„Vyvinuli jsme speciální analytický nástroj K-index, který pracuje s veřejně dostupnými daty z registru smluv a zároveň umožňuje chování jednotlivých úřadů a institucí porovnat. Občané teď mohou sami posoudit, zda instituce jednají hospodárně a bez rizikových faktorů,“ vysvětlil ředitel organizace Hlídač státu Michal Bláha s tím, že výsledky jsou veřejně k dispozici na webových stránkách Hlídače i s podrobným vysvětlením.

V rámci kraje prověřil Hlídač státu každou dostatečně velkou státní instituci, tedy takovou, která má v registru smluv alespoň 60 smluv se soukromými firmami, nebo je obrat těchto smluv vyšší než 48 milionů korun za kalendářní rok.

Problém jsou smlouvy bez cen

Úřadům a podřízeným organizacím v Karlovarském kraji se nevede nejhůř. V celkovém hodnocení pro rok 2019 vycházejí nejlíp radnice měst Cheb, Ostrov, Aš a Sokolov s výslednou známkou B, přičemž nejlepší známka je A, nejhorší F. „Tyto úřady se vyznačují úsporným a ekonomickým hospodařením, vysokou důvěrou a transparentností,“ potvrdil Michal Bláha.

Karlovarský magistrát si „vysloužil“ o něco horší známku D. Mezi jeho podřízené organizace, které si naopak nejlíp nevedou, patří karlovarský Dopravní podnik nebo Infocentrum. Dosáhly výsledného hodnocení stupně E, tedy téměř nejhorší možné známky.

Třeba Dopravní podnik Karlovy Vary měl loni problémy s podílem smluv se skrytou cenou (z 61 smluv to bylo 13) a osm smluv uzavřel s firmami, jejichž majitelé či ony samy sponzorovali politické strany. 

„My těmto výhradám rozumíme. S řediteli obou organizací jsme je probrali, ale podle všeho vznikly mechanickým zhodnocením uveřejněných smluv. Problém není to, že by smlouvy tajily ceny, jen třeba není v době uzavření známa konečná cena. Je ale popsán způsob, jakým bude stanovena. To se týká například smluv, kde se částka odvíjí od získání dotace nebo od počtu vydaných voucherů či počtu refundací návštěv na turistickou kartu. Nejsme si vědomi toho, že by smlouvy těchto dvou organizací byly nějak fakticky problematické,“ okomentoval výsledky mluvčí magistrátu Jan Kopál.

Mezi veřejné organizace s nejlepším hodnocením se naopak zařadily Karlovarské městské divadlo a také Krajská správa a údržba silnic Karlovarského kraje. Chování této instituce v loňském roce bylo Hlídačem státu vyhodnoceno jako chování s malou mírou rizikových faktorů. U většiny smluv netajila ceny a žádný dodavatel nedominoval nad ostatními. Zásadní nedostatky pak byly zaznamenány jen u tří smluv z celkových 58.

Dobré zprávy potřebujeme

Hlídač státu svůj protikorupční nástroj vyvíjel a testoval v rámci kraje ve spolupráci se spolkem PROTEBE live, aby byly zohledněny i specifické místní poměry. „Já sám jsem byl překvapen, jak dobře jsme v porovnání s ostatními kraji dopadli. Dobré zprávy potřebujeme, stále jen dokola nadávat prostě nejde,“ uvedl za spolek Jiří Hanek.

K-index je podle něj velmi užitečný nástroj. „Některé instituce nemají vlastní kontrolní aparát a tento projekt jim může hodně pomoct. Leckdy se totiž vůbec nemusí jednat o podvod, ale o neznalost věci. Na to K-index dokáže upozornit,“ vysvětlil Hanek.

Ze strany státu podle něj v tuto chvíli k žádnému měření efektivity služeb či porovnání procesů jednotlivých úřadů nedochází a to K-index mění. „Přináší na první pohled jasné údaje o chování úřadů a umožňuje jejich veřejnou kontrolu,“ dodal Hanek.

Celkově má Hlídač státu po dvou letech fungování v databázi už 120 milionů záznamů, 1,5 milionu smluv a 800 veřejných zakázek.