Vůně trávy, potřetí v Lucerně

Píseň Vůně trávy, podle které se jmenuje album, prý není o marihuaně?
Napsal jsem ji na poslední chvíli a opravdu není o hulení. V jednom časopisu jsem četl rozhovor s fotografkou původem z Vietnamu, jejíž jméno znamená v překladu Vůně trávy. Moc se mi to líbilo, vzpomněl jsem si na své cyklistické toulky deltou Mekongu, a vznikla písnička. O vodě, která teče pomalu, ale nikdo ji nezastaví. O trávě, která nejde úplně zašlapat.

Na novém albu se trochu vypořádáváte i s tuzemskými politiky.
Ano, v písni Trapná lež. Vyrůstal jsem za těžkého socialismu, pak jsme chvíli zažívali krásu v devadesátých letech po osvobození, a teď mám pocit, že zase sklouzáváme do humusu. Zase se musíme stydět za naše politiky, kdy už je tady opět rozdělení na „my“ a „oni“, kdy si „oni“ dělají, co chtějí – často lžou, jako to bylo za komunistů. Zatím o tom ještě můžeme mluvit nahlas. Zatím. Ale stejně je to hrozně na prd.

Jste vášnivý cyklista a máte už na kole projeté desítky zemí na mnoha kontinentech.
To jo. Každý rok jezdíme do světa s kamarádem Karlem, který má v Plzni klub Zach’s pub, kde často hrajeme. Zamíříme spolu vždy v únoru na tři týdny do tepla a tam jezdíme na kole. Projeli jsme od Jamajky, Kostariky, Kolumbie, Mexika třeba i Nepál, Indii nebo Tanzánii. Kola si vždy vozíme svoje, horská.

V novém songu Livingstone, což je jméno známého cestovatele, jste zúročil své africké putování?
Text jsem ve skutečnosti napsal v Indii. Vypořádávám se v něm se svým vztahem k víře. Nejsem totiž věřící, a když jezdím do zemí, kde lidé v něco věří, tak jim někdy i závidím. Mají se v těžkostech o co opřít. My se třeba zlobíme, rozčilujeme, trápíme, a oni jen klidně řeknou – tak to asi má být.

A proč Livingstone?
Vždycky píšu texty až na hudbu a dává mi hodně práce, aby slabiky vycházely do melodie. Prostě mě to napadlo. Nehodil se mi tam třeba Emil Holub – hudebně, ani tematicky. David Livingstone byl nejen cestovatel, ale i misionář.

Album vyšlo po devíti letech, proč taková pauza?
Naše alba vždy vznikají dlouho. Nejsem schopný vychrlit písničky za rok tak, aby měly smysl. Jsem jediný autor a jako stavební projektant a otec jsem i dost časově vytížený. 

Myslel jsem, že už máte dospělé děti?
Nejstaršímu synovi je sice čtyřicet, ale nejmladšímu teprve čtyři roky. Celkem mám pět dětí.