V pořadí druhý hejtman MS kraje Jaroslav Palas: Teď si užívám důchod

„Když mezi sebou určité skupiny bojují, subjekt to vždy oslabí. Pokud strana nemá z centra tvrdé vedení s přirozenou autoritou, aby jí okresy a kraje naslouchaly, tak to vede k rozhádanosti a k tomu, kde se sociální demokracie nachází teď,“ tvrdí Palas o úpadku strany celorepublikově, zejména však v Ostravě. V kandidátovi na hejtmana Petru Kajnarovi však opět vidí silného vůdce.

Co dnes, osm let po opuštění hejtmanského křesla, děláte?
Zabývám se svými dvěma vnoučaty, jsem v důchodovém věku a myslím si, že je to nyní příjemné zpestření mého života. Vedle toho mám celou řadu koníčků, jako je myslivost, kolo, turistika.

Jak zpětně vzpomínáte na čtyřletku v roli prvního muže Moravskoslezského kraje?
Když jsem kandidoval na hejtmana, tak jsme dosáhli výrazného úspěchu, kandidátka získala téměř 45 procent hlasů. Následující postup byl kuriózní v tom, že jako první v republice jsme v krajských volbách utvořili koalici s KSČM, což se ukázalo jako pragmatické a funkční, a to i v krizových situacích. Zažili jsme dvoje povodně na Novojičínsku a v Ostravě, také alkoholovou aféru pančovaného lihu jsme zvládli. V té vytvořené sestavě jsme pro kraj udělali kus práce. Vzpomínám na to rád a myslím si, že i ti, kteří jsou v současné době na kraji, si vedou poměrně dobře. V politice to máte tak, že padesát procent úspěchu je záležitost osobnosti lídra a druhá polovina se odvíjí od programu uskupení.

Legendární autoburza v Ostravě je mu domovem. Boris Hendrych tu prodává 31 let

„Nehodlám skončit jako hejtman, který tu zavřel byť jedinou nemocnici.“ Ta slova jste pronesl v roce 2011 v reakci na to, jak jste viděl předchozí péči ODS o zdravotnictví. Osm let poté tu byl opět boj o špitály. Jak jste to vnímal?
Udělali jsme rozhodnutí v určité době, kdy se nemocnice začaly zadlužovat. Bedlivě jsme sledovali ten trend, protože jsme je nemohli nechat jít do obrovského propadu a ani jsme neměli možnosti a zdroje ten propad vyrovnat. Velmi důrazně jsme tlačili na ředitele špitálů, aby léčili v intencích finančních prostředků, které mají k dispozici od pojišťoven. Dařilo se nám to. Pozavírali jsme jen některá oddělení, omezili lůžka, něco jsme oslabili v Krnově a posílili v Opavě, a obráceně. Například právě tyto dvě nemocnice sloužily, protože Opava byla ve stomilionovém propadu a Krnov v mírném zisku. Tehdy se to ukázalo jako správné. Doznívalo to do až současnosti, kdy se v minulých měsících Opava ekonomicky oddělila od Krnova, a má svého ředitele. Prospělo to ekonomickému zdraví obou nemocnic. Museli jsme být tvrdí a nekompromisní.

Jaký je tedy váš pohled na aktuální situaci nemocnic?
Kdybych byl v tuto chvíli na místě Ivo Vondráka, musel bych ten krok udělat taky. Orlovská nemocnice z mého pohledu byla už za mé éry nemocnice zbytná. V okruhu několika kilometrů byly tři nemocnice a tato byla zbytná. Je potřebné v těchto budovách udělat lůžka následné péče. Populace stárne a lůžek bude velký nedostatek. Nemocnice se musí transformovat, ne zavřít. Je to pragmatický, ale nepopulární krok. U personálu i občanů Orlové to zvedlo vlnu nevole, ale pokud tam vznikne zdravotnické zařízení jiného typu, tak to lidé pochopí a ocení, protože lůžek bude do budoucna skutečně potřeba.

VIDEO: Řev jako z pavilónu opic! Dům Farnosti v Ostravě je trnem v oku sousedů

Byl jste ministr, hejtman i senátor. Ve které roli jste se cítil nejlépe?
(směje se) S nadsázkou říkám, že vším, čím jsem v životě měl být, jsem byl. Snažil jsem se své pozice zastávat zodpovědně, mnohdy na úkor rodiny, protože jsem byl málo doma. Proto si nyní užívám vnoučat a snažím se to rodině vrátit tím, že jsem více doma. Nemůžu říct, že ta či ona funkce byla lepší, všechny byly náročné.

Největší chyba, které jste se dopustil, a největší vítězství, které jste v politice zažil. Zkuste zavzpomínat…
Vítězství, mám-li to převést na procentuální výsledek, byl výsledek v krajských volbách, kde jsme udělali téměř 45 procent. Kandidátka byla poměrně silná a měli jsme dobrá témata. Ani výsledek v senátních volbách nebyl špatný. V některých případech, ale ne často, se mi stalo, že jsem personálně neodhadl některé lidi, které jsem jako odborníky instaloval do určitých pozic, a ukázalo se, že na to nemají. Musel jsem je vyměnit. To se mi stalo asi ve dvou případech.

Z politiky jste neodcházel zrovna coby miláček veřejnosti, jak to vnímáte s odstupem času?
Cokoliv ke stavu mého domu vnímám jako vnitropolitický boj v tehdejší ČSSD, kdy na mě psali dopisy. Myslím, že jsem si ty věci obhájil. Tolik k tomu.

Co říkáte na úpadek sociální demokracie v Ostravě v posledních letech a vnitřní rozbroje ve straně?
Sešup není jen v Ostravě, ale celorepublikově. Záleží na osobnosti lídra, který kandidátku vede, a na zajímavosti programu. Pokud toto chybí, tak samozřejmě dochází k procentuálnímu propadu. Sociální demokracie se zabývá vnitřně sama sebou, určité skupiny mezi sebou bojují, což subjekt musí oslabovat. Pokud strana nemá z centra tvrdé vedení s přirozenou autoritou, aby jí okresy a kraje naslouchaly, tak to vede k rozhádanosti a k tomu, kde se sociální demokracie nachází teď. Program sociální demokracie je však pro lidi silně lukrativní. Stojí za to jej rozvíjet a sociální demokracii volit, protože je to strana, která tu skutečně je pro lidi.

Údajné dotační podvody v ostravském dopravním podniku řeší soud

Souvisel nějak s těmi vnitřními boji i váš výstup ze strany v roce 2012?
Ne, to vůbec ne. Chtěl jsem se odpoutat od politiky a takzvaně se na to vybodnout. Já jsem už chtěl jen dokončit volební období a deklarovat, že už nikdy kandidovat nebudu, protože toho bylo až až a člověk musí vědět, kdy skončit.

Myslíte si, že jméno Petr Kajnar stále rezonuje dostatečně silně na to, aby z toho pro sociální demokracii po čtyřleté pauze byla opět pozice ve vedení kraje?
Myslím, že je to zkušený člověk, zastával pozici primátora, zkušenosti v komunální i krajské politice jako zastupitel má. Přál bych mu, aby dosáhl úspěchu, je ale otázka, jak se potvrdí pravidlo, že se dvakrát nevstupuje do stejné řeky, v jeho případě do sociální demokracie. Další věc je to, co jsem naťukl už na začátku, a to že Ivo Vondráka pokládám za silného reprezentanta svého hnutí. To, co dělá, dělá poměrně dobře. Nejen pro Petra Kajnara bude silným soupeřem.

Co říkáte na oživení projektu Černé kostky v Ostravě, který byl v době finanční krize poslán k ledu?

Projekt je to od prvopočátku megalomanský. V zásadě musím jen připomenout, že jsme to nebyli my, kdo projekt zastavil, ale ještě rada vedená Evženem Tošenovským. Neschválili výběrové řízení a zastavili jej. My jsme to už jen převzali a nechali u ledu. A klidně řeknu proč. V současných nevyhovujících podmínkách, kde se knihovna nachází, za mého působení byly provozní náklady 30 milionů korun ročně. Ano, knihovna není v ideálních podmínkách, ale provozní náklady na novou kostku by byly kolem 100 až 120 milionů ročně, a my jsme v době krize ty peníze zkrátka neměli. Nyní jsme v další krizi a opět budete muset mít peníze na provoz. Podle mě je to zbytný projekt a v době elektronických médií se ty věci řeší jinak. Je navíc otázka, jestli na tyto věcí přidá stát v době krize, která se ještě určitě prohloubí. Výkonnost ekonomiky nebude dobrá a jsem přesvědčen, že stát nebude moct dávat peníze na projekty tohoto typu, jako spíše na projekty, které budou generovat další peníze, aby se kola ekonomiky roztočila. A kraj na to nemá své peníze.

Žena z Nového Jičína s covidem jela taxíkem na nákupy. Pak přišel soud a pláč

Nezaměstnanost, konec těžby, koronavirus. Výzvy pro příštího hejtmana, souhlasíte?
Určitě ano, myslím si, že celá společnost je kvůli epidemii ve složité situaci, že se život změnil a změní a že dokud nebude vakcína, budeme se muset chovat zodpovědně. Život půjde v úplně jiných kolejích, než šel. Vznikla krize, a ta na nás na všechny bude mít dopad. Boj s těmito tématy a jejich eliminace je prvořadá záležitost a myslím si, že jiná témata ani nelze zvolit.

Obecně vzato, míří podle vás kraj v posledních letech správným směrem?
Myslím, že ano, je to jeden ze směrů, který je třeba propagovat. Těžký průmysl bude postupně svůj objem snižovat a musí se najít jiné směry. Toto je jeden z nich. I současná krize ukázala to, že některé části Moravskoslezského kraje jsou pro lidi silně atraktivní, ať už Jeseníky nebo Beskydy. Lidé pochopili, že nemusejí jezdit do exotických zemích a mohou se vyžívat v našich lesích a zařízeních, které tady máme. Mě osobně potěšilo, že tady nacházejí krásy i lidé z Prahy. Vidím to kolem sebe. Jedním ze správných směrů posílení těchto zařízení v kraji je, aby se kraj stal lukrativnější z pohledu turistiky a návštěvnosti.

Zoubková a Janžurová na křtu knihy vzpomínaly na seznámení v Krnově