Článek
Daň se neodvíjí od zisku bank, počítá se z vybrané částky jejich pasiv z bilanční sumy.
Matovičova vláda se v červnu dohodla s bankovní asociací na zrušení bankovní daně, peněžní ústavy na oplátku slíbily vyčlenit další značný balík peněz na poskytování úvěrů státu, firmám a lidem.
Ke zrušení zvláštního zdanění bank opakovaně vybízela slovenská centrální banka. Dřívější zvýšení sazby bankovní daně kritizovala Evropská centrální banka (ECB).
Bankovní daň by nakonec zaplatili lidé s hypotékami, varuje analýza
Letos v červenci slovenská sněmovna schválila zákon, na jehož základě banky na Slovensku zmíněný odvod do konce letošního roku platit nemusejí. Podle dřívějšího odhadu tak ušetří asi 150 milionů eur (čtyři miliardy korun).
V prvním letošním pololetí zisk slovenského bankovního sektoru klesl meziročně téměř o 64 procent na 125 milionů eur (3,4 miliardy korun), a to kvůli zmíněné zvláštní dani a tvorbě rezerv na případné nesplácení úvěrů.
Dodatečné zdanění bank zavedlo Slovensko v roce 2012. Loni na této dani peněžní ústavy odvedly přes 143 milionů eur (3,9 miliardy korun), což byla více než pětina čistého zisku bankovního sektoru.
V Maďarsku bankovní daň obrala rodiny s hypotékami
Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) na Slovensku v důsledku daně došlo k velkému poklesu ziskovosti finančních domů, což vládu Roberta Fica vedlo k postupnému snižování této daně. Definitivně měla být zrušena v roce 2021.
Bankovní daň zvýší poplatky a zdraží úvěry, varují ekonomové
Předchozí vláda Petera Pellegriniho však prosadila zdvojnásobení sazby zvláštního odvodu od letošního roku, a to na 0,4 procenta, a její prodloužení na neurčito.
V Polsku v důsledku sektorové daně došlo ke snížení ratingu, ale i ke zvyšování sazeb úvěrů a ke snižování peněz pro zaměstnance bank. V Maďarsku v důsledku bankovní daně došlo ke zvýšení úrokových sazeb klientům. V nejvyšší míře byly dotčeny domácnosti splácející hypotéky. O sektorovou daň uvalenou na banky v Česku dlouhodobě usiluje ČSSD.
