Testování je katastrofa, Johnson jedná chaoticky. Lidé opatření často ignorují, říká Češka žijící v Anglii
Na jaře byla Británie jednou z nejvíce zasažených zemí koronavirem v Evropě a byla také jednou z posledních, které přikročily k uvolňování opatření. Teď vláda Borise Johnsona přichází s novými restrikcemi, podle expertů ale nejsou ohlášené kroky dostatečné. Myslí si to i Češka žijící v Anglii Olga Krupauerová, podle které lidé pravidla často ignorují. „Katastrofická“ je podle ní i dostupnost testů, Britové tak mnohdy končí v karanténě zbytečně.
„Budeme-li dodržovat tato jednoduchá pravidla, společně touto zimou projdeme,“ prohlásil premiér Boris Johnson během úterního projevu, ve kterém apeloval především na disciplínu a sounáležitost britské populace.
Británie zavádí nová opatření proti koronaviru. Bary musí zavřít v deset, lidem se doporučuje home office
Číst článek
Přísnější opatření proti šíření koronaviru v Anglii se mimo jiné týkají hospod, barů a restaurací, které budou od čtvrtka zavírat v deset hodin večer. Pohostinská zařízení zároveň budou moci obsluhovat jen zákazníky sedící u stolu. Kromě toho se rozšiřuje seznam míst nošení roušek, které je nově povinné například pro lidi v taxících. Zpřísňují se pravidla pro shromažďování, například svateb se bude moct účastnit maximálně 15 lidí, a ne 30 jako dosud. Pokud to situace umožňuje, lidé by měli pracovat hlavně z domova.
„Musím zdůraznit, že pokud naše kroky ve snaze snížit reprodukční číslo pod hodnotu jedna selžou, vyhrazujeme si právo na důraznější zásah a výrazně větší restrikce,“ dodal Johnson, podle kterého opatření zaberou pouze tehdy, pokud je budou obyvatelé země dodržovat. Zpřísňují se proto i pokuty za jejich porušení, například za nenošení roušek se zdvojnásobí na 200 liber (skoro 6000 korun).
Jak upozorňuje britská televize BBC, řada britských odborníků včetně Britské lékařské asociace nové kroky vlády kritizovala jako nedostatečná. Premiér podle nich promarnil příležitost výrazněji zpřísnit takzvané „pravidlo šesti“, tedy nedávno zavedený plošný zákaz shromažďování více než šesti lidí. Jak se totiž ukazuje, koronavirus se masově šíří hlavně napříč domácnostmi. Například Wales, Severní Irsko a nově i Skotsko už přitom přikročily k zákazu návštěv lidí z jiných domácností.
Kdo je Olga Krupauerová?
Olga Krupauerová se narodila v Českých Budějovicích. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví a díky Fulbrightovu stipendiu také televizní žurnalistiku v New Yorku. Pracovala jako zpravodajka Českého rozhlasu v USA, je autorkou knihy S veverkami na půdě. Nyní žije se svou rodinou ve Velké Británii – konkrétně v hrabství Dorset v regionu Jihozápadní Anglie – a učí na střední škole španělštinu.
Kritika odborníků míří také na srpnové úsilí vlády Borise Johnsona, který na jaře nemoc prodělal, nahnat lidi zpátky do kanceláří. Na konci prázdnin, kdy začalo nových případů nákazy covidem-19 postupně přibývat, vláda ohlásila mediální kampaň za ukončení doby práce z domova. Snažila se tak vyjít vstříc podnikatelům, kteří upozorňovali na vylidňování měst.
Na zmatené kroky britské vlády poukazuje také Olga Krupauerová, někdejší zpravodajka Českého rozhlasu ve Spojených státech, která momentálně žije s rodinou na jihu Anglie.
„V srpnu Johnson vyzýval k tomu, ať se lidé vrátí do práce, protože jsou městská centra prázdná, což má velký dopad na obchody. Teď zase nabádá, aby lidé co nejvíce pracovali z domova. Stejně tak Johnson v srpnu vyzýval, aby lidé chodili do restaurací. Proběhla tu kampaň ‚Eat out to help out‘, kdy všichni lidé v restauracích měli od pondělí do středy jídlo do 20 liber z poloviny refundováno vládou. Teď ale nová nařízení přikazují, aby byly bary a restaurace otevřeny jen do 10. hodiny večerní,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.
‚Chování lidí bylo neuvěřitelné‘
Neustálé změny v opatřeních a prohlášeních vládních představitelů v čele s Johnsonem se tak podle Češky žijící v Anglii „velmi negativně“ odráží na dodržování pravidel mezi obyvateli. Fakt, že lidé opatření mnohdy nedodržují, ostatně naznačují některé kroky vlády.
Švédsko už není ‚propadlíkem‘ v řešení covidu. Pomohla disciplína a střízlivost, říká Čech z Lundu
Číst článek
Už začátkem září vláda oznámila, že ve městech budou moci být nasazeny speciální covidové hlídky, které budou kontrolovat odstupy mezi lidmi. Mimo to se i zvyšují pokuty za nedodržování pravidel, a to nejen za nenošení roušek. Minulý týden Johnson například pohrozil pokutami ve výši až 10 tisíc liber (téměř 292 tisíc korun) těm, kteří poruší karanténu poté, co přišli do styku s nakaženým.
„I když Johnson říká, že na to bude dohlížet policie a za porušení budou padat vysoké pokuty, realita je taková, že jen minimální procento lidí, kteří porušili karanténu, bylo nějakým způsobem potrestáno. Proto bych řekla, že určité skupiny lidí pravidla do značné míry porušují,“ míní Krupauerová.
