Letní sezona představuje pro česká regionální letiště klíčovou část roku. Koronakrize ji však nekompromisně zdevastovala. Cestujících ubylo o osmdesát a více procent letištím v Brně, Ostravě, Pardubicích a Karlových Varech. Obdobně drasticky se propadly příjmy letišť, jejichž ztráty čítají desítky milionů korun.
Bezprecedentní sílu krize ilustruje vývoj v Brně, které má nejvytíženější regionální letiště v Česku. Zatímco loni odbavilo druhý nejvyšší počet cestujících ve své historii, přesněji 543 tisíc, z toho 376 tisíc v létě, letos v červenci a srpnu odbavilo o 85 a 79 procent méně cestujících.
„Vládní nařízení, rozhodnutí dopravců, obava z cestování i situace v cílových destinacích způsobily, že zásadní letní sezóna je po té loňské rekordní jednou z nejhorších v novodobé historii letiště. Tento výpadek se projeví i na celkovém hospodaření,“ uvedl mediální zástupce letiště Jakub Splavec. Provoz zajišťuje společnost Accolade, jež si letiště pronajímá od Jihomoravského kraje.
„Odvážlivci“, kteří se v létě s rouškou vydali k moři do Řecka, Bulharska či Tuniska, dostatečné příjmy ani zdaleka nezajistili: finanční ztráty letiště odhaduje mezi 60 a 75 miliony. Propustilo proto nižší desítky zaměstnanců.
Poměrově ještě strmější úbytek cestujících postihl Ostravu. Do letních destinací jich z letiště Leoše Janáčka odletělo o 94 procent méně než loni. „Nacházíme se v nejhlubší krizi leteckého průmyslu v historii. Způsobila nám nevratné škody včetně zdecimování poptávky po létání,“ sdělila mluvčí letiště Kateřina Pustějovská. Letiště zatím výši ztrát neuvedlo, je ale pravděpodobné, že se rovněž pohybuje v řádu desítek milionů.
Za prvních osm měsíců roku „prošlo“ ostravským letištěm pouze třicet tisíc cestujících. V důsledku krize navíc aerolinie LOT odložily start významné linky do Varšavy, a to z března na konec října.
Mezi jedno z mála současných pozitiv letiště řadí sázku na nákladní dopravu. Loni otevřelo letecký most s Čínou, v polovině září začala létat pravidelná nákladní linka do Kolína nad Rýnem. Počet přepravených nákladů tak letos stoupl o více než sedmdesát procent.
Ředitelka pardubického letiště Hana Šmejkalová připomněla, že loňské léto poznamenala krize kolem letadel Boeing MAX. Kvůli jejich uzemnění letiště odbavilo téměř o polovinu méně cestujících, než plánovalo. Koronakrize je však ještě horší: „Letos jsme na osmnácti procentech cestujících z loňského roku,“ uvedla ředitelka. V červenci a srpnu tak letiště odbavilo jen nižší tisíce cestujících a ztratilo řadu klíčových spojů, ze kterých zůstaly pouze lety do Alicante, Lvova a Kyjeva, jež zajišťují dopravci Ryanair a Wizz Air.
Pardubickému letišti jeho akcionáři – město a kraj – už dříve nařídili, aby spočítalo finanční dopady vládních omezení a aby zažádalo ministerstvo dopravy o finanční náhradu.
„Pokud se bude situace vyvíjet dál jako dosud, rozhodující budou kompenzace za takřka celý rok, ne pouze za jaro,“ řekl Martin Netolický (ČSSD), hejtman Pardubického kraje. „Nejsou to astronomické částky, pro letiště jsou však zásadní. Mandát a vyjednávací pozici zástupců regionálních letišť však nyní oslabují blížící se krajské volby,“ dodal Netolický.
„Vzhledem k tomu, že je žadatelů asi hodně, nedovedu odhadnout, zda a případně kdy bude kompenzace vyplacena,“ doplnila Šmejkalová. S ministerstvem jednají i ostatní letiště. Zatím bez výsledku.
„K zajištění likvidity jsme s vedením kraje projednali příplatek mimo základní kapitál ve výši deseti milionů. S ministerstvem jednáme o kompenzaci především za období nouzového stavu,“ upřesnil jednatel karlovarského letiště Jiří Pos.
Západočeské letiště je zřejmě v nejhorší situaci, protože nemá pravidelné ani charterové linky. Mezi dubnem a červencem odbavilo 187 cestujících. „Fatální dopad na hospodaření měl výpadek příjmů z jediné pravidelné linky společnosti Pobeda z Moskvy a ostatních obchodních letů z třetích zemí mimo schengenský prostor. Na celý rok jsme přitom původně plánovali 85 tisíc cestujících,“ uvedl Pos.
Výpadek výnosů činí v Karlových Varech každý měsíc dva miliony korun. Jediné příjmy tak plynou z nájemného z nebytových prostor, provozu letecké školy a malých soukromých letadel.
