chyběla. Zdravé tělo člověka, který přišel na odběr, si krev samo znovu vyrobí.

Krevní plazma a destičky se v těle obnoví do 48 hodin, krvinky zhruba do měsíce. Nejkratší doba, po které může dárce přijít znovu k odběru plné krve, je osm týdnů.

Faktem zůstává, že mýty se kolikrát šíří rychleji než ty důležité a správné informace. Nám se snad několik mýtů podařilo vyvrátit a naopak tu správnou informaci dostatečně komunikovat. Pravdou totiž opravdu zůstává, že prvodárců krve je stále málo.

Slovníček pojmů, aneb “dárcovská” terminologie

Prvodárcem je ten dárce, který jde krev darovat poprvé. V současné chvíli je velký nedostatek právě prvodárců. Je zapotřebí mít k dispozici celou škálu krve, která vždy pomůže těm, kteří ji potřebují. A právě zde vzniká potřeba seznam dárců neustále rozšiřovat.

Plná krev
Krev odebraná dárci se zpracuje na jednotlivé složky pro různé účely. Pacientovi se podá jen ta část krve, které má nedostatek. Z každého odběru plné krve se připraví tři transfuzní přípravky: koncentrát erytrocytů (červené krvinky), koncentrát trombocytů (krevní destičky) a plazma.

Hemoglobin
Hemoglobin je na železo bohatá bílkovina v červených krvinkách. Kyslík, který vstupuje do plic se naváže na hemoglobin v krvi, který jej dopraví ke  tkáním.

Krevní skupina
Krevní skupina je popis vlastností červených krvinek podle tzv.antigenů na jejím povrchu. V současné době se rozlišuje kolem 30 různých systémů krevních skupin, nejznámější je ale systém AB0, ve kterém rozeznáváme čtyři základní krevní skupiny: A, B, AB a 0.