Drtivá většina lidí se podle ní chová zodpovědně, část společnosti ale nařízení ignoruje. Přestože to nelze zcela generalizovat, jedná se prý hlavně o mladší lidi a studenty, kteří jdou večer za zábavou.
„Bydlím kousek od pláže a v létě bylo naprosto neuvěřitelné, jak se lidé chovali. Pláž byla narvaná, lidé naprosto ignorovali bezpečné vzdálenosti. Místní starostka šla sama na pláž apelovat na lidi, ti na ni ale plivali a nadávali jí. Protože Britové nemohli jezdit do zahraničí, lidé často kempovali na plážích i v parcích, ignorovali veškerá pravidla a téměř nikdo nebyl potrestán. Nikdy jsem neviděla, že by policie nějakým způsobem zakročila a vyhnala by například ty, co tu načerno kempovali. Bohužel bych řekla, že vynucování pravidel policií je dost laxní,“ míní.
Testování jako velký problém
Nejnovější opatření byla ohlášena den po varování hlavního zdravotnického poradce britské vlády Chrise Whittyho, podle kterého by v případě nejčernějšího scénáře mohlo v polovině října přibývat téměř 50 tisíc nakažených Britů denně. V současnosti to jsou zhruba 4000, ještě ve druhé polovině srpna se přitom denní přírůstky pohybovaly kolem 1500.
Češka žijící v Británii: Johnsonova vláda v době šíření koronaviru naprosto zklamala, instrukce byly nejasné
Číst článek
Zrychlující se šíření koronaviru se začíná projevovat také na situaci v nemocnicích. Už v pátek britský ministr zdravotnictví Matt Hancock upozorňoval, že se počet pacientů hospitalizovaných s onemocněním covid-19 každých osm dní zdvojnásobuje. Úřady proto varují před návratem kritického jarního scénáře, kdy s covidem-19 umíraly stovky Britů za den – s necelými 42 tisíci případy Spojené království eviduje nejvyšší počet mrtvých s covidem-19 z celé Evropy, a pátý nejvyšší na světě.
Přestože od jarního vrcholu pandemie uběhly více než tři měsíce, klíčovým problémem britského boje s koronavirem i nadále zůstávají testovací kapacity. Provedených testů na covid-19 sice přibývá, stále jich ale není dostatek. Ukázaly to hlavně poslední tři týdny, kdy počty nových případů začaly rychle růst a děti se vrátily do školních lavic, poptávka po testech proto vzrostla. Ne na každého se ale dostane.
„V Británii je obrovský problém trasování a testování lidí. Testování je zcela neadekvátní a lidé si na to hodně stěžují. Vzhledem k tomu, že testy nejsou k dispozici, děti nebo učitelé musejí zůstávat ve 14denní karanténě, což hodně lidí považuje za zbytečné. Lidi by se radši podrobili testu, než aby museli být doma,“ popisuje Krupauerová s tím, že pokud jeden žák onemocní, musí zůstat doma i ostatní, zdraví žáci.
Johnson se proto dostává pod palbu opozice. Například lídr labouristů Keir Starmer podle listu The Times premiérovi začátkem týdne vyčetl, že ho k navýšení testovacích kapacit před podzimní druhou vlnou koronaviru vyzývali už na jaře. Vláda ale podle něj nejednala a výsledkem je, že v době, kdy to země nejvíc potřebuje, se systém ukazuje jako nefunkční.
„Situace týkající se dostupnosti testů je opravdu katastrofická. To, co Johnson na jaře sliboval z hlediska testování a trasování, se nesplnilo. Opozice ho za to silně kritizuje. Normální Angličan nemá šanci se nechat testovat – pouze v případě, že má symptomy a lékař ho na test pošle. Lidé si stěžují, že testy nejsou k dispozici, systém je chaotický a čekání na výsledky trvá dlouho,“ dodává někdejší zpravodajka Českého rozhlasu v USA.
Přestává fungovat trasování, jde o zlomový bod. eRouška se měla zavést dávno, míní virolog Hirsch
Číst článek
Jiný kraj, jiný mrav
Kromě Anglie jsou opatření zpřísňována také v ostatních částech Spojeného království, tedy Skotsku, Walesu a Severním Irsku, které v boji s koronavirem postupují samostatně. Například ve Skotsku bude od pátku kromě zákazu domácích návštěv nově platit také omezení otevírací doby barů, které musí stejně jako v Anglii zavřít do 22.00.
„V nových opatřeních je nejpřísnější Skotsko, které má velmi malý počet nakažených. Zavedlo zákaz návštěv lidí z jiných domácností, takže si domů vlastně nemůžete pozvat například babičku a dědečka. To zavedlo Skotsko, Wales a Severní Irsko. Naopak Anglie zase zakázala veškeré halové sporty, zatímco Skotsko a Wales ne. Je trochu ironické a pro mě překvapující, že v každé oblasti jsou pravidla jiná,“ upozorňuje Krupauerová.
Odlišný přístup k řešení epidemie koronaviru, který jednotlivé britské regiony razí, totiž do situace mnohdy vnáší zmatek. Problémy to způsobuje například při zavádění nových pravidel pro nástup do povinné karantény pro lidi vracející se z rizikových zemí. V uplynulých týdnech se tak stávalo, že zatímco člověk cestující z rizikové země do Anglie do karantény musel, při příletu do Walesu už ale ne.
