Daňové přiznání je pro banky zdrojem informací o příjmech a výdajích klienta. Banka má primárně zájem poskytovat finanční prostředky účelově pro rozvoj podnikatelské činnosti a z daňového přiznání čerpá informace pro posouzení schopnosti splácet. Kdyby tedy klient nepodával daňové přiznání, banka by požadovala nad určitou výši úvěru jinou formu doložení příjmů a výdajů.
Co by přinesla paušální daň?
Paušální daň by měla platit od ledna 2021 a je součástí novely zákona o daních z příjmů. Ta počítá s tím, že OSVČ, které nepřekročí určitý roční příjem, by získaly možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné. Výše paušální daně měla být původně 5740 korun, ministryně financí Alena Schillerová však v televizi Nova potvrdila, že dojde ke snížení na 5469 korun s tím, že se částka aktualizovala podle aktuální výše průměrné hrubé mzdy.
OSVČ, která bude podmínky pro vstup do paušálního režimu splňovat celý rok, nebude muset podávat daňové přiznání a pojistné přehledy. Podle některých členů facebookové skupiny pro podnikatele je zjednodušení administrativy velkým pozitivem, ale jak uvádí Jiří, tak to nesmí znamenat, že se bude odvádět více. Dále například Honza píše, že je to pro něj určité lákavé a je to konečně nějaká možnost menší byrokracie, která podle něj stojí za pár stovek navíc. Matěj předpokládá, že na paušální daň dost lidí přejde, protože ta pětistovka navíc je vesměs stojí účetní a dost administrativy odpadne. Na druhou stranu, těm, co zůstanou, vzroste riziko případných kontrol, protože úřady se nerozpustí a někde se brát musí – plnit kvóty a čárky. Co mě spíš zajímá, je, jak to bude třeba s takovou hypotékou u paušálů,
dodává.
Láká vás na paušální dani, že byste nemuseli odevzdávat daňové přiznání?
Vše je nejisté
Podobně jsou na tom i ostatní podnikatelé. Lenka v diskuzi uvádí, že je s paušální daní spojeno hodně nejistot. Teď se teprve zjišťuje, co to bude za problém třeba s úvěry (není důvěryhodný průkaz bonity). Asi není dobré to tlačit rychle dopředu,
píše v komentáři. Myšlenku paušální daně vnímá jako zajímavou také Jan, dle něj je ale její provedení horší. Toho by také zajímalo, jakým způsobem pak bude takový podnikatel právě prokazovat své příjmy např. u bankovních institucí, pokud nebude podávat daňové přiznání.
Podle České bankovní asociace neexistence povinnosti k podání daňového přiznání poplatníka, který přistoupí do paušálního režimu, může zkomplikovat nebo i omezit přístup některých klientů k úvěrům. Daňové přiznání totiž subjektům poskytujícím úvěry slouží při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr jako primární zdroj informace o jeho příjmech jakožto i výdajích, zejména u fyzických osob podnikatelů. Pravidla posuzování úvěruschopnosti přitom poskytovatelům úvěrů podrobně stanoví česká (zákon o spotřebitelském úvěru) i evropská legislativa (k níž se přihlásila ČNB a používá ji, jakožto i příslušné zákony, při výkonu svého dohledu nad subjekty finančního trhu). Jinými doklady či prohlášeními dlužníka lze dokument daňového přiznání nahradit jen stěží,
popisuje Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník ČBA.
Ani banky ještě nemají jasno
Pro banky je tedy daňové přiznání důležitým zdrojem informací. Po podnikatelích je vyžadují především při žádostech o úvěr nebo hypotéku. Jana Hlaváčová, manažerka firemních úvěrů ČSOB, říká, že v případě, že by klient nepodával daňové přiznání, banka by požadovala nad určitou výši úvěru jinou formu doložení příjmů a výdajů. Pro ověření schopnosti klienta splácet by mohl sloužit například kreditní obrat na účtech. U stávajících klientů již dnes do určité výše úvěru nepožadujeme daňové přiznání,
dodává.
V České spořitelně nyní připravují produkty, které budou založeny na poskytování financování na základě výpisu z účtu. Fungovalo by to tak, že klient bude moci dosáhnout na finanční produkt na základě transakcí na účtu. Například nám doloží šest výpisů a my vypočítáme úvěrový limit,
vysvětluje František Bouc z tiskového střediska.
Ostatní banky ještě čekají na podrobnosti o paušální dani a vyjádření je podle nich ještě předčasné. V Komerční bance se při posuzování úvěrů opírají o celou řadu informací o klientovi, obratech na účtech, objem pohledávek, rejstříky apod. Pro nižší částky úvěrů a pro provozní financování jim tyto informace stačí. Nicméně ve chvíli, kdy klient řeší vyšší částky nebo úvěry s delšími splatnostmi, musí předložit výsledovku a rozvahu v časové řadě. Zároveň předložení společně s daňovým přiznáním zvyšuje důvěryhodnost uvedených dat. Tyto doklady jsou pro nás pak stěžejní pro posouzení finanční stability a schopnosti splácet. Současně musíme i z důvodu regulace posoudit i účelovost financování, tj. zda důvod pro financování je podložený,
popisuje Michal Teubner, specialista externí komunikace z Komerční banky. Například v UniCreditBank v tuto chvíli hledají řešení. Nicméně již před časem jsme avizovali, že tato změna přinese části OSVČ ztížení cesty k úvěrům,
doplňuje závěrem tiskový mluvčí Petr Plocek.
