Fakt, že organizátoři museli 33. ročník přichystat vlastně dvakrát, sice podle ředitelky Evy Veruňkové Košařové znatelně prodražil rozpočet, tradičně bohatou programovou skladbu se ale prý i v netradičním termínu podařilo zachovat. „Každý festivalový den nabídneme alespoň jednu premiéru či předpremiéru, domácí filmovou novinku, soutěžní snímky či pohled do německé a slovenské filmařské kuchyně,“ ujišťuje.
Finále půjde rovněž po stopách českých tvůrců v zahraničních kinematografiích, promítne studentské prvotiny a chce být, i v režimu přísnějších epidemických opatření, znovu místem setkání s hvězdnými hosty. „Snad to diváci ocení a přijdou si festival užít,“ doufá jeho ředitelka.
Svět Alfonse Muchy
Přehlídku zahájí premiéra dokumentu režiséra Romana Vávry Svět podle Muchy. Při mapování osudů autora Slovanské epopeje cestoval filmový štáb od Paříže, Německa či Ameriky po Japonsko, klíčovou byla ovšem podle Vávry i skutečnost, že vnuk Alfonse Muchy a držitel dědických práv John Mucha zpřístupnil filmařům slavný hradčanský byt.
„Alfons Mucha v něm sice nežil, ale bydlel tu jeho syn, spisovatel Jiří Mucha, který tam postupně shromáždil otcovu rozsáhlou pozůstalost,“ vysvětluje režisér. „My jsme se zde ocitli doslova ve snovém světě, troufám si dokonce tvrdit, že tento byt svou atmosférou nemá s ničím srovnání,“ prohlašuje.
Může prý evokovat i někdejší věhlasný ateliér Alfonse Muchy na pařížské Val-de-Grâce. Tam slavného moravského malíře a designéra už od sklonku 19. století navštěvovali nejen herečka Sarah Bernhardtová, jejíž secesní portréty ve formě plakátů Muchu proslavily, či další významní umělci, například malíř Paul Gauguin, ale třeba i průkopníci kinematografie bratři Lumièrové. „Dokonce v koupelně pražského bytu visí například originály děl dalšího Muchova přítele Toulouse-Lautreca,“ usmívá se Roman Vávra.
„John Mucha nám dovolil čerpat také z předtím ještě neotevřených stoletých rodinných archivů či dosud nezveřejněných osobních zápisků svého otce, pořízených těsně před jeho smrtí. Příprava filmu byla velkým dobrodružstvím,“ shrnuje.
Ledňáčci a debutanti
Finále promítne víc než stovku snímků, 38 (z více než 160 přihlášených) se utká o festivalové ceny, Zlaté ledňáčky v pěti soutěžních sekcích. Těmi jsou Nejlepší celovečerní hraný nebo animovaný film, Nejlepší dokumentární film a Nejlepší studentský film i Nejlepší televizní a internetový projekt v kategoriích „seriálová tvorba“ a „film a minisérie“.
Často jde o režisérské debuty. Mezi devíti snímky v hned první soutěžní kategorii je to celovečerní debut Bohdana Karáska Karel, já a ty, snímek Juraje Šlauka Punk je hned, film Staříci dvojice režisérů Ondřeje Provazníka a Martina Duška, thriller Tiché doteky Michala Hogenauera, či Vlastníci, filmový debut divadelního režiséra Jiřího Havelky.
„Východní “ i „západní“ Němci
Festival připravil také speciální blok profesionálních krátkých filmů a osm nesoutěžních sekcí od „prvního úlovku“, tedy představení dosud neuvedených filmů a dokumentů, po „české stopy v mezinárodních koprodukcích“. ZOOM Finále má letos v programu slovenské snímky, které u našich východních sousedů bodovaly více než stotisícovou návštěvností, například hororově mysteriózní film Trhlina režiséra Petera Bebjaka. V sekci Německé kino pak ukáže pohledy na „východ“ a „západ“ 30 let po pádu železné opony.
Z domácích novinek se lze během Finále těšit také na první díl seriálu Jaroslava Brabce Zločiny Velké Prahy, hudební dokument Karel přibližující legendu české pop music a plzeňského rodáka Karla Gotta pohledem režisérky Olgy Malířové Špátové, absurdní tragikomedii Tichý společník, kterou podle vlastní ceněné novely natočil Pavel Göbl či dokumentární portrét Adély Jandec Sirotkové o z Plzně pocházející ikoně českého loutkového divadla Neobyčejný život Josefa Spejbla.
Hlavním festivalovým centrem zůstává Měšťanská beseda, nově bude připraven promítací sál také v plzeňském Divadle Dialog.
