Koncert pro zvěř získal Prix Europa 2021. Poslechněte si nejlepší evropský hudební pořad

19. říjen 2021

Koncert pro zvěř zvítězil v konkurenci pořadů z celé Evropy na prestižním festivalu televizní, rozhlasové a on-line tvorby Prix Europa 2021 v kategorii hudba. Zaposlouchejte se do tichého poděkování přírodě.

V polovině loňského léta se v otevřené krajině horských luk a tůní nad Velkými Karlovicemi v Beskydech uskutečnil mimořádný koncert, jehož některé části byly pro lidské ucho téměř nepostřehnutelné.

Účinkují: Krajina Beskyd nad Velkými Karlovicemi - organizace zvuků, Moták Pochop - saxofon, Nártoun Valašský - struny mezi větvemi, Běloměch sivý - housle, Vítr a van - kytara, Lysohlávek líbezný mirkosyntezátor, Meluzín - větrníky, Lišaj - větve a stará konstrukce, Zobcovník blánovitý - basklarinet, flétna, banjo, Skřípec lesní - housle, Divizna velkokvětá - terenní nahrávky. Uslyšíte i ovce a ve zvuku občas probíhajícího majitele louky Zdeněka Poštulku.V roli přírodních moderačních entit Bříza bělokorá a Potůček
Zvuk: Roman Kolliner, Adam Kowal
Režie: Ladislav Železný
Natočeno: 2020
Produkce: Lenka Radová
Dramaturgická a režijní spolupráce: Miroslav Tóth, Jan Trojan
Poděkování za spolupráci: Zdeňkovi Poštulkovi, speciální poděkování Lence Kerdové, Elišce Perglerové

Hudební performeři a zvukoví umělci ho totiž odehráli jako poděkování přírodě – fauně, flóře, větru, vodě i tichu – za to, že jsou stále součástí prostředí, ve kterém jsme my lidé schopni přežít.

Koncert proběhl jako neveřejné setkání, které se stane veřejným až v momentě jeho rozhlasového odvysílání, a uskutečnil se za účasti několika lidí s mikrofony a deseti performerů interagujících s krajinou, luční trávou, hmyzem, houbami, stromy, kopci, větrem, vodou.

Koncert pro zvěř

Na krásných loukách, kde se Koncert pro zvěř odehrával, jejich majitel Zdeněk Poštulka v minulosti jemnými, přírodě blízkými zásahy, vytvořil jezírka a tůňky, na které na jaře podle jeho slov: „Přilétl Čáp černý – nádherný, vzácný pták. Přišel se tam nažrat žab a donést mladým. Hnízdo má blízko Soláně. Kolem těch jezírek poletují šídla modrá a chytají mouchy a komáry, ve větvích jívy poletují babočky a pestřenky a ty loví rodinka střízlíků. Přišel i osamělý samec kuňky žlutobřiché, dříve celkem hojné v kalužích cest, ale neobjevila se jeho partnerka, tak zase odešel. Jejich lokality postupně zanikají, protože lidé chtějí jezdit po suchu a do kaluží na cestách házejí sutiny. Nebo například mlok skrvnitý, má rád tekoucí vody v zachovalých lesích, jeho larvy se vyvíjí v tůňkách potoků, podobně jako se dříve líhli malí pstruzi.“

Rozmanitost životního prostředí, jeho odolnost, adaptace na proměny okolí, pozitivní motivace k řešení environmentálních žalů a vykořeněnosti společnosti, nebo třeba digitální demence jsou témata, která v posledních letech stále víc rezonují naším mentálním éterem.

Žijeme v období, kdy pozorujeme změny celého ekosystému, nejen z perspektivy vnějšího prostředí a působení lidské činnosti, ale i z perspektivy proměn odehrávajících se uvnitř nás samotných – v našich tělech a myslích.

Některé druhy živočichů a rostlin se stávají ohroženými, teplota stoupá, prostor se zahušťuje a celý ekosystém se razantně proměňuje. Podle OSN jsme na prahu šestého hromadného vymírání.

Pokud bychom se podívali na dějiny naší planety a rozvrstvili bychom je na časovou přímku jednoho roku, tak posledních sto let by proběhlo ve zhruba 7 setinách vteřiny. 100 let proměn, které se reálně týkají naších každodenních životů a které si dokážeme reálně uvědomit, se na v takovém časovém modelu dějin promítnou pouze v sedmi setinách vteřiny…