Luhačovický kovorytec vytvořil dar pro amerického ministra zahraničí

Foto: N. Synek, Senát ČR, archiv D. Kranze
LUHAČOVICE - David Kranz z Luhačovic, kovoorytec a středoškolský učitel na Střední škole Centrum odborné přípravy technické Uherský Brod, vytvořil dar pro ministra zahraniční USA. Server Zlin.cz o tom informoval mluvčí luhačovické radnice Nikola Synek.

Zručný kovorytec z Luhačovic věnoval většinu letních prázdnin práci na zakázce pro Senát Parlamentu ČR, pro který vyráběl exkluzivní dárkový předmět určený těm nejváženějším osobnostem. Ač to rytec původně netušil, první z kazet se zdobeným symbolickým klíčem od Senátu putovala jako oficiální dar americkému ministru zahraničí Miku Pompeovi. Sám autor to považuje za velkou poctu. „Je to obrovská prestiž, je fajn, že člověk ví, že po něm něco takového zůstane. Je to ale jako spousta věcí o náhodě, že jsem se k tomu dostal,“ konstatoval David Kranz.

Senát oslovil akademického sochaře Miroslava Kováříka z Ratíškovic, aby navrhl výtvarnou podobu klíče. Ten si brodskou školu pamatoval z burzy středních škol, a tak se na ni obrátil s tím, zda by se to zde mohlo realizovat. Ředitel školy pak akademickému sochaři doporučil právě Davida Kranze

„Původní myšlenka byla, že to budou realizovat pod mým vedením naši studenti, ale školy byly nejdřív zavřené kvůli koronaviru a pak byly prázdniny, takže ta realizace nakonec byla na mně. Ze senátu totiž chtěli mít první sadu pěti klíčů dodanou už do září. Tak jsem na tom ve spolupráci s dalšími lidmi strávil přes léto víc než měsíc práce,“ podotkl Kranz.

Výroba klíčů prý ale nebyla nic proti výrobě dárkové kazety. Tu rovněž dělal David Kranz, jen o čalounění se postaral specialista z Hluku. „Kazety daly hodně práce, vlastně víc než klíč. Samotná práce na klíči nebyla tak dlouhá, ale jde o to, že je tam spousta různých technologií a technologických postupů a na ně se musí čekat. Odlívalo se v Popovicích u pana Dědka a pokovení (zlacení) zajistila firma JK nástroje z Podolí,“ doplnil Kranz.

Kazeta s klíčem vyšla na necelých 30 tisíc korun. „Když si ale spočítáte, kolik jsem s tím strávil času, řeknete si, že děcka, co chodí brigádně točit zmrzlinu, vlastně vydělají víc. Všechny ty technologie to hodně prodražují, kromě rytí a výroby kazety musíte předem vymyslet konkrétní postupy. Samotné vyrytí lvíčka trvá tak patnáct hodin. Podle vyrytého originálu ho odlijete, pak ho děláte znovu podle těch kontur. Ale musíte počítat s chybami v odlitku. Takže ve finále jde spíše o prestižní záležitost,“ dodal Kranz.

Zobrazit fotogalerii >>

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x