Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Působivý snímek režiséra Jiřího Svobody z roku 1985 diváky zavede do nemocnice, ve které jsou prováděny ty nejnáročnější neurochirurgické zákroky. Stárnoucí profesor neurochirurgie (Miroslav Macháček) stojí před téměř beznadějnou operací malého pacienta, kterému se přezdívá Uzlík. Během hodin, které do zákroku zbývají, profesor rekapituluje svůj soukromý život a vzpomíná na své spolupracovníky i pacienty.

Základní linie příběhu je mimořádně silná i díky tomu, že autorka předlohy Valja Stýblová čerpala ze své lékařské praxe. V postavě hlavního hrdiny se nechala inspirovat zakladatelem čs. a světové neurochirurgie prof. Zdeňkem Kuncem. Vysokou míru autentičnosti dodává filmu i nefalšované nemocniční prostředí – točilo se mj. v pražských nemocnicích v Motole, na Vinohradech a v Krči.

Geniální workoholik

Macháček byl excelentní herec a bilancujícího a pochybujícího profesora ztvárnil velmi přesvědčivě. Ostatně, on sám byl v reálném životě plný pochybností, bolesti a strachu stejně jako jeho filmová postava.

Kolegové se ho báli

Spolupráce s Macháčkem byla kvůli jeho perfekcionismu hodně náročná. Byl hektický, ale přitom vždy zaměřený na bezchybný výkon a soustředění. Stoprocentní souhru vyžadoval také od kolegů. I proto se ho herci na jednu stranu báli, na druhou ho milovali. Zkrátka a dobře, geniální herec a režisér byl vždy nespokojený se světem i se sebou samým. A práce pro něj sice byla životním posláním, ale zároveň i prokletím, protože v něm probouzela pochybnosti a vnitřní běsy.

„Macháček, to byla syntéza všeho. On byl divadlem posedlej. Úplnej šílenec. Někteří se ho až báli. Byl děsně přísnej, neodpustil vůbec nic,“ řekla o něm například kolegyně Luba Skořepová.

Herecký koncert

Film Skalpel, prosím, který 22. září odvysílá Televize Seznam, ale nestojí a nepadá jen s Macháčkem. Výborný výkon podal mj. i Radoslav Brzobohatý v roli profesorova kolegy docenta Krtka, kterému umírá jediná dcera na leukemii. V roli profesorovy ženy, lékařky Jitky, se představila skvělá Jana Brejchová, které se přezdívalo „česká Bardotka“.

Ve filmu se objevila i další „Bardotka“ – tentokrát importovaná z Polska. Barbara Brylská v něm ztvárnila profesně nejistou MUDr. Volejníkovou, která zaviní smrt své pacientky.

Krása není vše…

Nádherná a talentovaná Polka, kterou zbožňovali doma i v zahraničí, ale na vlastní kůži poznala, že krása a sláva neznamená v životě vlastně nic. V roce 1993 se při autonehodě zabila její jediná dcera, úspěšná modelka Barbara Kosmal, které bylo pouhých 20 let.

Po této tragédii Brylská tři roky vůbec nevyšla z domu. „Styděla jsem se lidem podívat do očí. Já jsem žila a moje dcera ne,“ uvedla herečka, i když za dceřinu smrt nemohla. Řadu dalších let pak trvalo, než se s tragédií aspoň částečně vyrovnala. Po letech truchlení Brylská novinářům přiznala, že si chtěla vzít život. Nakonec ale zůstala žít pro svého mladšího syna Ludwiga.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám