Za 30 let bude na světě 10 miliard lidí. A to je problém, protože nebudou žít jenom ze vzduchu. Ale zatímco populace bobtná, rozloha zemědělské půdy se nezvyšuje – spíš naopak, protože lidé, jejich bydlení a průmysl jsou roztahovační.

Rostlinný biolog Karel Říha věří, že v ruce drží návod, jak problém vyřešit. Vědec z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity se svým týmem zkoumá rostliny pomocí nových metod editace genomů, která dokáže zlepšovat odolnost plodin vůči škůdcům a počasí či zvyšovat výnosnost.

Sklizeň 2.0
Vydání Forbesu Sklizeň 2.0
Koupit Teď

Musí se zemědělství zásadně inovovat, aby lidstvo přežilo?

O tom jsem přesvědčený. Před 100 lety žily na planetě dvě miliardy lidí. A možná 80 procent jich pracovalo v zemědělství. Teď je nás bezmála osm miliard, ale v zemědělství pracují v Česku asi dvě procenta populace. Ten vývoj byl revoluční a podobným tempem potřebujeme pokračovat. Musíme se soustředit na inovace, protože úrodnou půdu už nenafoukneme. To bychom museli mýtit lesy, a to nechceme.

Půdy nepřibývá, naopak jí ubývá kvůli urbanizaci, ale i erozi a místy se zvyšující salinitě, třeba ve Střední Asii. Takže musíme najít způsob, jak být produktivnější na stejném, či dokonce menším množství půdy. Mimochodem, víte, který objev v dějinách lidstva zachránil nejvíc životů?

Vakcinace, tipla bych. Ale hádám, že nás překvapíte něčím jiným.

Syntéza umělých hnojiv. Byl to objev principu, na kterém se vyrábí všechna dusíkatá hnojiva. A ta dokázala úžasným způsobem zvýšit výkonnost zemědělství. Zároveň ale klasické zemědělství, jak ho známe dnes, půdu znehodnocuje a v tomhle směru už není kde brát. Teď je potřeba přeřadit na vyšší stupeň, přijít s lepším řešením. Jediná cesta je inovovat.

Takže roboti a drony na polích, chytré zemědělství, satelitní kontrola polí, vertikální farmy ve městech… A taky geneticky modifikované plodiny?

Ano. Protože víte, co byl další velký objev, který pomohl nakrmit rostoucí populaci? Když se v 50. a 60. letech vyšlechtily ultravýnosné kultivary obilovin, rýže, ječmene, kukuřice, které na polích používáme dodnes. Té době se říká zelená revoluce a její přínos spočíval třeba i v tom, že přinesla obilí, u kterého se zrno nevysypává z klasu, nebo úrody odolnější vůči patogenům.

Taky se podařilo vytvořit krátkostopé obiloviny. Nemají dlouhý stonek, a tak nepolehávají a snáz se sklízejí velkou mechanikou, která se v té době na pole rozšířila. Byla to vskutku revoluce, zabránila tehdy hladomoru v Asii a nakonec ji ocenili i Nobelovou cenou.

Vydání Forbesu Sklizeň 2.0
Koupit teď

Je rozdíl mezi GMO, jak ho známe, a genetickým editováním, které děláte v laboratoři vy?

Zásadní rozdíl. Představte si genom jako provázek DNA. My do něj nevnášíme nový kousek, ale cíleně ho měníme. Rozstřihneme ho a rostlina, která má vlastní opravný mechanismus, ten provázek zase slepí – v tom místě vznikne mutace, kterou potřebujeme. Pracujeme přitom ale jenom s DNA, která už je přítomná v organismu. Takové způsoby se používají i v klasickém šlechtitelství, kde ale DNA mutovala náhodně. Rozdíl mezi klasickým šlechtitelstvím a naší prací v laboratoři je v tom, že my ty změny teď dokážeme zacílit, popsat a určit.

Jak moc v tuto metodu věříte?
Je opravdovou revolucí v biologii. Věřím, že za to autoři dostanou Nobelovu cenu.

Nebyl v týmu vědců, kteří metodu CRISPR před 10 lety vyvinuli, i jeden Čech?

Martin Jínek. Mladý, ale velice respektovaný. Byl jako postdoktorand v mezinárodním týmu, který tuto metodu objevil, přímo se podílel na vývoji, odpracoval si to v laboratoři. On je také prvním autorem jednoho z klíčových článků, který o metodě otiskli v Science.

Zbytek rozhovoru si můžete přečíst v podzimním vydání speciálu Forbes NEXT, které je právě na stáncích.