Ve školní stáji na Domažlicku robot krávy nakrmí, podojí i podrbe
Škola měla dosud dvě krávy, nyní přikoupila dvacet jalovic plemene jersey. "Jednak jsou to menší zvířata, což je k žákům vhodnější, jednak mají velmi mírnou povahu a vysoce kvalitní mléko s vysokým obsahem tuků a bílkovin, které dále zpracováváme na mléčné výrobky," řekla. Nové krávy mléko zatím nedávají, učí se ale na automatizovaný systém. Každá kráva má obojek, který přes wi-fi komunikuje s počítačem. Robot má o každé krávě kompletní informace o věku, váze, zdravotním stavu, množství nadojeného mléka, ale také například přesně naskenované rozměry jejího vemene. Když se kráva přijde podojit, robot jí identifikuje a po umytí a dezinfekci vemene přesně nastaví odpovídající velikost dojičky.
Každé zvíře dostává automaticky namíchanou a odměřenou stravu, krmivo se doplňuje a pravidelně přihrnuje. Systém monitoruje i další aktivity zvířete. "Počítač ví, jak moc se pohybuje. Když kráva moc chodí a málo leží, může to signalizovat blížící se říji a podle toho se ví, že se má nechat připustit. Když málo přežvykuje, je tu informace, že se něco děje, že může být nemocná," vysvětlila ředitelka. Krávy se podle potřeby samy zvednou a jdou se nechat podojit. Za odměnu dostanou kromě automatického podrbání také granule jako pamlsek. Systém myslí i na zvířata, která by chodila mlsat příliš často. Krávu, která se vrací do dojírny opakovaně během krátké doby, nepustí dál.
I když systém je pro dojnice plně automatizovaný, studenti pracují jako obsluha a kontrola, navíc se budou muset postarat o ostatní dobytek, například o malá telata a jalovice. Kapacita stáje je 30 dojnic.
Horšovskotýnská škola má 420 studentů, z toho je jich 160 v zemědělských oborech od maturitního agropodnikání po učňovské opraváře zemědělských strojů, zemědělce a farmáře. Studují tam také budoucí kuchaři a číšníci, cukráři, automechanici, zedníci a studenti maturitního oboru předškolní a mimoškolní pedagogika.
Podle hejtmanovy náměstkyně pro školství Ivany Bartošové (KDU-ČSL) byl areál v Horšově prvním školním statkem, který kraj z obchodní společnosti transformoval pod střední školu. Statek se postupně modernizuje. V areálu je i penzion s restaurací, kde studenti vaří a obsluhují.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (13)
pavel peregrin
28.9.2020 09:01 Reaguje na Jiří DanešBřetislav Machaček
27.9.2020 20:27si vždy vzpomenout na krávy mých prarodičů a tety. Byly členy rodiny
i s tím lidským omýváním, drbáním a hřebelcováním. K tomu pak došlo i na
oslovení krávy a nějaký ten monolog. Byl to lidský přístup ke zvířeti a
ne nějaký automat řízený počítačem. Ty krávy vítaly své hospodáře a
šly za nimi na pastvu jako cvičení pejsci. K večernímu dojení přišly
často samy, protože měly nachystány ve žlabu nějaké dobroty. Stáj byla
nově přistlána voňavou slámou, která, když byla ovesná, tak ji kráva
často do rána s chutí sežrala. Seno vonělo lučními bylinami a vonělo
i to mléko. Ve stáji byly i tři hnízda vlaštovek a hnojiště plné much.
Tak vypadalo klasické hospodaření bez automatizace a kompjůtrů. Bojím
se pouze o úplné odlidštění práce s dobytkem, ale plně chápu i její
výhody. Klasické zemědělství je řehole a tak fandím stále těm srdcařům,
kteří to dělají postaru. Možná se mýlím, ale mýlím se v tomto rád.
Jinak pane Daneš neházejte všechny do jednoho pytle, je to jako lidi
všech ostatních povolání. Všude se najdou srdcaři a lempli.
Jiří Daneš
27.9.2020 22:40 Reaguje na Břetislav MachačekJiří S
29.9.2020 13:32 Reaguje na Břetislav MachačekObecně vzato je pro krávu lepší nemít s člověkem žádný kontakt a čím méně kontaktu a pohybu ve stáji, tím lépe pro krávu.
