V programu máte uvedeno, že odmítáte pozitivní diskriminaci, zvýhodňování takzvaných diskriminovaných menšin. Co máte na mysli a jak se to dá zařídit?
Když přijdete na úřad a jste menšina, máte speciální okénko, kde vám úředník všechno vypíše.

Menšina je podle vás kdo?
Mohou to být Romové i jiné etnické skupiny, které jsou na našem území.

Třeba Ukrajinci? Nebo koho myslíte?
Ukrajinců tu není tolik. Jde o to, že menšiny mají třeba na sociálce speciální kancelář, kam klient přijde, úřednice mu všechny formuláře a žádosti vypíší, poradí mu. Když vy přijdete na sociálku, úřednice vám řekne, že tam není od toho vám radit, že máte vypsat formulář a že se ozvou.

Takže menšinám pomáhají a většinovému obyvatelstvu podle vás ne?
Oni se chovají tak, aby státu ušetřili peníze, ale podmínky by měly být nastavené pro všechny stejně. Pokud poradím jednomu, musím poradit i druhému. Nebo ať se neradí nikomu a každý ať si dokumenty vyplní sám.

To, že někomu úředníci vycházejí víc vstříc, berete jako pozitivní diskriminaci?
Ano, určitě.

Jak to z pozice na Plzeňském kraji zařídíte, když je to celostátní agenda?
I na kraji můžu razit to, co je v ústavě, tedy že máme všichni rovné podmínky.

Jakou škodu má stát nebo my všichni z toho, že úřednice někomu lépe poradí?
Mezi lidmi pak vzniká nevraživost, protože si řeknou, já nedostanu sociální dávky, on je dostane. Už teď mezi lidmi koluje, že pokud nemají správnou barvu pleti, nedostanou sociální dávky, že jim nikdo nepomůže a úředníci naopak řeknou, že pokud mají auto, mají ho prodat a ne žádat o sociální dávky.

Vy mluvíte o pozitivní diskriminaci, ale v České republice funguje i opravdová diskriminace. Když například Rom zavolá někomu, že si chce od něj pronajmout byt, už kvůli jménu se stává, že ho majitel odmítne. Není větší problém tato diskriminace?
Já bych neřekla, že je to diskriminace, to je pouze zkušenost s tímto etnikem. Když vám zavolá Vietnamec, nemáte problém a přitom se také jedná o menšinu. Ale o menšinu, jejíž příslušníci jsou schopní, pracovití, chodí do práce a když jim pronajmete byt, neudělají vám z něj kůlničku na dříví, ale budou vám platit.

Já ale vycházím ze zkušenosti Romů, kteří se zajímali o byt. Byli to slušní lidé, ale měli jedinou vadu – jinou barvu pleti.

Pokud chtějí podnájem, mohou obvolat více lidí, existují tu i městské byty. Pokud jsou to slušní, pracovití lidé, nikdo jim nebrání, aby si vzali úvěr a opatřili si vlastní bydlení, jako to činí většinová společnost.

Takže nepovažujete za problém, že slušný člověk jen kvůli jiné barvě pleti se k pronájmu bytu nedostane?
Já to beru tak, že právo vlastníka bytu je rozhodující. Do toho by lidem stát neměl mluvit. To je jako když k vám přijde návštěva. Někoho pustíte a někoho ne.

Vy říkáte, že Romové mohou pracovat, vzít si úvěr, ale v České republice existuje diskriminace i v tom, že zavolají zaměstnavateli a ten je nevezme jen proto, že jsou Romové. Necítíte to jako velký problém?
Já mohu mluvit ze zkušenosti. Manžel podniká. Měli zaměstnané i Romy a měli s nimi špatné zkušenosti, protože dva dny přišli do práce, pak dva dny ne. To se opakovalo a pak už se ani neozvali.

Neromové do práce chodili?
Ano, chodili nebo se slušně omluvili, když nemohli.

Ale my tu vedle sebe žijeme. Oni jsou občané a my s nimi musíme žít na tomto území. Nemůžeme je nikam vystěhovat. Máte nějaký návrh, abychom soužití zlepšili?
Jeden náš člen je Rom, je hendikepovaný a pracuje v chráněné dílně. I on a někteří lidé z romské menšiny nás v kampani podporují a říkají, že je problém v tom, že Romové dostávají všechno zadarmo. Zkrátka je to v České republice nastavené tak, že se jim nevyplatí pracovat.

Nejen Romům se tím pádem nevyplatí pracovat.
Bohužel ano, je to tak. Jde ale o to, že oni se na rozdíl od většinové společnosti existujícímu systému víc přizpůsobili. Jsou zkrátka přizpůsobivější než většinová společnost.

V Česku jsou naopak nízké sociální dávky. Vy navíc říkáte, že se v České republice lidem nevyplatí pracovat, ale nikdy předtím tady tak nízká nezaměstnanost nebyla. V Plzeňském kraji byla dlouhodobě dvouprocentní, teď se kvůli covid-19 mírně zvedla.
Ale určitému etniku se to vyplatí a to je hodně zastoupeno v těch dvou procentech.

A podle vás to není tím, že Romy podnikatelé nevezmou do práce a že je v České republice diskriminace?
Není to tím a nemluvme o diskriminaci. Když o ní nebudeme mluvit, diskriminace tu nebude. Já jsem byla na úřadu práce, měla jsem tam jednání a byl tam pán z romského etnika a rozčiloval se, že mu ještě nebyl přiznaný invalidní důchod, přitom byl zdravý, nic mu nebylo.

V České republice byla dlouhodobě nízká nezaměstnanost. Zjišťovala jste někdy, kolika procentní nezaměstnanost je v romském etniku?
Tato statistika se bohužel nevede.

Takže nemáte žádný důkaz.
Stačí přijít na úřad práce.

Mluvíte o tom, že je třeba zrušit sociální dávky jako je příspěvek na bydlení a další, zdají se vám vysoké i dávky v nezaměstnanosti. Když je ale snížíte, přijdou o ně nejen Romové, ale i ostatní lidé.
Já bych nešla cestou snižování dávek, ale cestou pozitivní motivace. Když bude člověk pracovat, zaplatí méně daní a peníze mu zůstanou. Když nebudete pracovat, tak peníze nedostanete.