Arktidu za patnáct let nebude pokrývat led, tvrdí vědci. Zájem o oblast dlouhodobě projevuje Čína |
V Arktidě se rozprostírá stále vetší množství „rybníků“ vzniklých z tajícího ledu. Čím více vody v oblasti je, tím více se otepluje, jelikož voda sluneční paprsky odráží méně než led. V posledních letech tak vzniká podle vědců přímo začarovaný kruh. Vrchol přitom nastane podle nejnovější vědecké simulace v roce 2035 a led zmizí.
Není tak divu, že se lidstvo snaží vymyslet, jak tomu zabránit. Jedním z možných řešení by mohlo být využití oxidu křemičitého, jak tvrdí odborníci z neziskové organizace s názvem Arctic Ice Project (AIP). Ti by ho chtěli rozptýlit po částech Arktidy ve snaze chránit ji před slunečními paprsky a pomoci tak ledu dorůst.
Podle BBC našla hlavní technická ředitelka AIP Leslie Fieldové výrobce, který z oxidu křemičitého, hlavní složky písku a primární přísady při výrobě skla, dokáže vyrobit krystalky o průměru 65 mikrometrů. To znamená, že jsou tenčí než lidský vlas, ale příliš velké na možné životu nebezpečné vdechnutí. Navíc jsou uvnitř duté, takže podle Fieldové plavou na hladině a nadále odráží sluneční svit, i když led začne tát.
„Naprostý nedostatek pokroku v oblasti zmírňování změny klimatu skutečně otevírá prostor pro všechny tyto geoinženýrské postupy, o kterých je třeba diskutovat,“ řekla pro BBC odbornice na dané odvětví Emily Coxová z univerzity v Cardiffu.
Důvěra i kritika
K optimismu podle BBC vybízejí již uskutečněné zkoušky využití oxidu křemičitého. Například v rybníku v Minnesotě zůstaly na jaře v části posypané krystalky zbytky ledu, zatímco v nekryté oblasti rybníka led úplně zmizel.
Nezávislí experti se ovšem obávají o arktický ekosystém. „Prostě to ucpe oceán,“ uvedla k tématu stručně Cecilia Bitzová z Washingtonské univerzity, odbornice specializující se na arktický mořský led. Strach panuje u vědců také z toho, že by krystalky oxidu křemičitého mohly blokovat sluneční světlo z fotosyntetického planktonu a mít na svědomí změnu jeho množství. To by podle bioložky Kariny Giesbrechtové z kanadské univerzity ve Victorii mohlo mít vliv na život ryb či ledních medvědů.
Jak obnovit led v Antarktidě? Udělejme z mořské vody sníh a střílejme jej sněžnými děly, navrhují vědci |
Návrh organizace AIP nese také ekonomická úskalí. Celkový účet za využívání oxidu křemičitého v Arktidě by mohl bý podle některých expertů až pět miliard dolarů. Fieldová nicméně namítá, že cifra nepůsobí tak hrozivě, jak by se mohlo zdát, v porovnání se škodami, které USA vznikly při extrémních povětrnostních a klimatických katastrofách mezi roky 2017 a 2019. Částka činila 460 miliard dolarů.
Sama Fieldová nicméně připouští, že je třeba nabízenou techniku ještě dále testovat a dodává, že geoinženýrství v žádném případě nenahrazuje snižování emisí uhlíku. Spíše ho vidí jako příležitost získat čas. Krystalky z oxidu křemičitého jsou podle ní „záložním plánem, o kterém doufala, že nikdy nebude potřeba“.