Pokud zastlaly ovesnou slámu, kterou kráva pod sebou sežrala, tak v tom případě ta kráva nebyla dobře živena a je to silně kontraproduktivní co se týče vad mléka.
Naopak modernizace je pro krávy výrazně lepší. Od zlepšení welfaru co se týče zdraví, záněty čehokoliv a podobně. Takový dojící automat umí vyhodnotit chůzi krav, může se dříve léčit. Obojky měří pohyb, přežvykování. Obecně tyto nástroje kompletně změnily chov k lepšímu, než v čem byly krávy za našich stařečků. Samozřejmě když se řekne A musí se říct B. Krávy u stařečku byly obvykle krávy houževnaté a nepřešlechtěné. Takový dnešní Holštýn by péči našich předků nevydržel ani měsíc.
Majka Kletečková
27.9.2020 23:08Ve velkokapacitním kravíně v Dyníně, kam jsem kdysi chodila za tetou, jsem toho lidského přístupu moc neviděla. Každá kráva tam byla celý život uvázaná a ženy zde pracující se měly co ohánět, protože jich bylo málo na velký počet krav. Žádné drbání nebo laskavé slovo jsem tam nikdy neslyšela, všechno muselo jít rychle, aby se práce stihla. Když se začala používat dojicí zařízení, tak práce neubylo, protože jeden pracovník pak musel zastat víc zvířat. Nejvíc mně bylo líto telátek, protože velice brzo po narození byla krávě navždy odebrána, přivázána o samotě v uličce a krmena z lahve (mám pocit, že rozpuštěným sušeným mlékem). Ani tahle malá telátka nikdo nepodrbal nebo nepohladil, nepromluvil na ně laskavě.
pavel peregrin
28.9.2020 09:03 Reaguje na Majka KletečkováJiří Daneš
28.9.2020 16:56 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
28.9.2020 17:26 Reaguje na Majka Kletečkováa ke krávě se dávaly pouze na dodojení. Oddojilo se mléko pro lidi
a tele pak krávu dodojilo. U větších sedláků byly krávy rozděleny
na ty s lepším mlékem a na ty s horším a od nich šlo mléko telatům odstavených od těch krav s mlékem lepším. I tehdy se přikrmovaly náhrážkami z otrub a mouky a teplé vody. Pokud by jste tele od
krávy neodstavila, tak ji vydojí samo a vy pak můžete bumbat ty
nahrážky. Jinak fajnšmekři milovali telecí z telat odchovaných
do doby porážky na mléce. Za 1. republiky tu produkoval takové
telecí jeden statkář pro nějaký hotel a to by vám bylo teprve
líto, těch malých telátek odvezených k porážce pro zbohatlíky.
To co se dnes nazývá telecí, tak bývalo kdysi už maso z mladého dobytka, neboť pravé telecí je nyní ekonomicky nedostižné.
Bohdan Podlena
11.10.2020 10:53 Reaguje na Břetislav MachačekMarcela Jezberová
28.9.2020 22:23Tady se diskutující rozhořčují nad tím, že ty kravičky chudinky nikdo nepohladí. Jak tak znám krávy (a znám je dobře a dlouho), tak lidské pohlazení není to, co by bytostně postrádaly. Naprosto se obejdou bez přímého kontaktu s člověkem. Ten, kdo v tomto směru usiluje o kontakt, je člověk, člověk má nutkavou potřebu hladit osrstěné zvíře. A protože je člověk a svět vnímá "po lidsku", automaticky předpokládá, že to zvíře to cítí stejně.
Krávy jsou ve stádě bez dotyku lidské ruky naprosto spokojené, žijí si svým kravským životem a problémy si mezi sebou řeší po kravím způsobu. Pokud jim zajistíte prostředí, které bude uspokojovat jejich potřeby, ani je nenapadne člověka postrádat. Robotická stáj umožňuje plnit kravám jejich potřeby i s minimálním počtem lidí, takže žádný strach, kravičky v ní smutkem po dotyku lidské ruky trpět nebudou.