Kliknutím zvětšíteLetos prošly sanací proti dřevomorce hlavní sál hostince a spojovací chodba v přízemí, počítá se i s položením původní historické dlažby. „V plánu jsou letos ještě práce na omítkách ve spojovací chodbě a dvou přilehlých místnostech – kuchyni a čeledníku. Na roubených konstrukcích budou hliněné, na zděných vápenné. Současně se také omítnou stropy hliněnou omítkou na rákos,“ popsal zakladatel spolku Jan Havelka, který tu před časem obnovil i vaření piva podle staré receptury.
Podle Havelky se chystá rovněž sanace podlah a v kuchyni se vyzdí základ pro komín a kamna, k jejichž instalaci dojde v následujících letech. Obnova čeká dřevěné vstupy do sklepů.
„Proměna je obrovská a přiznám se, že když jsem viděla, jak vypadají jednotlivé místnosti i celý dům na začátku, byla jsem trochu pesimistka. Jenže když se někdo do něčeho pustí se zápalem a zároveň respektem k památce tak, jak to dělají Dubáci, dokáže i nemožné,“ uvedla krajská radní pro kulturu a památkovou péči Květa Vinklátová. „Věřím, že také další plán, který za Dubáky stojí, tedy vybudovat v Trávníčku „živý“ skanzen, se podaří. A bude jediný v našem kraji,“ dodala radní Libereckého kraje.
Už teď přispívá dění kolem Beranova hostince k řadě folklorních akcí, které do místa přitahují řadu zájemců o historii regionu. „V Trávníčku je dobře, hlídáme si akce a rádi tam jezdíme s dětmi, nejraději mají masopust,“ uvedla jedna z pravidelných návštěvnic, Gabriela Tichá z Liberce.
Historie domu sahá až do 16. století, čímž se řadí k jednomu z nejstarších místních sídel. „Jeho význam tkvěl zřejmě i v jeho umístění na návsi u silnice mezi panským Sychrovem a Českým Dubem,“ zmínil Jan Havelka.
Pravděpodobně největší slávu si hostinec zažil v první dekádě 20. století, kdy zde hospodařil a šenkoval Antonín Beran. Z té doby také pochází první známá fotografie. Kromě masopustních rejů, zvaných čumprdění, se tu pravidelně konají i Beranovy hody s ukázkami starých řemesel či vystoupení souboru Horačky.
Hostinským i písmomalířem. Jan Havelka s Dubáky by chtěl muzeum otevřít za dva roky
Duší projektu Beranova hostince je Jan Havelka. Kraj si zamiloval ještě jako student gymnázia. Opravě bývalého hospodářského stavení se věnuje šestým rokem. Do postavy posledního majitele se vžil natolik, že mu už místní říkají „pane Berane“. Hostinským se stává příležitostně a rád. Kromě výčepu plánuje v Beranově hostinci otevřít i malé regionální muzeum. K tomu je ale ještě pořád daleko.
Kolik už rekonstrukce spolkla celkem? A šlo jen o příspěvky ministerstva kultury a Libereckého kraje? Předpokládám, že tam šlo i mnoho peněz vlastních i sponzorských?
Nerad šermuji čísly, nicméně rekonstrukce již spolkla kolem šesti milionů korun. Velký díky patří Libereckému kraji a Havarijnímu fondu Ministerstva kultury ČR, kteří nám ve financování hodně pomohli. Pomáhají i lidé třeba drobnými dary při akcích v Trávníčku. Přes 50 procent výdajů však jde za námi.
Odhadujete kolik hodin práce jste hostinci věnoval?
To se úplně odhadnout nedá… Společně s Petrem a Alenou Pivoňkovými ze spolku Dubáci, s nimiž rekonstrukci řídíme, jsme zde nechali opravdu nepočítaně času. Přičemž každý máme jinou roli. Například na Petru Pivoňkovi leží zásadní díl koordinační včetně zajištění financování.
Jakým profesím jste se za tu dobu musel naučit?
Osobně jsem na objektu dělal především hrubou práci jako je vyklízení, stěhování a podobně. Ale naučili jsme se zde společně s dalšími kamarády a dobrovolníky i vymazávat spáry (včetně přípravy té správné hlíny), vápnit, natírat trámy… Nakonec se ze mě stal i písmomalíř při obnovení historických cedulí na štítě hostince.
Kdy plánujete otevření plánovaného muzea?
Jelikož rekonstrukce je běh na dlouhou trať, nerad bych něco deklaroval přesně. Odhadujeme ale rok 2022.
39
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
