Prognózám síly koruny vládne chaos. Měna může být napřesrok až o desetinu tvrdší

Zářijové prognózy bank domácí měně věští v ročním horizontu v průměru pětiprocentní posílení vůči euru.

Zářijové prognózy bank domácí měně věští v ročním horizontu v průměru pětiprocentní posílení vůči euru. Zdroj: profimedia.cz

Česká národní banka
Společným jmenovatelem takřka dvou desítek názorů na korunu je podle monitoringu agentury Bloomberg extrémní nejistota.
Česká národní banka
4
Fotogalerie

Česká koruna bude do roka o poznání hodnotnější měnou. Vyplývá to alespoň ze zářijových prognóz domácích a zahraničních bank, které domácí měně věští v ročním horizontu v průměru pětiprocentní posílení vůči euru.

Společným jmenovatelem takřka dvou desítek názorů na korunu je podle monitoringu agentury Bloomberg extrémní nejistota. Rozdíly v předpovědích ceny eura v ročním horizontu ve scénářích bank totiž atakují takřka tři koruny. 

„Odhadům chybí jasný trend, jelikož jejich rozptyl je velký a roste. Třeba pro druhé čtvrtletí příštího roku je očekávaný průměrný kurz zhruba 26 korun za euro, ale rozpětí odhadu je od 25,40 do 27,50 korun za euro,“ uvádí ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Obdobná situace panuje i pro průměrný kurz očekávaný v příštím roce. Zatímco například Swedbank sází na kurz 27,50, tedy na další oslabení koruny, Morgan Stanley naopak vidí napřesrok euro za 24,80, což by znamenalo posílení české měny takřka o devět procent. 

Finanční domy sázejí na opětovné posílení koruny v situaci, kdy od počátku září česká měna zeslábla takřka o pět procent. „Je to tržní reakce na covidovou situaci u nás. Trápit nás to nemusí, trochu to pomůže průmyslu,“ soudí hlavní ekonom společnosti Generali CEE Holding a exguvernér České národní banky Miroslav Singer.

Koruna by se podle odhadů Bloombergu měla zklidnit ještě do konce roku. V průměru totiž bankovní analytici předpokládají na přelomu letošního podzimu a zimy kurz 26,40 koruny za euro, česká měna by tak měla o zhruba 2,5 procenta posílit. 

„Současné oslabení koruny je považováno spíše za krátkodobý výkyv než změnu rovnovážné hodnoty,“ potvrzuje ekonom UniCredit banky Pavel Sobíšek. Impulsy pro kurz přijdou podle analytiků zvenčí. „Případné významnější změny kurzu koruny vůči euru budou způsobeny spíše vnějšími vlivy, například poklesem kapitálových trhů a souvisejícím poklesem měn rozvíjejících se trhů,“ říká partner poradenské společnosti EY Jan Fanta. Významnými faktory mají být vedle vývoje pandemie také americké prezidentské volby. 

Dlouhodobé předpovědi, například pro rok 2024, se podle statistik agentury více shodují na tom, že kurz eura by měl být něco přes 24 korun za jednotku unijní měny, ve střednědobém horizontu by tak měla koruna vůči euru posílit zhruba o deset procent.